Ekonomika České republiky je v roce 2024 na křižovatce, ovlivněna řadou vnějších šoků a vnitřních výzev. Pandemie covidu-19, energetická krize a nízká diverzifikace dodavatelských řetězců jsou jen některé z faktorů. Tento článek se zaměřuje na klíčové aspekty, které ovlivňují českou ekonomiku, a nastiňuje možné směry jejího dalšího vývoje.
Trendy po pandemii: Udržitelnost a transformace energetiky
Pandemie přinesla významné změny ve fiskální a monetární politice, což ovlivňuje i Českou republiku. Změny ve vyjednávací síle mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, investice do zelených technologií a digitalizace jsou dalšími klíčovými trendy, které formují ekonomický vývoj.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek upozorňuje na oscilaci ekonomiky mezi mírným poklesem a růstem, což zpomaluje průměrný růst HDP. To je způsobeno kombinací vnějších šoků a vnitřních strukturálních problémů, jako jsou energetická náročnost a nízká diverzifikace dodavatelských řetězců. „V první dekádě tohoto tisíciletí průměrný růst HDP přesahoval 3 %, ve druhé dekádě se zpomalil na 2,5 % a nyní naše ekonomika téměř neroste,“ zdůrazňuje Marek.[1]
Právě zmíněný energetický sektor v České republice prochází transformací v důsledku vnějších geopolitických událostí a snahy o dekarbonizaci. Jak upozorňuje Hospodářská komora[2], budoucí energetická politika ČR by měla být založena na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Zároveň můžeme sledovat velký trend fotovoltaických elektráren a tepelných čerpadel napříč domácnostmi i podnikatelským sektorem, který je motivován vysokými cenami energií a štědrými dotacemi. Přechodovou roli bude hrát zemní plyn, přičemž v příštích letech se očekává výstavba nových plynových elektráren. Ve stavebním sektoru se očekává pokles výkonu, čímž se odvětví v roce 2024 nevrátí k významnějšímu růstu.
Demografický vývoj a zastaralý ekonomický model
Demografické změny a nedostatek pracovníků na trhu práce jsou dalšími faktory, které brzdí růst ekonomiky. Za posledních 10 let opustilo trh práce více než 600 000 lidí. Marek poukazuje na potřebu zásadních změn v ekonomickém modelu, který byl vytvořen na základě levné pracovní síly a dostupné energie, ale nyní se ukazuje jako neudržitelný.
Problému stárnutí naší populace a možnými řešeními tohoto problému jsme se již věnovali v našem článku „Češi vymírají. Jak stárne naše populace a jaká jsou řešení?“
Budoucnost české ekonomiky: Cesta vpřed
Pro překonání současných výzev a nastolení udržitelného růstu je nezbytné investovat do nového ekonomického modelu a překonat administrativní zátěže bránící investicím a podnikání. Nutná je také revize daňového systému, která by měla stimulovat ekonomickou aktivitu a podporovat investice s vyšší přidanou hodnotou.
„Můžeme jít cestou, jak změnit českou ekonomiku a zatraktivnit ji, buď komplexními smysluplnými reformami, které budeme udržovat 20 nebo 30 let, takzvanou skandinávskou cestou. Ale pokud toho nejsme schopni, měli bychom se pokusit změnit alespoň finanční parametry, jako je cena práce nebo cena kapitálu (respektive zdanění kapitálu), abychom je udrželi na atraktivní úrovni,“ navrhuje řešení Marek.
Česká ekonomika je vzhledem ke své otevřenosti a koncentraci zahraničního obchodu citlivější na globální události než jiné země. Příkladem je silná obchodní vazba s Německem, která nás činí náchylnými k vývoji v německé ekonomice. I tohle je faktor, který je třeba při predikci vývoje ekonomiky sledovat.
Naše ekonomika stojí před řadou výzev, které vyžadují komplexní a promyšlená řešení. Přístup k těmto výzvám a způsob jejich řešení budou mít zásadní vliv na budoucí směřování a prosperitu státu. Pro dosažení dlouhodobého růstu a udržitelného rozvoje je nezbytné provést komplexní reformy ekonomiky, které zahrnují změnu v daňové politice, podporu inovací a digitalizace, a přípravu na disruptivní technologie.
