Zažíváte pocity nespokojenosti, nedostatečnosti či neúspěchu? Nevěříte si, podceňujete se nebo se podřizujete okolí? Možná jsou to důsledky vašeho nízkého sebevědomí. Podívejme se, jak se projevuje a jak případně zapracovat na jeho zvýšení.
Co je sebevědomí a kdy vzniká?
Sebevědomí je složené ze dvou slov, která napovídají jeho význam. Jde o sociálně psychologický pojem, který představuje, jak si je člověk vědom sám sebe, své vlastní ceny. Sebevědomí je stav mysli vyznačující se pocitem, že jednáme správně, s vhodnými dopady našeho konání, bez nejistot a nesmělosti. Věříme v sebe a v naše schopnosti, ovšem bez povýšenosti.
Udělejte něco pro sebe
Kolagen drinky zlepší stav pleti, vlasů a nehtů.Sebevědomí formuluje postoj člověka k sobě samému, jak se cítí, jaké má potřeby i jak zvládá určit si vlastní cíle a způsob, jak k nim dojít. Na naše sebevědomí má velký vliv okolí a zároveň naše sebevědomí ovlivňuje další jedince, s kterými jednáme. Existuje řada faktorů působících na sebevědomí. Sebehodnota i sebedůvěra se formují od narození a velký vliv má právě rodina a způsob přijetí a míra podpory nejbližšího okolí, a to již v raném věku. Dospělý člověk s nízkým sebevědomím často v dětství čelil ponižování ze strany rodičů, nerespektování jeho osobnosti nebo potlačování jeho potřeb a přání.
Jak vypadá zdravé sebevědomí?
Zdravě sebevědomý člověk je schopný hodnotit sám sebe objektivně. Je si vědom svých pozitivních vlastností, které dokáže asertivně využívat v běžné komunikaci. Zároveň zná negativní stránky své osobnosti a je ochotný na nich pracovat. Oceňuje sám sebe, když je to na místě, a není tedy fixovaný na hodnocení ostatních. Současně zvládá případnou kritiku s přehledem, s vděkem přijme tu pozitivní a negativní bere jako podnět k zlepšení.
Sebevědomý jedinec navazuje vztahy, které jsou funkční, uspokojivé a rovnocenné, ať už jde o vztahy partnerské, rodinné nebo pracovní. Zdravé sebevědomí člověka předurčuje k vnitřnímu klidu, vyrovnanosti a prožívání, které vede k vnímání života jako spokojeného. Dobrou zprávou je, že se sebevědomím se dá pracovat. A pokud pochopíme příčiny nízkého sebevědomí, o to snadněji to půjde.
Projevy nízkého sebevědomí
Nízké sebevědomí se může projevovat různě. Nejčastěji se jedná o chování, kdy se člověk neumí a nechce prosadit. Neodváží se říct jiný názor, než jaký má člověk v okolí, nebo se s ním rovnou ztotožní, aby zapadl. Má pocit, že tím jeho cena stoupne. Někdy vlastní názor ani nemá a přijetím náhledu ostatních se jim chce zavděčit. V jeho životě je velké množství lidí, ke kterým vzhlíží, má je jako vzor.
„Kam vítr, tam plášť“
Člověk s nízkým sebevědomím potlačuje vlastní osobitost a své potřeby. Přebírá tak často cizí názory.U někoho byste nízké sebevědomí na první pohled nepoznali
Zajímavé je, že nízké sebevědomí se může projevovat i opačným než výše popsaným způsobem. Jedinec své nedostatečné sebevědomí zastírá tím, že je agresivní, snaží se být dominantní a kritizuje ostatní. Dokazuje si vlastní hodnotu shazováním ostatních. Nedokáže tedy přiznat vlastní chybu.
Lidé s nízkým sebevědomím neumí tvořit zdravé vztahy. Často se nacházejí v závislých vztazích, ve kterých mohou být psychicky či fyzicky týráni. Ovšem i tyran bývá jedinec s nedostatečným sebevědomím. Není výjimkou, že dva lidé s nízkým sebevědomím pracují na tvorbě vzájemného vztahu, protože se potřebují. Snaží se totiž potvrzovat vlastní hodnotu.
