Srdeční selhání nevěstí nic dobrého, zvláště když dotyčný ignoruje všechny příznaky. Polovina pacientů v pokročilém stadiu umírá do jednoho roku.[1] Co byste neměli přehlížet? A jaká jsou řešení?

Co je srdeční selhání?

Srdeční selhání narušuje základní funkce tohoto životně důležitého orgánu.[2] Srdce udržuje oběh krve. Tím zajišťuje zásobování dalších orgánů živinami a kyslíkem. Narušení oběhu, tedy nedostatečné prokrvení, se projevuje nejdříve při zátěži. Tělo spustí obranný mechanismus a začne zadržovat tekutiny. Organismus se tak snaží udržet dostatečnou úroveň krevního oběhu.

Srdeční selhání se může rozvíjet postupně (chronické selhání) nebo může vzniknout náhle (akutní selhání). Tak či onak potíže na sebe nenechají dlouho čekat. Nejviditelnějšími projevy jsou únava, dušnost a otoky končetin. Více si ale povíme v následujících odstavcích.

Jaké jsou příznaky srdečního selhání?

Projevy srdečního selhání se liší podle toho, jestli je postižena levá nebo pravá srdeční komora. K městnání krve dochází vždy před postiženou částí.

Monitorujte svůj zdravotní stav

Oxymetr je užitečný přístroj, který dokáže zachránit život. Díky němu se dozvíte, zda máte dostatečně okysličenou krev.

Selhání u levé srdeční komory

Mluvíme-li o problémech v levé komoře, tak se krev hromadí v plicích. Nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok. Dotyčný pocítí dušnost, nejprve při větší námaze, později při běžných činnostech a naposledy se selhání dostaví i v klidovém režimu. Často se dostavují stavy noční dušnosti, které nutí dotyčného k posazování. Rychlé ošetření si vyžaduje náhlý otok plic, jde o závažný stav.

Jak častý je výskyt srdečního selhání?

Výskyt je v naší populaci udáván v rozmezí 0,4–2 %, výrazně ale stoupá s věkem.

Selhání u pravé srdeční komory

U selhání pravé srdeční komory dochází k otokům dolních končetin. Prvotní projevy se objeví v oblasti kotníků. Dotyčný může v počáteční fázi pozorovat jen nárůst tělesné hmotnosti. Ten se objeví často dříve než otoky samotné. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem čerstvých zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří.

Čeho si určitě všimnete u srdečního selhání

Během srdečního selhání se organismus snaží zajistit chod životně důležitých orgánů. Pomocí redistribuce krevního průtoku se dočkají zlepšeného zásobení mozek a samotné srdce. Ostatní orgány jsou zásobeny hůře. Z hlediska vývoje příznaků srdečního selhání je důležitá především porucha perfuze ledvin. Potíže působí i porucha prokrvení kosterních svalů, která zapříčiní únavu a celkově sníženou výkonnost.

V neposlední řadě jsou běžné poruchy rytmu. Dotyčný tak v hrudi intenzivně vnímá bušení srdce. Může mít k tomu i závratě nebo krátkodobé poruchy vědomí.

Jaké jsou příčiny srdečního selhání?

Odborníci se shodují na tom, že příčin srdečního selhání je mnoho.[3] Často jde o vrozené jevy. Není to však vždy pravidlem. Následující příklady patří mezi ty běžnější:

  • Ischemická choroba srdeční, zejména stavy po infarktu myokardu
  • Ateroskleróza (kornatění tepen)
  • Hypertenze (vysoký krevní tlak)
  • Kardiomyopatie
  • Chlopňové vady (nejčastěji mitrální a aortální)
  • Srdeční arytmie (nejčastěji tachyarytmie)
  • Onemocnění perikardu

Můžeme vzniku srdečního selhání předejít?

Důležitá je tak otázka, jestli lze srdečnímu selhání zabránit. A odpověď je „Ano“. Do jisté míry samozřejmě.[4] Mezi nejčastější příčiny patří kornatění tepen. To je spojené s vysokým krevním tlakem, obezitou, diabetem a poruchami metabolismu cholesterolu. Ke všem těmto problémům můžeme být náchylnější kvůli dědičnosti. Jak moc se ale projeví, můžeme ovlivnit způsobem svého života.

Nemoci srdečního svalu (Foto: Pinterest)
Nemoci srdečního svalu (Foto: Pinterest)

Například takové kouření se bezesporu na kornatění tepen projeví. Posílit srdce lze samozřejmě i pravidelným pohybem a zdravým jídelníčkem. Doktoři doporučují zdrženlivost při konzumaci alkoholu.

A když už jsme zmínili toho doktora – prevence je rovněž důležitá. Lékař může leccos odhalit a předepsat správné léky.

Diagnostika srdečního selhání

Pokud objevíte u sebe nebo u svých blízkých některé z výše uvedených potíží anebo příznaků, tak neváhejte a jeďte k lékaři. Ten může případné nedostatečnosti u srdce diagnostikovat.[5] Základem je rozbor anamnézy, provedení fyzikálního vyšetření, elektrokardiogramu (EKG), rentgenového snímku plic a odběr vzorku krve.

Pokud zmíněné metody něco odhalí, je žádoucí doplňující diagnostika. Tou může být echokardiografické (ultrazvukové) vyšetření, které zanalyzuje jednotlivé oddíly srdce. Věnčité tepny prozkoumá selektivní koronarografie.[6] U tohoto typu vyšetření počítejte i se zátěžovým testem. Šlapání na bicyklovém ergometru při současném natáčení EKG dovolí zjistit nedostatečné prokrvení některé části srdce při námaze.

Léčba srdečního selhání

Především je zapotřebí léčit jakoukoli odstranitelnou příčinu vedoucí k srdečnímu selhání.[7] Následně jsou stanovena dietní opatření na základě stadia onemocnění. Základem je přiměřená strava bez většího množství soli a adekvátní fyzická zátěž. Tělesnou zátěž doporučují lékaři ve všech fázích onemocnění kromě velmi pokročilého stadia nebo období přechodného zhoršení (dekompenzace). „Dobrým vodítkem pro volbu intenzity pohybu jsou subjektivní pocity nemocného,“ tvrdí Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Samozřejmě na vše dohlédne specializovaný lékař.

Nevyhnutelné je také užívání léků, které povedou ke zmírnění obtíží pacientů i zlepšení dlouhodobého průběhu onemocnění. Léčba má smysl i v počátečních stadiích, kdy nemocný ještě nemusí mít žádné nebo má jen minimální potíže. O skladbě léků a dávkování rozhoduje lékař.

Neobvyklé nejsou ani operativní zásahy. Jde například o koronární by-pass nebo operaci chlopní. Chirurgické metody se uplatní i ve velmi pokročilých stadiích onemocnění, kdy je nutné navrhnout transplantaci srdce.

Zkrátka a dobře není radno podceňovat prevenci. Platí to u mnoha aspektů lidského těla – u srdce, ale třeba i u vlastní kůže. Doporučujeme proto podstoupit vyšetření kožních znamének.