Mol v kuchyni potrápil již nejednu hospodyňku. Známe to všechny. Chystáme se péct nedělní moučník, otevřeme dva dny koupenou polohrubou mouku, a tu můžeme za ironického úsměvu na tváři vyhodit do koše, protože je v ní potravinový mol. Malý „motýlek“ je v tandemu schopen během pár minut způsobit škodu v řádu tisícovek korun a boj proti němu je náročný, ne však nemožný.
Zavíječ moučný, těší mě
Zavíječ moučný je odborný název pro všemi známého potravinového mola. Do stejné rodinky můžeme zařadit i jiného zavíječe, tzv. mola šatního. Dospělý jedinec mola potravinového má něco málo přes centimetr na délku a na rozdíl od šatního kamaráda je tmavé barvy.
Moli se velmi rychle množí – za rok může vaše špíz poznat až pět generací. Dospělí jedinci kladou stejně dlouhé larvy (ještě nezakuklené) do vybraných potravin. Přítomnost molů poznáte nejen podle toho, že na vás vybafne z balení cukru krupice, ale zanechává za sebou jemné pavučinky. To je signál pro to, abyste si udělala volné odpoledne pro sebe a prošla všechny potraviny.
Představte si, co jsem měl dnes k obědu…
Zásadní téma – kde najdu mola? Bohužel pro vás, mola můžete najít opravdu ve všech sypkých trvanlivých potravinách, a to nejen v mouce nebo strouhance, ale i v luštěninách, těstovinách, rýži, ale i instantní kávě, koření, ovesných vločkách apod.
Když se objeví mol
Jakmile spatříte ve své kuchyni mola, je nutné létající dospělé jedince zabít. Jinak kladou vajíčka do potravin, nechávají tam exkrementy a pavučinky, které jsou po pozření lidskému tělu ne úplně bezpečné.
Musíte prohlédnout všechny sypké potraviny, a pokud v některé objevíte náznak mola, larvy nebo pavučinky, je nutné celé balení vyhodit, a to nejlépe hned do popelnice mimo bydlení. Pokud by zůstali delší dobu v odpadkovém koši, mohli by se postupným otevíráním a zavíráním dostat ven a započít novou cestu za zničením sypkých produktů ve vaší spíži.
Následně vás čeká čisticí maratón s desinfekcí v ruce. Po kuchyni můžete rozmístit pastičky na moučné moli (všude tam, kde máte sypké potraviny). Jsou napuštěné feromony, které zbylé moly přivábí a odchytí.
Pokud nezabrala „mucholapka“, vrháme se na silnější kalibr. Buď můžete plochy postříkat Bio killem, který je pro hmyz toxický a smrtelný, ale zároveň se nesmí dostat na potraviny, nebo to může jít bezpečněji, a proto se opět rádi obrátíme k radám našich milovaných babiček.
Do spíže (nebo kamkoliv jinam, kde máte sypké potraviny) můžete umístit pár větviček chmele, látkový sáček s bobkovým listem, hřebíčkem, levandulí nebo pepřem, cedrovým dřevem, listy ořešáku nebo citronovou kůrou. V momentě, kdy tyto přírodní parfémy ztratí svoje aroma je potřeba je vyměnit za čerstvé.
Trochu drastičtější metoda spočívá ve starém dobrém jablečném octu a pivu. Naplňte otevřenou lahev s úzkým hrdlem (můžete si ponechat nějakou od vína) jablečným octem nebo pivem. Moli naláká silné aroma, ale z lahve už se nedostanou. Přírodní mucholapka, bravo!
Jak se chránit před náletem molů?
Asi žádná (ne)znalá hospodyňka vám nezaručí stoprocentní ochranu před moli, ale existuje několik způsobů, jak nejít naproti napadení potravin moly.
Zlatým pravidlem je „žádný hamty hamty“. Nedělejte si zbytečně velké zásoby, skutečně doma nepotřebujete 10 kg hladké mouky, 10 kg mouky polohrubé a 5 kg hrubé mouky. Stačí vám opravdu malé balení čehokoliv sypkého a pohroma je na světě.
Dalším pravidlem, které by mělo být možná trochu automatické, je kontrola potravin hned po nákupu. Není výjimkou, že si létajícího kamaráda doneseme už ze supermarketu. Vždy si raději schovejte účtenku, aby bylo možné produkty reklamovat.
Posledním a nejdůležitějším pravidlem je přesypání sypkých potravin do uzavíratelných sklenic. Eliminujete riziko napadení moly na minimum, navíc se vám bude se vším lépe kooperovat (sáček by se vám mohl roztrhnout, krabička nikoliv). Dózičky je potřeba pravidelné kontrolovat a umývat.
