Jak se pozná Alzheimerova nemoc? Existuje nějaká prevence?

Alzheimerova choroba je strašákem moderní doby. Trpí jí nejen pacienti sami, ale především jejich okolí, pro které je obrovskou a vyčerpávající zátěží. Dá se jí nějak předejít?

Co je to Alzheimerova choroba?

Alzheimerovu chorobu poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. Zatímco tehdy byla tato nemoc považována za vzácnou, dnes představuje velký zdravotnický, sociální a ekonomický problém. Následující data mluví za vše. Podle Světové zdravotnické organizace^[1] trpí demencí, jíž je Alzheimerova choroba příčinou ze 60–70 %, 55 milionů lidí na celém světě a každý rok se objeví téměř 10 milionů nových případů. Podle nejnovějších prognóz by se měl počet nemocných do roku 2050 ztrojnásobit.

Všeobecná zdravotní pojišťovna zveřejnila v roce 2022 statistiku^[2], podle níž došlo za posledních 5 let k nárůstu počtu pacientů s Alzheimerovou chorobou o 14 %. Jen v roce 2021 zaplatila VZP za péči o tyto pacienty téměř 1,5 miliardy Kč. A to je pouze jedna z našich pojišťoven, i když největší.

Jak vidíme, nemoc má vzestupnou tendenci a pacientů stále přibývá. Částečně to však lze také vysvětlit tím, že s rozvinutější a dostupnější zdravotní péčí samozřejmě populace stárne.

Co zhoršuje Alzheimera?

Jedná se o neurodegenerativní onemocnění, v jehož důsledku odumírají nervové buňky v určitých částech mozku. Nemoc sama přitom začíná velice pozvolna. Až 15–20 let před viditelnějšími příznaky se mohou v mozku člověka dít změny. Začne se zde ukládat bílkovina beta-amyloid. V důsledku jejího nashromážděného množství se následně nastartují procesy, které vedou k zániku nervových buněk.

Pokud pacient již onemocní, neexistují bohužel žádné dostupné léky, které by jej vyléčily, i když se na nich usilovně pracuje. Pacientům se podávají takzvané inhibitory acetylcholinesterázy, které dokážou nemoc zpomalit. Neméně důležité jsou samozřejmě i psychologické aspekty – podnětné a podporující prostředí.

Jak se projevuje srdeční selhání? Příznaky a příčiny najdete zde

Příčiny Alzheimerovy choroby

Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou doposud známy. Ví se však, že důležitými faktory pro rozvoj nemoci jsou vyšší věk, dědičnost a nezdravý životní styl. Roli hraje i pohlaví, protože ženy jsou k této nemoci mnohem náchylnější než muži.

Zdá se, že pro rozvoj nemoci je potřebný celý souhrn rizikových faktorů a těžko říci, co je onou pověstnou poslední kapkou.

V roce 2020 vyšel v časopise Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie článek^[3] s následující tabulkou, ze které lze vyčíst závažnost jednotlivých rizikových faktorů pro rozvoj nemoci a možnost jejich ovlivnění.

Sami vidíme, co všechno může mít vliv na zdraví či nemoc našeho mozku.

Do kolonky „poranění mozku“ patří určitě i úrazy hlavy při různých sportech, jak o tom mluví neurolog Jakub Hort z pražské nemocnice Motol: „Zvlášť v dnešní době, kdy stoupá popularita různých bojových sportů, takové to MMA, kde prakticky každý druhý zápas končí těžkým otřesem mozku. Hokej, fotbal, zvlášť hlavičkování ve fotbale, jsou vysoce rizikové.“^[4]

Problémem podle MUDr. Horta je i to, že se dnes málo věcí učíme zpaměti, protože všechno můžeme „vygooglit“ na internetu. Dnešní děti budou mít tedy pravděpodobně menší paměťovou rezervu. Naopak učení se cizím jazykům je úžasná prevence Alzheimerovy choroby a dvojjazyčnost je v tomto případě vyloženě ochranným faktorem.

Andropauza: Chlapy na přechod nikdo nepřipravil, z drsňáka je gaučák

Příznaky Alzheimerovy choroby

Alzheimerova choroba narušuje takzvané kognitivní neboli poznávací funkce mozku, díky nimž člověk vnímá svět kolem sebe, reaguje, jedná a zvládá úkoly. K jednotlivým kognitivním funkcím patří paměť, koncentrace, řečové schopnosti, prostorová orientace a exekutivní funkce (to je plánování, rozhodování a volní složka osobnosti).

V rané fázi se nejprve zhoršuje krátkodobá paměť a člověk má potíže s učením a přijímáním nových informací. Poté nastupuje místní a časová dezorientace a zhoršuje se i dlouhodobá paměť. Vykonávání do té doby běžných věcí začíná být nezvladatelné.

