Doba je zrychlená, uspěchaná a klade vysoké požadavky na výkon každého z nás. Zamysleme se, zda prožíváme dny, kdy nepociťujeme stres. Na hektický styl života reaguje způsob vedení života zvaný slow life – pomalý život.
Kdy se o zpomalení života začalo mluvit?
Počátky této myšlenky vznikly v 80. letech. Popudem bylo založení fastfoodu v centru Říma. Novinář Carlo Petrini založil hnutí Slow Food, čímž chtěl ochránit lokální produkty před globalizovanou standardizací potravinářských výrobků.[1] Hnutí se tedy soustředilo na pomalé stolování, ale později se idea rozšířila také do oblasti vzdělávání, financí, zdravotnictví, cestování, módy nebo designu.
Významnou publikací je Chvála pomalosti, kde autor Carl Honoré myšlenku pomalého žití popisuje. Ukazuje cestu, jak dosáhnout žádoucího zpomalení. Filosofie slow living stojí v opozici s kultem rychlosti, a proto se kniha snaží nabídnout i způsob, jak najít rovnováhu mezi rychlostí a klidem.
Co vám slow living přinese?
Je potřeba zmínit, že slow life není synonymem pro lenost nebo nicnedělání. Pomalý způsob života se nevylučuje s pracovitostí. Přidaná hodnota spočívá v důrazu na kvalitu, nikoliv na kvantitu. V pomalém způsobu života lze najít benefity pro naše zdraví, práci i vztahy.
Pokud se rozhodnete žít pomalu, vyselektujete ze svého programu činnosti, které pro vás nejsou přínosné. Vyhnete se například scrollování sociálních sítí nebo jiným druhům prokrastinace. Budete se tak věnovat pouze činnostem, které pro vás mají smysl. Protože budete pomyslně disponovat větším množstvím času, který získáte právě vzdáním se některých aktivit, budete také žít vědoměji. Takový člověk žije v přítomnosti a lépe dokáže ocenit maličkosti.
Slow life zlepší vztahy
V důsledku zpomalení dojde ke zkvalitnění vašich vztahů s příbuznými, přáteli i kolegy. Pokud totiž neustále někam pospícháme, nemáme pak na blízké příliš čas a nevěnujeme jim dostatečnou pozornost. Myšlenky nám odbíhají za prací nebo za povinnostmi, tudíž mnohdy nejsme schopni hodnotně naslouchat.
Díky zpomalení také snížíme míru stresu, najdeme v životě větší smysl a nejspíš v sobě objevíme i větší propojení s přírodou. Zkrátka si jsme více vědomi toho, co děláme, a toho, co se kolem nás děje. Plnohodnotněji si uvědomujeme dopady našeho chování na okolí.
Zpátky k přirozenosti
Každý máme limity, ať už fyzické, psychické, emocionální nebo například finanční. V případě slow living pak vědomě hledáme balanc mezi prací a odpočinkem a současně mezi samotou a rozvíjením vztahů. Uvědomme si, že není možné stihnout všechno. Nemůžeme být všude, nemůžeme mít všechno a nemůžeme všechno udělat. Zmíněný Honoré ve své knize apeluje na to, abychom se zastavili a zrekapitulovali svůj život, následně si uspořádali priority a uvědomili si, na čem nám opravdu záleží. Tomu věnujme pozornost a na vše ostatní se naučme říkat ne.[2]
Jak zpomalit?
Přinášíme pár tipů, jak začít žít pomalu. Pravděpodobně ale nedojde ke změně okamžitě. Možná vás budou brzdit předsudky, očekávání nebo slabší vůle. Vyplatí se ale vytrvat. Slow living zkvalitní a obohatí váš život v různých sférách. Nečekejte ale, že nebudete mít povinnosti nebo potřebu rychle jednat. Jde o běžné součásti života, ale naučíte se nezapomínat na odpočinek, budování kvalitních vztahů nebo vděčnost.
Uvědomujte si, co zrovna děláte
Snažte se věnovat pozornost činnosti, kterou zrovna vykonáváte – plnění pracovních úkolů, volnočasové aktivitě, chvílím tráveným s rodinou nebo jídlu. Nenechte se rozptylovat. Aktivitu budete dělat vědoměji, tedy kvalitněji a paradoxně i rychleji a efektivněji. Pokuste se zkrátka několik aktivit neslučovat v jeden čas.
Naslouchejte svému tělu
Jedním ze základů úspěchu je poslouchat své tělo a vyhovět mu. Jestliže se cítíte unaveni, běžte si pokud možno odpočinout. Čeká-li vás sportovní trénink, nemusíte se ho účastnit za každou cenu. Když pociťujete například úzkosti, nestyďte se vyhledat terapeutickou pomoc. Naší povinností není podávat nekonečné výkony.
Říkejte ne
V některých případech jsme nakloněni něčemu, co děláme na úkor vlastního pohodlí. Chceme vyjít vstříc ostatním. Zůstaňme laskaví, ale neobětujme ze sebe víc, než je zdrávo. Někdy se bojíme říct ne jen z toho důvodu, že se obáváme, co si druhý pomyslí. Nepřebírejme zodpovědnost za druhé a jejich myšlenky.
Nenechte se ovládat technologiemi
Moderní technologie jsou součástí každodenního života. Naučte se je ale využívat prospěšně. Nevěnujte jim příliš mnoho pozornosti a nedovolte tak, aby vás ovládaly.
Buďte vděční
Vděčnost je nenahraditelný pocit, ke kterému se dopracujete prostřednictvím meditací nebo trávením času o samotě (procházkami, psaním deníku nebo cvičením). Nezapomínejte rekapitulovat, co se událo.
