Čtenářská gramotnost je nepostradatelná dovednost, která nám umožňuje účastnit se kulturního a společenského života. Promítá se do kvality našeho života, nekončí u hranic zájmu o četbu. Využíváme ji v řadě životních situací – ve škole, v práci, v každodenním životě, při řešení problémů, v rámci provozu na silnici a poznávání dopravních značek, při zpracovávání informací například z médií nebo když vyplňujeme formuláře. Proto je vhodné rozvíjet zájem o čtení u dětí již v jejich raném věku.

Absence četby vede k nedostatku porozumění

Klesající zájem o knihy nepřináší jen zhoršování slovní zásoby. Moderní technologie strhávají v současnosti více pozornosti, než je zdrávo. Kniha se jen snaží konkurovat zábavným videím na YouTube nebo krátkým formátům na TikToku. Ovšem v případě sledování videí je dítě konzumentem a příliš nerozvíjí své schopnosti. Nemusí se nijak aktivně zapojovat a zároveň nepotřebuje mluvit, čímž dochází k oslabování schopnosti komunikace a porozumění.

Pokud se dítě nevěnuje čtení, nerozvíjí svoji slovní zásobu a netrénuje vyjadřování. Současně nezapojuje fantazii, protože při sledování vizuálního umění v televizi nebo na počítači není nucené podporovat vlastní představivost. Negativní důsledky budou dítě provázet v jeho běžném životě i ve školním prospěchu, protože nebude dostatečně schopné chápat psaný text.[1]

Čtení podporuje kreativitu i empatii

Připomeňme si, proč je důležité vyvolávat v dětech zájem o četbu.

Čtení rozvíjí verbální schopnosti. Knihy napomáhají rozvoji pasivní i aktivní slovní zásoby, vyjadřování i k rozvoji smyslu pro větnou stavbu. Dítě se učí spisovný jazyk a v případě předčítání potom i artikulaci, správnou výslovnost nebo rozlišovat slova a věty.

Dítě se zklidňuje a trénuje koncentraci. Čtenář rozvíjí schopnost soustředění, udržování pozornosti, porozumění příběhu a cvičí si paměť.

Dochází k rozvoji představivosti. Dítě musí převádět kombinaci písmen na film, který se odehrává přímo v jeho mozku. Podporuje se tak jeho fantazie, kreativita a vynalézavost, zatímco při sledování televize už je práce s imaginací odvedena za něj.[2]

Dítě se učí sociálním dovednostem. Příběhy pro děti zastávají zejména pohádky, kde se potkává dobro se zlem a postavy řeší konfliktní situace. Prostřednictvím takových zápletek se čtenář učí, jak problémy vznikají, co jim předchází, jak na ně postavy reagují a jak se nakonec řeší a překonávají. Dítě si tak osvojuje i smysl pro spravedlnost.

Zlepšuje se empatie. Při čtení příběhů je podporován rozvoj porozumění ostatním lidem, tedy empatie. Dítě totiž někdy předvídá nadcházející chování postav, přičemž těží z vlastních zkušeností a využívá intuici. Zároveň je čtenáři přednesena určitá míra popisu postavy a dítě pouze na základě podaných informací zkoumá charakter postavy. K rozvoji empatie dochází i prostřednictvím ilustrací, kdy se dítě také snaží vžít do pocitů postavy.

Dítě je vedeno k nápaditosti. Ve srovnání s mluveným projevem je při čtení jednoduché pochopit i takové věci, které dítěti nejsou zprvu jasné. V knize je možné se vrátit a přečíst úryvek znovu. Postupné vstřebávání informací podporuje tendenci přemýšlet nápaditě a v širším kontextu.

Čtení podporuje chápání souvislostí v textu. Díky četbě dochází ke stimulaci mozku a tvorbě nových nebo posilování stávajících synapsí. Tím pádem je dítě trénováno porozumět souvislostem v textech. To se projeví nejen ve škole, kdy děti s vyšší úrovní čtenářské gramotnosti prokazují lepší výsledky nejen ve výuce jazyků, ale například i v matematice, protože jsou schopny lépe porozumět zadání a slovním úlohám.[3]

Kdy s čtením začít?

Čtenářství u dětí se nerozvíjí pouze prostřednictvím vlastního čtení, kdy je dítě již žákem základní školy. S podporou čtenářské gramotnosti je vhodné začít co nejdříve. Dětem předčítejte přibližně od jejich půl roku, volte spíše melodickou poezii pro děti. Když se dítě začne orientovat v základech řeči, tedy mezi prvním a druhým rokem, sáhněte po jednoduchých příbězích.[4]

Knihy vybírejte i dle reakcí dítěte. Pokud ho příběh nezaujme a nevyvolá v něm odezvu, zvolte jinou knihu. To, co dítěti vyprávíte nebo mu předčítáte, v něm musí vzbudit zvědavost nebo ho pobavit. Jinak se nebude schopné koncentrovat a udržet pozornost. Současně jděte dětem příkladem – čtěte. A rovnou si můžete přečíst 10 rad, jak doučovat své dítě.