Přechod z letního času na běžný čas (někdy nesprávně označený na zimní) nastane v noci ze soboty 28. října 2023 na neděli 29. října 2023. A prospíme se o hodinu více, protože se hodiny ze 3:00 posunou zpět na 2:00.
Opačná změna nás pak čeká v neděli 31. března 2024.
Změny času ale budí rozporuplné reakce. Kdy vlastně myšlenka sezónní změny času vznikla, jaký byl důvod a jak vypadá nadcházející vývoj?
Letní čas vznikl kvůli zataženým závěsům
První doložitelné zmínky, které se týkají návrhu měnit čas, pocházejí z 18. století. V roce 1907 vyvstal oficiální návrh od britského stavitele Williama Willetta – ten doporučoval, aby se v dubnu ve čtyřech etapách přidávalo k času dvacet minut. V září by se proces opakoval opačným směrem. Inspiroval se při své ranní vyjížďce na koni. Cestou totiž zaznamenal zatažené závěsy v oknech a nelíbilo se mu, že denní světlo není dostatečně využíváno.
O devět let později byl návrh prosazen. První zemí, kde k zavedení změny času došlo, bylo v dubnu roku 1916 Švédsko. Následovalo Německo, Spojené království a další státy světa. U nás byl návrh přijat 30. dubna 1916.
Hrátky s časem
Myšlenka posunutí času byla i nadále rozvíjena. Například v Rusku docházelo až do 20. století k dalším změnám času. K prvnímu posunu o hodinu zde došlo roku 1917 a v následujících letech byl čas posouván i o dvě nebo tři hodiny. V roce 1930 byla ale změna moskevského času ustálena – o jednu hodinu. Časová pásma v Rusku jsou v současnosti rozdělena do jedenácti časových zón, kdy čas těchto zón ale nekoresponduje s časy, které vyplývají ze zeměpisné délky. V období druhé světové války byl zaveden ještě další čas, tudíž místy čas předbíhá pásma až o dvě hodiny, ačkoliv sezónní změna času v Rusku od roku 2011 zavedena není.
Podobná situace nastala například ve Španělsku, kde byl letní čas zaveden roku 1918. Avšak v dalších letech samotné posuny času prošly různými změnami, a to hned několikrát. Letní čas zde platil s přestávkami do roku 1929. Ovšem v průběhu občanské války v letech 1936–1939 byl letní čas opět vyhlášen, ale byl posunutý o dvě hodiny, takže ve Španělsku vládl místo západoevropského času, jako je například i ve Spojeném království, čas středoevropský. Také po této době zde byl čas nadále měněn. V roce 1974, jako důsledek krize navazující na vyhlášení ropného embarga, došlo k ustálení letního času – podobně jako v nadcházejících letech například ve Francii a Portugalsku.
Mimo Evropu byl roku 1918 letní čas zaveden například v USA. Avšak i ve Spojených státech amerických letní čas prodělal pár změn. Od roku 2023 je zde ale v platnosti jen jeden čas – letní.
Letní čas v českých zemích
U nás se s letním časem pracovalo od jeho samotného začátku – v první fázi konkrétně od konce dubna 1916, kdy byl zaveden v Rakousku-Uhersku, do roku 1918. Poté byl letní čas v českých zemích opětovně zaveden v období druhé světové války jako reakce na toto válečné období, s čímž se pojilo vytváření úsporných opatření. Za doby Protektorátu Čechy a Morava si tedy lidé přetáčeli hodinky od dubna 1940 do roku 1942. S úpravami byl letní čas používán do roku 1949. Zajímavostí je, že po válce byl zaveden i "zimní" čas, kdy byl v zimním období čas posouván ještě o hodinu zpět oproti standardnímu času.
Po pauze bylo střídání letního a "zimního" času obnoveno v roce 1979, kdy panovala energetická krize vlivem prudkého ochlazení. Ačkoliv docházelo k drobným změnám zejména v termínech posouvání hodinových ručiček, časové změny jsou u nás bez přestávek aktuální již více jak čtyřicet let. Například od roku 1981 probíhal přechod na letní čas poslední březnovou sobotu o půlnoci a návrat k pásmovému času v jednu hodinu ráno na podzim, a to za šest měsíců. Až od roku 1996 letní čas trvá 7 měsíců – začíná o poslední březnové neděli a končí poslední neděli v říjnu. Došlo totiž ke sjednocení doby trvání letního času v Evropské unii a Česká republika se k pravidlům připojila.
Chytré hodinky za super cenu
Se kterými můžete telefonovat, fotografovat, surfovat na internetu nebo i poslouchat hudbu.Bude letní čas zrušen?
