Jak na efektivní úklid domácnosti – vsaďte na minimalismus a vyhoďte vše, co vám nedělá radost, radí Japonka

Jaro je roční období, které s sebou přináší mnoho změn. Nejen že se příroda probouzí k novému životu, ale i my lezeme ze svých pelíšků a máme chuť vysmýčit ze svých příbytků zimní nánosy.

Úklid jako celoživotní téma

Jarní úklid je něco, na co se mnozí těší, jiní ho odkládají, marně tápou a ve výrazu obličeje se jim zračí otázka: Z jakého konce začít? Co kdyby vám ale někdo řekl, že existuje recept, jak mít doma uklizeno neustále a žádných velkých úklidových akcí není třeba? Úklid je celoživotním tématem Marie Kondo, japonské spisovatelky, poradkyně a autorky metody KonMari, spočívající ve vlastnictví omezeného počtu předmětů, a to pouze takových, které „vyvolávají radost“. Dle svých slov se Kondo zajímala o úklid už jako dítě a nyní má na kontě několik publikací, z nichž nejznámější je určitě Zázračný úklid – pořádek jednou provždy (2015). Zdá se to neuvěřitelné, ale i úklid má svá pravidla, a pokud má být opravdu funkční, musíme vědět, jak na to. Pojďme se tedy společně podívat na některá doporučení této světově uznávané koučky v oblasti úklidu.

Problematika úložných prostorů

Lidé často řeší nedostatek úložných prostorů a využívají každé volné místečko svého přeplněného bytu k úschově nejrůznějších věcí (aniž by často věděli, co mají vlastně kde poschovávané). Před samotným úklidem je ale nutné položit si otázku: Opravdu všechny tyto věci potřebuji? „Ne,“ říká Marie Kondo, vyznavačka minimalismu, „ponechte si pouze věci, které promlouvají k vašemu srdci. Pak seberte odvahu a všechno ostatní vyhoďte.“

Nejdřív vyhazujme, potom uklízejme

Smysluplný úklid se skládá ze dvou hlavních částí: vyhazování věcí a samotného úklidu věcí zbylých. Přičemž je opravdu důležité zachovat toto pořadí. Hned první fáze však může být pro mnohé z nás kamenem úrazu. Jak se zbavit věcí, na které jsme zvyklí a které nás dlouhodobě obklopují, notabene co když se nám budou v budoucnu hodit? A jak vlastně určit, co máme vyhodit a co si ponechat?

Abychom se vyhnuli tomuto počátečnímu zděšení, je důležité se zamyslet nad motivací našeho úklidu. Pokud totiž tento krok vynecháme, může nám hrozit to, že se snadno vrátíme do starých kolejí. Zeptejme se tedy sami sebe: Proč chceme uklízet? Je to nutné zlo, nebo toužíme po změně svého životního prostoru, ve kterém by se nám lépe dýchalo a cítili bychom se volnější a svobodnější? Pokud se přidržíme té druhé možnosti, může se stát úklid i nástrojem našeho osobnostního rozvoje. Při úklidu totiž vedeme dialog sami se sebou.

Vyhazování věcí však určitě nemá být živelnou záležitostí. Efektivní metoda KonMari, jíž je Kondo zakladatelkou, radí: Nechme si pouze věci, které nám činí radost. To je nejdůležitější a jediné měřítko vyhazování. Položme si otázky typu: Dělá mi radost nosit oblečení, ve kterém se necítím dobře? Uspokojují mě hromady nepřečtených knih, které mi nic neříkají? Toužím po tom, obklopovat se doplňky, které nikdy nevyužiji? A sama Kondo k tomu dodává: „Jediný smysl jak vyhazování, tak uchovávání věcí je být šťastný.“

Neuklízejme podle místností, ale podle kategorií

Častokrát si říkáme: Dnes uklidím obývák, zítra ložnici, pozítří garáž a tak dále. Ale to je chyba. Pokud to myslíme s úklidem vážně, je potřeba se držet zásady: úklid se týká vždy jedné kategorie věcí, ne jedné místnosti. Proč? Protože věci stejného charakteru (například oblečení, knihy, dokumenty, nářadí) máme obvykle poschovávané na vícero místech po celém bytě či domě. A tím pádem naprosto ztrácíme přehled o tom, co a kde vlastníme. Začněme tím nejjednodušším – oblečením – a pak se přesuňme postupně ke knihám, dokumentům a papírům, nejrůznějším drobnostem a nakonec si nechme věci se sentimentálním nábojem, jako jsou upomínkové předměty, fotografie, blahopřání či dopisy. Postupujme pomalu. Shromážděme všechny věci stejné kategorie na jednom místě, vezměme každou zvlášť do ruky a ptejme se: Dělá mi tato věc radost? Poslouchejme přitom intuici, ne rozum, který vždy najde nějaký důvod, proč si danou věc uložit zpátky do skříně.

Několik užitečných rad při vyhazování

Degradovat oblečení, které z určitého důvodu již nenosíme ven, na domácí oděv je velkou chybou. Nesnižujme hodnotu času, který strávíme doma, tím, že budeme nosit oblečení, které se nám nelíbí, je nemoderní nebo opotřebené.
Máme plnou knihovnu knih, které se jednou chystáme přečíst? Někdy znamená v tomto případě nikdy. Pravděpodobnost, že se ke knize, kterou jsme nepřečetli při jejím pořízení, někdy vrátíme, je mizivá.
Studijní materiály ze všech možných škol a kurzů, které jsme absolvovali, mají pro nás smysl pouze ve chvíli, kdy studujeme nebo je následně používáme v praxi.
Dokumenty a „papíry“ nejrůznějšího charakteru rozčleňme do tří složek: k vyřízení, k uschování (například smlouvy), pro radost. Vše ostatní vyhoďme.
Náš byt není úložištěm upomínkových předmětů. Přehršel těchto předmětů znamená lpění na minulosti.
Dárky od přátel splnily svůj účel při předání – někdo na nás myslel a chtěl nás podarovat. Neznamená to však, že si je budeme ponechávat po zbytek života.

Jak správně ukládat věci

I ukládání věcí, které jsme se rozhodli si ponechat, má svá pravidla. Pojďme se na ně společně podívat.

Každé věci v bytě určíme její místo. Jednak jsme si skutečně jisti, že ji máme, a jednak víme, kam v případě potřeby sáhnout.
Uskladňování by mělo být co nejjednodušší. Pokud je pro nás příliš obtížné vracet věc na své místo, nepořádku se nikdy nezbavíme.
Komínky jsou tabu, základem je svislé skladování. Možná se to bude zdát zvláštní, ale toto platí nejen pro knihy, ale i pro oblečení – nejpřehlednějším způsobem je skládat ho nastojato a pokládat vedle sebe. Díky tomu máme dokonalý přehled, co v šuplíku máme, a při vytahování jednotlivých kousků se nám nic nerozhází.
Ukládejme všechny podobné věci na jedno místo nebo v co největší blízkosti.
Každému členu rodiny vymezme skladovací prostor. Jak se má dítě naučit uklízet si své věci, když má oblečení v ložnici, hračky v jídelně a knížky v obývacím pokoji?

Úklidem k radosti a štěstí

Domov je místo, kam se rádi vracíme, kde trávíme volný čas a odpočíváme. Mělo by nám tudíž záležet na tom, jaké prostředí nás obklopuje. Nevzdávejme se! Vždyť uklizený byt či dům, kde se nacházejí pouze věci, které milujeme, může být odrazovým můstkem pro nový život.