Česká republika, podobně jako mnoho dalších rozvinutých států, čelí významnému demografickému problému – stárnutí populace. Tento trend má dalekosáhlé důsledky na různé aspekty společenského a ekonomického života. Na co vše má úbytek obyvatelstva vliv? A jaká jsou možná řešení?

Obyvatel přibylo, ale jen díky migraci

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se počet obyvatel České republiky ke konci června 2023 zvýšil na 10,87 milionu. Na první pohled se tedy může zdát, že zde žádný demografický problém nemáme, opak je však pravdou. Přírůstek obyvatelstva je zapříčiněn zahraniční migrací, zejména pak z Ukrajiny.

Přirozený přírůstek obyvatelstva byl kvůli poklesu porodnosti naopak negativní. Přirozenou měrou obyvatel ubylo v Česku o 11,5 tisíce osob, což byla ztráta o 2,3 tisíce osob větší než v 1. pololetí roku 2022. „Meziroční pokles narozených, který započal v lednu 2022, nadále trvá. Letos se od ledna do června podle předběžných dat živě narodilo celkem 45,2 tisíce obyvatel Česka, což je počet meziročně nižší o 5 700, respektive o 11 %. Nejvíce přitom ubylo dětí narozených ženám ve věku 28 až 31 let,“ okomentovala statistiku Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ​​​​.[1]

V EU patříme k těm lepším

Je třeba podotknout, že v porovnání s jinými státy Evropské unie je na tom Česká republika ještě dobře. Míra plodnosti v roce 2023 byla v Česku 1,7 dítěte na matku. Průměrná porodnost v EU je přitom 1,5. Hůře jsou na tom například v Itálii (1,3), Španělsku (1,29) nebo také sousedním Polsku (1,47).[2]

Porodnost v Evropské unii (Foto: Statista)
Porodnost v Evropské unii (Foto: Statista)

Zvyšuje se také průměrný věk rodiček. V roce 2011 byl jejich průměrný věk 29,7 let, zatímco v roce 2021 tento průměr vzrostl na 30,4 let. U prvního dítěte se průměrný věk matky zvýšil z 27,8 na 28,8 let mezi lety 2011 a loňskem. V případě druhého dítěte došlo k posunu průměrného věku matky z 30,9 na 31,4 let, což představuje nárůst o půl roku oproti situaci před deseti lety.[3]

Podle Ondřeje Nývlta z Vysoké školy ekonomické v Praze za pokles porodnosti může hned několik faktorů. „Je zřejmé, že nepříznivá situace na bytovém trhu určitě bude mít a má vliv na odložení narození dětí. Druhá je celoevropská situace, kdy v pandemické době dochází k odkládání dětí i toho, aby mladí lidé trávili čas mimo domácnost,“ konstatoval pro Českou televizi.[4]

Stárnutí populace zatíží ekonomiku

Stárnutí populace s sebou nese řadu ekonomických problémů od změn na pracovním trhu až po zatížení sociálních a zdravotních systémů.

  1. Pracovní trh: Kvůli stárnutí populace přichází pracovní trh o mladou pracovní sílu, což může vést k problémům obsazení některých pracovních pozic. Ostatně s tímto problémem se již řada firem potýká nyní, jelikož se nezaměstnanost i přes ne příliš dobrý stav ekonomiky drží na nízkých číslech. Ve výsledku to může znamenat i nárůst poptávky po zahraničních pracovnících, aby byl kompenzován nedostatek domácí pracovní síly​​​​.
  2. Sociální a zdravotní systémy: Populace, ve které je vyšší počet seniorů, má také vyšší nároky na penzijní systémy a zdravotní péči. To může vést k vyšším veřejným výdajům a potřebě reforem těchto systémů, aby byly udržitelné v dlouhodobém horizontu.
  3. Spotřebitelský trh: Stárnutí populace může mít vliv dokonce i na spotřebitelské chování, jelikož se mění struktura poptávky po zboží a službách. Například může dojít k nárůstu poptávky po zdravotních a sociálních službách, produktech pro seniory, rekreačních a cestovních službách určených pro starší generace. Nejedná se o vyloženě negativní jev, nicméně je to trend, se kterým je třeba v případě stárnoucí demografické křivky počítat.

Možná řešení

  1. Podpora porodnosti: Pokud chceme odvrátit negativní demografický trend, stát by měl dlouhodobě podporovat rodiny s dětmi, snažit se o rozvoj služeb s péčí o děti a podporu rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem.
  2. Adaptace pracovního trhu: Další možnou cestou je práce se stárnoucí generací a podpora její dlouhodobé zaměstnatelnosti, investice do celoživotního vzdělávání a rekvalifikací a také flexibilní pracovní podmínky.
  3. Imigrační politika: Jak potvrzují čísla, jednou z možností může být také imigrační politika, po jejímž zjednodušení volá i řada firem, kterým chybí nekvalifikovaná pracovní síla.

Stárnutí populace v České republice představuje komplexní výzvu, která vyžaduje strategické a dlouhodobé řešení. Je nezbytné, aby vláda spolupracovala společně se soukromým sektorem na vytvoření politik, které zmírní dopady demografické brzdy a podpoří udržitelný rozvoj země.

Zajímají vás statistické údaje? Můžete si přečíst také o tom, kolik mají Češi majetku a kdo je pro nás bohatý nebo si prohlédněte žebříček nejbohatších Čechů. Kolik musíte mít, abyste patřili mezi 1 % nejbohatších?