Už dnešní padesátníci půjdou do důchodu později než v 65 letech. Seniorům navíc dávky v budoucnosti neporostou tak rychle jako nyní. I to jsou novinky, které přináší důchodová reforma.[1] Čeká ji ještě zdlouhavé schvalování, ale vláda už dala dostatečně najevo, že si do toho moc mluvit nenechá.
Do důchodu až v 67 i 68 letech? I to je v plánu
Pracovat déle budou muset oproti původním plánům lidé narození po roce 1965. Dosavadní horní hranice 65 let už bude pasé. Bude se posouvat postupně podle toho, jak se bude prodlužovat průměrná doba dožití. Tu chce Ministerstvo práce a sociálních věcí posuzovat podle dat Českého statistického úřadu. Současným čtyřicátníkům může vzrůst až o dva roky.[2]
Doba strávená v důchodu by měla podle resortu zůstat pro budoucí generace stejná – přibližně 21,5 let. Přesnou hranici se dotyčný vždy dozví ve svých padesáti letech. Mezi populačními ročníky by měly být maximálně dva měsíce prodloužení věku.
Založení účtu
Založte si chytrý bankovní účet bez poplatků a získejte odměnu 3 000 KčStárnutí populace
Demografický vývoj mluví za vše. Počet lidí v důchodovém věku postupně roste, a navíc v něm stráví víc času. Zatímco porodnost zůstává poměrně konstantní. Populace tak stárne. „Po roce 2030 začne nastupovat do důchodu silná generace takzvaných Husákových dětí a z pracovního trhu zmizí významná produktivní síla. Následující generace ale nejsou tak početné, aby dokázaly financovat důchodový systém tak, jak je dnes nastaven,“ varuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL.
Český statistický úřad předpokládá, že za dvacet let se zvýší naděje dožití oproti současnosti (81 let u žen a 74 u mužů) zhruba o 6 let. V šedesátých letech by měl být život o 8 až 9 let delší než dnes. Podle vlády by se tak měl postupně zvyšovat i věk odchodu do důchodu. Opozice je proti. Podle ní nikdo nemůže nikomu garantovat, že zbytek života v důchodu stráví ve zdraví. A proto by se hranice neměla posouvat.
Předčasné důchody se vyplatí ještě méně
Řekli jste si po přečtení předchozích odstavců, že se na to můžete vykašlat a odejdete do důchodu raději dříve? Můžete, ale bude to hodně bolet. Reforma počítá od září roku 2023 s většími postihy právě pro ty, kteří chtějí opustit pracovní trh předčasně.
Jaké jsou tedy nové podmínky odchodu do předčasného důchodu? Bude možné do něj odejít maximálně tři roky před řádným termínem, dnes je to pět let. Jednoduše řečeno: Pokud vám bude vycházet důchodový věk 68 let, ten předčasný tak bude 65. Další podmínkou bude splnění 40 let odvodu pojištění.
A zpřísní se také krácení výše penze. Podáte-li žádost 90 dní před datem, kdy vzniká nárok na starobní důchod, zkrátí se sazba o 1,5 %, nyní je to u prvního roku 0,9 % a u druhého roku 1,2 %.
Náročné profese budou více zohledňovány
Zaměstnanci, a především ti těžce manuálně pracující, budou moct odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek. Konkrétně jde o osoby ze třetí a čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. To se týká:
- práce s vysoce nebezpečnými látkami
- práce v extrémním horku či velkém hluku
- práce v nadměrně prašném prostředí
- činnosti spojené s přenosem velkých vibrací na ruce
Živnostníci budou platit vyšší odvody
Nejen vyšší věk odchodu do důchodu, ale i vyšší odvody. To jsou základní kameny vládních změn, které mají ufinancovat budoucí penze. Navýšení se bude týkat živnostníků, kteří platí minimální odvody důchodového pojištění. Z milionu aktivních se jedná přibližně o 600 tisíc živnostníků.
Nárůst chce Ministerstvo práce a sociálních věcí rozprostřít v následujících třech letech. Zatímco současné minimální zálohy činí 2 944 Kč, v roce 2026 to bude přibližně 4 700 Kč. Jde tedy o šedesátiprocentní nárůst a přes půl milionu živnostníků si ročně připlatí více než 21 tisíc korun.
Vláda v rámci reformy hodlá upravit i pravidla pro dohody o provedení práce. „Bude proto zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ všechny zaměstnance pracující na DPP, aby mohla ČSSZ vyhodnocovat souběhy dohod u více zaměstnavatelů a identifikovat případy, kdy nejsou dohody využívány jen k doplňkovému příjmu,“ uvedl ministr Marian Jurečka.
Penze budou garantované, ale neporostou tolik jako dnes
Vláda slibuje takzvaný garantovaný důchod. Nikdo by v budoucnu neměl dostávat méně než 20 % průměrné mzdy. Z toho 10 % je základní část a na 10 % se zvedne zásluhový díl.
Minimální důchod
Před reformou (nyní): 4 810 Kč
Po reformě: 8 080 Kč (vypočítáno z průměrné mzdy v roce 2023)
Zároveň se ale sníží tempo růstu penzí. Každý rok dochází k takzvané valorizaci důchodů. Pokud inflace přesáhne 5 procent, tak i několikrát za rok. V současnosti se dávky valorizují o polovinu růstu reálných mezd. V budoucnu to má být o třetinu. Výsledkem by mělo být, že za deset let nové důchody stoupnou o deset tisíc místo dvanácti tisíc korun. Ministerstvo práce předpokládá, že i proto bude mít větší roli penzijní připojištění.
Výpočet důchodu pro manžele
Naprostou novinkou by mělo být společné započtení odvodů sociálního pojištění u manželů a registrovaných partnerů. Samozřejmě pokud se tak sami rozhodnou. Výsledkem bude podobný důchod. K čemu je to dobré? Je poměrně časté, že muž má vyšší příjem než žena, která se starala o děti a nemohla chodit do práce, což se jí negativně odráží i na důchodu. Rozdíl mezi manželskou dvojicí tak bývá výrazný a pro ženy je finanční situace ještě náročnější poté, co ovdoví. To by měl právě narovnat společný vyměřovací základ na důchody. Díky manželovi bude pobírat víc peněz.
