Kdy se již stává užívání sociálních sítí závislostí a začíná nám škodit? Jak vypadá závislost na sociálních sítích? Jaká jsou rizika závislosti a jak se takové závislosti zbavit?
Sociální sítě přináší do našeho života spoustu výhod. Můžeme komunikovat s rodinou, udržovat přátelství, rychle řešit pracovní záležitosti nebo hledat nové nápady a motivaci. Všechny tyto výhody však zvládneme během několika hodin týdně. Proč tedy trávíme na sociálních sítích tolik času?
Veškerou závislost na internetu označujeme souhrnným termínem netolismus. Netolismus není ničím novým, první zmínky se začaly objevovat už na konci osmdesátých let 20. století. Nejčastější formou netolismu je závislost na sociálních sítích. Mezi nejrozšířenější sociální sítě současnosti patří Facebook, Instagram, TikTok a YouTube.[1]
Jak vzniká závislost na sociálních sítích?
Sociální sítě pracují na principu algoritmu, který nám předkládá obsah ušitý na míru. Je proto velmi snadné na nich strávit dlouhou dobu a ztratit tak pojem o realitě. Po zhlédnutí videa, přečtení statusu nebo olajkování fotky se nám vyplaví hormon dopamin, který je spojen s odměnou a motivací. Máme tak dobrý pocit a podvědomě chceme dopaminu více, proto se koukáme na další videa, fotky a statusy. Můžeme si tak vybudovat závislost podobnou závislosti na amfetaminech.
Pořiďte si iPhone za super cenu
Nové, zánovní a použité iPhony za nejlepší ceny.Jak poznat závislost na sociálních sítích?
Ze začátku si nemusíme všimnout, že užívání sociálních sítí přešlo v problém. Najednou však zjistíme, že na sociálních sítích trávíme i několik hodin denně. Někdy nám to tak ani nepřipadá, často se můžeme s okolím dohadovat o délce doby, kterou jsme strávili přilepení k obrazovce. Dobrým pomocníkem pro zjištění přesného času stráveného na sociálních sítích je aplikace Digitální rovnováha, kterou si můžeme stáhnout přes Google Play do telefonu s operačním systémem Android. Aplikace sleduje, jaké činnosti se na telefonu věnujeme, a dokáže přesně vypočítat, kolik minut jsme koukali na videa na YouTube, kolik času jsme prochatovali na Facebooku nebo jak dlouho jsme scrollovali na TikToku.
Jak ale poznat, kolik hodin už je moc a stáváme se závislými? Je to půl hodiny, dvě hodiny nebo tři? To je velmi těžká otázka, na které se ani odborníci neshodnou. Všeobecně se však za závislost považuje jakákoliv doba, kterou si nedokážeme odepřít. A vykazujeme také alespoň některé znaky typické pro závislost na sociálních sítích, které určil anglický psycholog M. Griffit.
Znaky závislosti:
- Význačnost – Sociální sítě se stávají důležitějšími než rodina, přátelé, koníčky.
- Náladovost – Pokud se závislá osoba delší dobu nepodívá na sociální síť, tak přichází vlna nervozity a člověk je nepříjemný vůči svému okolí. Naopak po přihlášení se objeví pocit uspokojení a vzrušení.
- Tolerance – Neustále se prodlužuje doba strávená na sociálních sítích.
- Abstinenční příznaky – Nemožnost podívat se na sociální sítě vyvolává negativní pocity. Může se objevit pocit úzkosti či deprese. Abstinenční příznaky jsou podobné jako při odvykání od jiných drog.
- Konflikt – Ke konfliktu může docházet vnitřně nebo hádkou s okolím.
- Relaps – Závislá osoba se i přes veškerou snahu nedokáže dlouhodobě vzdát svých návyků a opakuje předešlé chování (například si opět vytváří smazané účty na sociálních sítích).[1]
Pokud cítíme neutišitelnou potřebu si sociální sítě zapnout a vykazujeme některé z výše uvedených znaků, tak se už může jednat o problém. A o problémech všeobecně platí, že je lepší je řešit dříve než později.
Jaká jsou rizika závislosti na sociálních sítích?
Delší čas strávený u počítače nebo telefonu může vést k nedostatku pohybu a snížení naší fyzické kondice. Nedostatek pohybu pak zvyšuje riziko vzniku obezity a cukrovky. Dále se mohou objevovat projevy deprese a úzkosti, zhoršení studijních nebo pracovních výsledků, poruchy spánku a podobně.
Jak se zbavit závislosti na sociálních sítích?
Zbavit se jakékoliv závislosti je velmi obtížné. Jinak tomu není ani u závislosti na sociálních sítích. Existuje mnoho postupů, které nám pomohou s omezením času, který na sociálních sítích strávíme. Některé se dají aplikovat okamžitě, jiné potřebují svůj čas.
Úplně nejjednodušším opatřením je přesunout ikonu sociální sítě na jinou stránku než na hlavní. Když ikonu hned po odemknutí telefonu neuvidíme, bude pro nás jednodušší odolat lákání aplikaci spustit. Dále si můžeme vymezit čas, který na sociální síti můžeme strávit, aniž bychom cítili výčitky. Přeci jen představují sociální sítě i určitý typ zábavy. Zde může pomoci aplikace one sec, která nám po určitém časovém úseku připomene, že jsme na telefonu již dlouhou dobu a máme si dát pauzu. Dobré je také ztišit oznámení sociálních sítí.