Letní čas byl v mnoha zemích v minulosti zaváděn, upravován i rušen. V současnosti dochází k posunům času ještě především v Evropě a Severní Americe. V ostatních oblastech světa se s letním časem již nepracuje (Asie, většina populace Jižní Ameriky, část Austrálie). V Africe není letní čas využíván skoro po celém jejím území, přičemž ve velké části kontinentu k jeho zavedení ani nikdy nedošlo.
Návrhům na zrušení střídání časů předchází řada iniciativ z různých koutů světa. Na našem území se jedná například o aktivitu europoslanců v čele s českým zástupcem Pavlem Svobodou. Evropská komise následně v roce 2018 nabídla internetovou anketu, kde obyvatelé členských zemí hlasovali, zda mají zájem užívat pouze pásmový, anebo i letní čas. Šetření se zúčastnilo přes čtyři a půl milionu lidí, kdy většina byla pro zrušení střídání času.
Evropská komise v roce 2019 představila návrh zákonu o ukončení užívání letního času. Ten byl přijat europoslanci a sezónní změny času měly skončit v roce 2021. K přijetí legislativy bylo ale také zapotřebí shody států Evropské unie, k čemuž nedošlo. Řešilo se například, zda by se měl užívat letní, nebo "zimní" čas. V návaznosti na to vyvstala otázka, jak celou akci zkoordinovat, aby nedocházelo k časovým rozdílům mezi sousedícími státy nebo k narušení jednotného trhu. Ovšem poté byla debata o letním čase ve stínu pandemie covidu-19 nebo brexitu, který situaci komplikoval například tím, že po odchodu Spojeného království z EU by ukončení změny času v oblastech členských států způsobilo rozdílnost časů mezi Irskem a Evropou. Zároveň v některých evropských zemích nedochází k souhlasu se zrušením sezónního času. Návrh je tedy v současnosti odložen a změny času nejspíš budou pokračovat minimálně do roku 2026.
Výhody a nevýhody sezónní změny času
Sezónní změny času mají vyvážit délku dne a noci, tudíž se jedná o záležitost států zejména mírného podnebného pásu. V ostatních částech světa není posouvání času nutné – v tropech není mezi délkou dne a noci takový rozdíl a naopak polární noc trvá půl roku. Letní čas byl zaváděn zejména z úsporných důvodů – například kvůli šetření elektrické energie. Ovšem skutečnost, že se nemusí večer tak dlouho svítit, dle odborníků výraznou úsporu nepřináší, protože elektrická energie se dnes nevyužívá pouze ke svícení a její úsporu má na svědomí spíše počasí. Navíc v některých státech změna času spotřebu elektřiny naopak i zvyšuje.
Dle řady lékařů či psychologů mohou posuny času způsobovat zdravotní obtíže. Mezi ně patří například problémy se spánkem nebo deprese a úzkosti. Výzkumy ukazují, že v době posunutí času dochází zejména u citlivějších osob k narušení biorytmů, což přináší častější pracovní úrazy nebo dopravní nehody. I zmiňovaná doprava změnou času trpí – spoje se musí přizpůsobit hodinovému posunu. Na změnu času si lidé zvykají v průměru týden. Adaptace na letní čas je horší, protože vstáváme o hodinu dříve. Výhodou letního času ale je, že dlouhé večery vybízí k provozování venkovních aktivit.
Ponechat letní, nebo "zimní" čas?
Pokud by tedy u nás mělo dojít k ustálení jednoho času, dle dosavadních informací by se jednalo o zachování původního pásmového, tedy "zimního" času, s čímž ovšem nesouhlasí například část jihoevropského obyvatelstva. Zavedení letního času by ale zapříčinilo, že by v zimním období byla ráno o hodinu delší tma. Velkou část lidí by tak čekala rozpolcenost mezi sociálním a biologickým časem, protože by se v prosinci rozednívalo až kolem deváté hodiny, kdy už je hodně lidí v práci nebo ve škole. To může vést k nižší pracovní produktivitě nebo horším studijním výsledkům.
Za zmínku ale stojí i skutečnost, že středoevropský čas – v souvislosti s tím, v kolik se stmívá a rozednívá a jaký denní režim je díky tomu předpokládán – vyhovuje skřivanům, tedy lidem, kteří ulehnou do postele v osm hodin večer a vstávají nejpozději v pět ráno. Avšak běžný člověk tímto způsobem již nežije.
Jaké byste navrhovali řešení? Přikláněli byste se ke zrušení změny času? Preferovali byste letní, nebo pásmový (zimní) čas?
