Sůl neboli chlorid sodný (NaCl), známá také jako jedlá nebo kuchyňská sůl, je pro lidský organismus nezbytná. Jedná se o sloučeninu sodíku a chlóru. V přírodě se vyskytuje v podobě nerostu pod názvem sůl kamenná. Lidské tělo tento minerál anorganického původu potřebuje ke svému správnému vývoji. Není ale schopné sůl vytvořit, je nutný externí zdroj.

Proč sůl potřebujeme?

Společně s dalšími minerály a stopovými prvky má sůl podíl na zajišťování rovnováhy tekutin v těle. Udržuje krevní tlak a ovlivňuje srdeční činnost, nervy a svaly. Je součástí krve a lymfy, je nezbytná pro správnou funkci svalové kontrakce, podílí se na přiměřeném zadržování vody v těle a na přenášení nervových vzruchů, díky nimž je umožněno vstřebávání určitých látek v ledvinách a ve střevech.

Sůl je zkrátka pro organismus nutnou ingrediencí, avšak její množství v těle může způsobit i komplikace – a to v případě jejího nedostatku, ale i přebytku.

Jak se projeví přemíra soli v našem organismu?

Nadbytečný příjem soli může způsobit řadu problémů. K těm patří například zvýšení krevního tlaku, protože sodík zapříčiní nadměrné zadržování vody v organismu. Pro podporu zmíněné hypertenze stačí dle výzkumů příjem 8 gramů soli za den. Čím vyšší je krevní tlak, tím vyšší je riziko vzniku srdečních nebo mozkových příhod, protože dlouhodobá hypertenze poškozuje cévy. Přebytečný příjem soli má neblahý vliv i na funkci ledvin. Zajímavé je, že sůl ničí chuťové buňky a tím pádem klesá citlivost na slanou chuť, což vás nutí solit stále víc.

Zároveň hrozí i nebezpečné přibírání na váze. Přidání již jednoho gramu soli do denního jídelníčku zvyšuje riziko obezity. Sůl má paradoxně podíl i na vzniku diabetu. Příjem soli zkuste omezit i v případě vyšší hladiny cholesterolu.

Nadměrné množství soli v organismu se může projevit problémy s krevním tlakem, otoky či celkovou nateklostí, ekzémem nebo zhoršením příznaků revmatizmu. Může dojít k zabraňování vylučování odpadních látek z těla, k problémům s ledvinami nebo s vylučováním moči. Současně můžeme pociťovat nadměrnou žízeň.

V jakém množství je sůl přijatelná?

Doporučená denní dávka sodíku pro dospělého člověka je přibližně 2 300 miligramů. Optimální množství přijaté soli je tedy zhruba 3,5 gramu denně. Stačí tedy 2–4 gramy soli za den. Nejedná se ovšem o univerzální doporučení, roli hraje zejména fyzická zátěž jedince nebo jeho zdravotní stav. Například lidé mající vysoký krevní tlak nebo nemocné ledviny by měli denní příjem soli snížit.

Průměrná spotřeba soli v naší společnosti je ale vyšší než doporučené množství. Někdy jde u jednotlivce až o trojnásobek doporučených hodnot. Nadbytečná sůl je vylučována ledvinami do moči.

V jakých potravinách je nejvíc soli?

Přibližně tři čtvrtiny chloridu sodného, který zkonzumujeme, pochází z průmyslově upravených potravin. Zhruba 15 % soli se do jídla dostane během jeho příprav a ochucování. A pouze kolem 10 % soli je přírodně obsaženo v potravinách a surovinách. Největším zdrojem jsou konzervované masné výrobky a výrobky z ryb, poté uzeniny, pokrmy ve slaných nálevech, vybrané sýry (především ty z řad tvrdých a plísňových), dressingy, instantní pokrmy, paštiky, slané pečivo, slané pochutiny nebo směsi koření. Do některých potravinářských výrobků je přidáván glutaman sodný (přítomný například v polotovarech), který je také zdrojem soli. Zároveň množství sodíku obsahují i některé minerální vody.

Jak se soli vyhnout?

Mezi potraviny s nízkým obsahem sodíku patří čerstvé ovoce a zelenina, ryby či maso a ovocné šťávy připravované doma. Dále mléko, jogurty, tvarohové sýry, těstoviny, rýže, vejce a potraviny označené jako se sníženým obsahem soli. Pro snížení příjmu soli tedy omezte polotovary, konzervované a sterilizované pokrmy, kořenicí směsi. Naopak vsaďte na vyšší příjem čerstvých nebo mražených potravin.

Jak nahradit sůl?

Přehled nad zkonzumovaným množstvím soli získáte především vlastní přípravou pokrmů. Pokuste se kupovat neupravené potraviny a doma je zpracovat. Například pro zvýraznění chuti nepoužívejte sůl nebo směs koření, ale byliny. Zvolit můžete bazalku, dobromysl, řeřichu, jalovec, česnek, medvědí česnek, cibuli, petrželku, pažitku, kopr, libeček, křen nebo oregano, tymián, rozmarýn, meduňku, mátu či zázvor. Účel splní i zelené natě a kořenová zelenina. Z ovoce se nabízí citronová nebo pomerančová kůra či strouhané jablko jako zahušťovadlo omáček.

Můžete si vyrobit i vlastní kořenicí směs. Lze použít například druhy ořechů, rozinky nebo různá semínka. Taková kombinace poslouží jako koření do pomazánek, salátů nebo omáček.

Jako často využívaná náhrada se používá chlorid draselný, který má ale kovovou pachuť. Podobné využití má i chlorid hořečnatý, který ale nemá čistou chuť a slanost u něho vnímáme jinak než u běžné soli. Další možností kompenzace je chlorid vápenatý. Má výrazně slanou chuť a do některých typů výrobků se nehodí. Objevuje se například v konzervované zelenině nebo některých nápojích. Náhrady soli obsahující chlorid draselný lze sehnat ve specializovaných prodejnách nebo na e-shopech.[1]