Zhoršuje se racionální úsudek, nastupují problémy s řečí a abstraktním myšlením. Ruku v ruce s tím vším jdou i prudké změny nálad a chování a může dojít až ke změně osobnosti – lidé s Alzheimerem se stávají velmi zmatenými, podezíravými nebo ustrašenými. V posledním stadiu pacienti nepoznávají sebe ani své okolí, nic si nepamatují a jen těžko mluví.

Zastavte multitasking: Proč není dobré dělat více věcí najednou

Prevence Alzheimerovy choroby

Zatímco některé rizikové faktory pro rozvoj nemoci ovlivnit nemůžeme (věk, genetické dispozice, pohlaví), jiné máme ve svých rukou.

Česká alzheimerovská společnost^[5], která se zabývá pomocí lidem s tímto onemocněním, rozdělila preventivní opatření do 5 oblastí:

1. Starejme se o svoje srdce

Co to znamená? „To, co je dobré pro naše srdce, je také dobré pro náš mozek,“^[6] prohlásil ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Cévní rizikové faktory jako vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo cukrovka mohou způsobit nejen infarkt či mozkovou příhodu, ale podporují i vznik demence. Určitě se tedy vyplatí držet tyto hodnoty takříkajíc „na uzdě“. Velkým škůdcem našich cév, srdce a mozku je samozřejmě kouření a obezita.

2. Buďme fyzicky aktivní

Fyzickou aktivitou nejen eliminujeme předchozí vyjmenované nemoci, ale udržíme si i zdravou váhu a celkově se budeme cítit lépe, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Navíc existují studie, které uvádějí fyzickou aktivitu jako přímý preventivní faktor demence. Ve studii^[7] zveřejněné v roce 2021 v časopise Alzheimer’s & Dementia: The Journal of the Alzheimer’s Association zkoumali vědci hladinu ochranných bílkovin, které posilují komunikaci mezi mozkovými buňkami skrze synapse. A zjistili, že lidé, kteří se věnovali fyzické aktivitě, jich měli mnohem více. „Všechno naše myšlení a paměť jsou výsledky synaptických komunikací,“ připomíná Kaitlin Castaletto z Kalifornské univerzity, jedna z autorek této studie.

Co je metabolismus: 5 tipů, jak ho podpořit, zrychlit a tím i zhubnout

3. Dodržujme zdravý jídelníček

„Jste to, co jíte,“ nabádá známý pořad a platí to i v tomto případě. Skvělým pohonem pro náš mozek je takzvaná středomořská strava neboli strava plná ovoce, zeleniny, luštěnin, ryb, celozrnných obilovin, ořechů, semínek, bylin a olivového oleje jako hlavního zdroje energie.

To, co naopak našemu tělu včetně mozku neprospívá, jsou všelijak upravované polotovary s vysokými hodnotami nasycených tuků, cukrů, soli, konzervantů, emulgátorů a barviv. Stále zdůrazňované vaření z původních potravin je tou nejlepší cestou.

4. Používejme svůj mozek

Stejně jako svaly i mozek, který člověk příliš nepoužívá, zakrní. Navíc je jasné, že spolu s tělem stárne i náš mozek a mozkové buňky a spojení mezi nimi (takzvané synapse) mizí. Dobrá zpráva ale je, že máme stárnutí mozku do určité míry ve svých rukou!

Zde totiž platí přímá úměrnost – čím více si takříkajíc lámeme hlavu, čím více jsme ochotní učit se novým věcem a stanovujeme si nové a nové výzvy, tím více posilujeme tvorbu nových buněk a nervových spojení.

Každá nová zkušenost a dovednost nebo jen novým způsobem řešená běžná záležitost působí jako blahodárná prevence proti demenci. Je tedy jen na nás, jaký postoj ke stárnutí svého mozku zaujmeme.

5. Užívejme si společenské aktivity

Osamělostí trpí mnoho lidí a nejohroženější skupinou bývají právě senioři. Je však dokázáno, že sociální kontakty jsou velikým stimulem pro náš mozek. Posilujme proto náš společenský život, snažme se udržovat dobré rodinné a přátelské vztahy, navštěvujme různé kroužky či společenství, buďme ke svému okolí vstřícní a otevření. Televize, počítač či mobilní telefon nám nikdy nemohou vynahradit vztahy s druhými lidmi.

Jak detoxikovat ledviny přírodní cestou a jaké jsou příznaky onemocnění ledvin?

Jak oddálit Alzheimerovu nemoc?

Jak zdůrazňuje neurolog Jakub Hort, důležitá je individuální prevence, to znamená co nejvíce šitá na míru každému člověku. Dělníkovi se základním vzděláním určitě prospěje luštění křížovek, řešení různých kvízů či četba, naopak vysoce postavený manažer s náročným duševním zaměstnáním by se měl více věnovat pohybu.

A jaké obecné rady tedy říci na závěr? Zkusme ze svého života co nejvíce eliminovat rizikové faktory, které můžeme ovlivnit. Naopak zařaďme co nejvíce ochranných faktorů – buďme fyzicky a psychicky aktivní, starejme se o své zdraví, učme se novým věcem a buďme v kontaktu s lidmi.