Jak si zvednout sebevědomí?
Možností, jak zapracovat na svém sebevědomí, je více – v závislosti na tom, jaká je příčina nebo v jaké oblasti vykazujeme problémy. Můžeme si pomoci sami nebo využít konzultace s odborníkem. Pro začátek se zkusme zaměřit na následující postupy.
1. Vyzdvihněme naše pozitivní vlastnosti
Zaměřme se na pozitivní stránku naší osobnosti a rozvíjejme své pozitivní vlastnosti. Zbavme se černobílého vnímání světa, kdy naše vnitřní nastavení uznává „všechno nebo nic“. Uvědomme si, že nemůže být vše naprosto dokonalé. Zkusme svoji pozornost věnovat i malým drobnostem, které mohou postupně vystavět kvalitní celek, ať už se jedná o náš vnitřní nebo vnější svět. Zkusme mít otevřenou mysl a pestré myšlení, které nám dovolí koncentrovat se na to, na co vědomě chceme. Zároveň díky tomu budeme schopni si významných drobností vůbec povšimnout a uvědomit si jejich cenu.
2. Přehled oblastí, ve kterých si nevěříme
Neuškodí, když si shrneme situace, kdy si nevěříme, a určíme tak oblasti, které nás ovlivňují a je potřeba s nimi pracovat. Jedním z možných způsobů je vytvořit seznam a ke každé položce přiřadit číslo od jedné do deseti. Získáme tak přehled, jaké oblasti mají na naše sebevědomí největší vliv. Dalším způsobem je myšlenková mapa. Jde o grafické uspořádání klíčových slov s označením jejich vzájemných vztahů a souvislostí. Nejenže je to zábava, schopnost mapovat své myšlenky navíc vede i ke zvýšení kvality myšlení.
Po vytvoření souhrnu oblastí, ve kterých potřebujeme posílit sebevědomí, lze začít pracovat na jedné z oblastí, která je pro nás v životě nejdůležitější. Vybrat si můžeme také větší množství méně významných oblastí. Každopádně největší efekt bude mít, když začneme s tím, co považujeme za nejjednodušší.
Ať jsme si podhoubí pro zvýšení sebevědomí v podobě myšlenkových map nebo pokusu o pozitivní myšlení připravili nebo ne, můžeme pomalu začít dělat další konkrétní kroky. Jedině tréninkem se dostaneme do stadia, kdy pro nás takové chování bude přirozené.
3. Čas pro sebe
Vyčleňme si čas, kdy se budeme věnovat sami sobě a učit se mít se rádi se svými nedokonalostmi. Pečujme o své fyzické i psychické zdraví. Výzkumy dokazují, že lidé, kteří se alespoň dvakrát týdně věnují cvičení nebo jiné sportovní aktivitě, se cítí kompetentnější sportovně i sociálně a svůj vzhled a sebevědomí hodnotí jako lepší. Pravdou je, že za to mohou endorfiny vyplavované při fyzické námaze.
Nezapomínejte ani na duševní rozvoj
Věnujte se aktivitám, které vás baví a rozvíjí. Může se jednat například o studium nebo i manuální činnosti.4. Zbavme se perfekcionismu
Nebuďme na sebe tak přísní. Smiřme se s tím, že nedokonalost je nedosažitelná entita. Perfekcionismus má často opačný efekt – zabraňuje úspěchu. Místo toho, abychom něco udělali dostatečně, ale nedokonale, tak se do věci rovnou ani nepustíme ze strachu, že výsledek nebude perfektní. Perfekcionismus může přivodit úzkosti, deprese nebo poruchy osobnosti či příjmu potravy. Naučme se jednat zodpovědně, pracovitě a snaživě, ale bez pocitu méněcennosti, nespokojenosti s naším výkonem a bez špatného rozpoložení z neúspěchu. Dokonalost je nedefinovatelný faktor, který každý vnímá subjektivně, a proto je nemožné jí dosáhnout. Ocitneme se tak v bludném kruhu, kdy nikdy nedocílíme satisfakce z vlastního konání. Naše sebevědomí tím bude trpět, protože se za nic nepochválíme a naopak budeme mít věčný pocit selhání.