Dopaminový detox
Dalším krokem může být dopaminový detox. Ten už je náročný a nejedná se v něm jen o sociální sítě, ale o celkovou životosprávu. Může nám však přinést velké množství benefitů, jako je nová vlna motivace, zvýšení produktivity či seřazení priorit. A získáme také spoustu času na objevení nových zálib a koníčků. Zároveň nám pomůže napravit citlivost našeho mozku na dopamin.
Jak takový dopaminový detox vypadá? Po dobu jednoho týdne bychom se měli snažit dodržet těchto sedm pravidel:
- Nepoužívat žádné sociální sítě.
- Nekouřit.
- Nepít alkohol.
- Nehrát počítačové hry.
- Nejíst fastfood.
- Nekoukat na filmy nebo seriály.
- Nesledovat porno.
Může se to zdát jednoduché, ale není. Věřte mi, vyzkoušela jsem si to na vlastní kůži. Během vysokoškolských studií jsem denně zvládla klidně 3–4 hodiny konzumovat obsah sociálních sítí. To dělalo týdně zhruba 25 hodin. Měla jsem účet na Facebooku, Instagramu, TikToku a pravidelně jsem sledovala různá videa na YouTube. Když jsem zjistila, že každý týden strávím celý jeden den koukáním do mobilu, tak jsem usoudila, že sociální sítě hrají v mém životě příliš velkou roli. Na radu kamarádů jsem zkusila dopaminový detox.
Dopaminový detox v praxi
Cigarety, alkohol, fastfood ani porno pro mě nepředstavovaly problém. Nejsem kuřák, alkohol piji minimálně, ráda vařím a nejsem konzumentem obsahu porno průmyslu. Pravou výzvou byly až seriály a sociální sítě. Již během prvního dne jsem zjistila, že tvrdý a poctivý detox bude nad moje síly. Nechtěla jsem se však úplně vzdát, a tak jsem zvolila cestu kompromisu. Omezila jsem dobu na sociálních sítích a dobu sledování televize. Navíc jsem z toho udělala odměnu za odvedenou práci. V jednoduchosti to znamenalo následující. Ráno vstát a udělat si seznam úkolů. Po jejich splnění jsem si dala odměnu v podobě projetí zajímavostí na „sockách“ v rozsahu 30 minut a 60 minut oblíbeného seriálu. Nebylo to perfektní, ale bylo to alespoň něco. První polovina týdne byla hrozná. Vykazovala jsem i některé abstinenční příznaky jako nervozitu a podrážděnost. Nic mě nebavilo, nemohla jsem se soustředit na přednášky, ale konečně jsem si naplno uvědomila, že opravdu musím svůj vztah k sociálním sítím změnit. Ve čtvrtek přišel zlom. Nálada se mi zlepšila a těšily mě i maličkosti. Byla jsem produktivní a měla jsem neustále dobrý pocit. Nicméně jsem tušila, že tohle nebude konečné řešení. Jak ale dokázat najít rovnováhu? Zajímavou metodou hodnou vyzkoušení se ukázal digitální minimalismus.
Digitální minimalismus
Pod pojmem digitální minimalismus si leckdo představí zákaz moderních technologií a návrat do doby kamenné. Tak to opravdu není. Pro úplné pochopení doporučuji přečíst knihu Digitální minimalismus od Calvina Newporta. Ve zkratce je digitální minimalismus založen na omezení vlivu sociálních sítí na náš život, na určení priorit a způsobů jejich naplnění. Naučí nás hodnotit výhody a nevýhody vstupu sociální sítě do našeho života. Pokud je výhod více než nevýhod, budu tuto sociální síť využívat. Jestliže nevýhody převyšují výhody, sociální síť využívat nebudu. Například jsem se rozhodla nechat si účet na Messengeru. Aktivně jej využívám zejména pro komunikaci s rodinou, přáteli a urychlení pracovní komunikace. Síť, kterou jsem však ze svého života vyřadila, je TikTok. Ten je teď označován jako bezpečnostní hrozba a spousta uživatelů se od něj odvrací. Mně nešlo ani tak o data, která TikTok o svých uživatelích uchovává, ale spíš o pocity, které mě naplňovaly, a o množství času, které jsem na něm denně trávila. Dnes se pohybuji na sociálních sítích zhruba hodinu denně. Pro někoho je to stejně hodně, já jsem však spokojená. Přeci jen jsem stále minimalista začátečník.
Shrnutí
Sociální sítě jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. Pokud nad nimi máme kontrolu, mohou náš život obohatit. Když však kontrolu ztratíme, může konzumace obsahu sociálních sítí přerůst v závislost. Jakoukoliv závislost není radno brát na lehkou váhu, a pokud cítíme, že máme problém, je dobré se svěřit rodině, přátelům nebo psychologovi, u nichž nalezneme podporu a pochopení. Přiznání problému je prvním krokem k úspěšnému zbavení se závislosti.