5. Říkejme ne
Umět si stanovit priority je na cestě za vyšší sebedůvěrou důležitým krokem. Vyjděme z konceptu, podle kterého je nutné poslouchat a nesouhlas je trestán. Umění odmítat je v podstatě důsledek zdravého sebevědomí, ale v případě práce na sebejistotě je učit se říkat ne nutností. Naučme se odmítat postupně, a to bez pocitu viny. Přílišná laskavost a ochota k druhým i tehdy, kdy máme jiný názor nebo potřeby, vedou ke ztrátě vlastní identity. Pokud si osvojíme dovednost asertivně odmítat, budeme se cítit spokojeněji a sebevědoměji.
6. Učme se komunikovat
Sebejistotu lze trénovat otevřenou komunikací obsahující otevřené otázky. Chceme-li dosáhnout vyšší sebedůvěry, snažme se komunikovat s lidmi způsobem, kdy konverzaci záměrně rozvíjíme. Vyhněme se otázkám, na které protějšek odpoví ano či ne. Naopak se zaměřme na dotazy vyžadující rozvité odpovědi. Vytříbí se tím náš komunikační styl a budeme se cítit jistější. Kvalita otázek totiž ovlivňuje náš život víc, než by se možná mohlo na první pohled zdát.
7. Hezky se oblékněme
Výzkumy dokazují, že lidé oblečení ve formálním oděvu se vyjadřují jinak, než když jsou v běžném oblečení. Oděv má také vliv na to, jak nás ostatní podvědomě vnímají. A současně jak vnímáme my sami sebe. Věnujme proto pozornost barvám, střihům a stylu našeho oblékání – promlouvá nahlas. Stanovme si, jak chceme vypadat a co chceme vyzařovat. Pokud se budeme v oblečení cítit dobře, stoupne naše sebevědomí.
8. Vyhněme se horoskopům
Pokud svěřujete osud do rukou věštců, zvažte, zda vás neovlivňují až příliš. Používají totiž, podobně jako jasnovidci či astrologové, psychologický fenomén zvaný Forerův efekt.[1] Ten roku 1949 prvně popsal psycholog Bertram R. Forer. Jde o princip, kdy lidé mají tendenci obecné popisy osobnosti nebo budoucnosti považovat za přímo šité pro ně. Pokud cítíme potřebu bezpečí, obdivu nebo alespoň pochopení, jsme sebekritičtí nebo pochybujeme o správnosti vlastních rozhodnutí, je možné, že se uchýlíme k horoskopům. Avšak nedostane se nám žádných faktů, ale pouze výroků, které je možné vztáhnout na kohokoliv. Jsme tak oklamáni iluzí. Autority nás přesvědčují o nezvratném vlivu osudu, což má za následek oslabení vlivu našeho vnitřního světa a vlastních postojů.
9. Psychoterapie
Pokud máte pocit, že potřebujete objektivní zpětnou vazbu, psychoterapie může být dobrým řešením. Existuje individuální či skupinová. Pokud nás tíží problémy, které souvisí s traumatickými zkušenostmi, je vhodná zejména individuální terapie. Jestliže nás trápí sociální nebo profesní vztahy, může stačit terapie skupinová, která nám rychle nastaví a ukáže zrcadlo. To je příhodné i u člověka s nadměrným sebevědomím. Výraznou sebedůvěrou totiž může zastírat slabost či zranitelnost a touhu po přijetí. Na druhé straně si skupina dokáže vážit vlastností jedince, který se podceňuje. Ostatní členové skupiny ocení, čeho dosud v životě dosáhl.
Jak rozpoznat sebevědomí a ješitnost
Ješitní jsme v případě, kdy záměrně poukazujeme na vlastní klady a požadujeme, aby je ostatní ocenili. Sebevědomí jsme v případě, kdy splníme vlastní vytyčenou práci, jsme s výsledkem spokojeni sami a nepotřebujeme uznání okolí. Nezapomínejme tedy dívat se na sebe s nadhledem. Buďme zdravě sebevědomí, nikoliv ješitní. Buďme k sobě upřímní. Snažme se objektivně posuzovat naše schopnosti a neignorujme slabosti. Pokusme se je odstranit nebo minimalizovat jejich dopady.
