Filmy jsou zdrojem zábavy, inspirace, odpočinku i vzdělávání. Pokud máte zájem propojit zmíněné aspekty, zaměřte se na filmy natočené podle skutečné události. Přinášíme přehled nejzajímavějších snímků, které jsou založeny na reálných událostech. Seznámíte se s válečnými dramaty, biografickými příběhy i motivujícími dobrodružstvími. Upozorňujeme, že tento článek obsahuje spoilery.
Schindlerův seznam
Film režiséra Stevena Spielberga je jedním z nejuznávanějších snímků o druhé světové válce. Scénář z pera Stevena Zailliana vychází ze skutečného příběhu Oskara Schindlera, moravského obchodníka německého původu, jenž zachránil přes 1000 Židů před smrtí v koncentračním táboře.
Film z roku 1993 je výrazné dílo světové kinematografie, které získalo sedm Oscarů, tři Zlaté glóby a sedm cen Bafta. Jedná se o nemilosrdné drama poctivě vykreslující děsivou atmosféru dané doby. Film vyniká i silně emotivním příběhem.
Chyť mě, když to dokážeš
U režiséra Stevena Spielberga ještě zůstaneme. Snímek z roku 2002 pojednává o Franku W. Abagnaleovi. Ve svých 16 letech po rozvodu rodičů začal proplouvat životem natolik mimořádně, že ještě před dosažením plnoletosti, tedy 21 let, byl v 60. letech minulého století stíhán policií ze 30 států. Díky svému důvtipu se stal obhájcem, lékařem nebo dokonce pilotem.
Pro agenta FBI, který kvůli své bezpečnosti nese ve filmu jiné jméno než ve skutečnosti, byl známý podvodník naprostým oříškem. Jeho loupeže vyčíslil asi na 4 miliony dolarů, přestože ve skutečnosti Abagnale oficiálně odcizil „pouhých“ 2,5 milionu. Pozoruhodné schopnosti mladého Franka ale film zobrazuje v obecném měřítku, tedy až na pár drobností, věrohodně.
Zodiac
Mohou být oběťmi vraha i ti, kteří přežili? Svým způsobem zajisté ano. Snaha dopadnout masového vraha, který na konci 60. let děsil San Francisco, se pro komisaře stala posedlostí. Jejich osobní životy tím byly výrazně poznamenány. Zodiac totiž vraždil a zároveň zanechával dopisy a šifry. Ty udržovaly v děsivém napětí všechny občany. Policisté paradoxně získávali dojem, že jsou vrahovi blíž.
Film režiséra Davida Finchera z roku 2007 vychází z výpovědí svědků a přeživších obětí. Fincher, který má na svědomí řadu úspěšných snímků jako například Klub rváčů nebo Zmizelá, chtěl Zodiaca vystavět co možná nejvíce na skutečných detailech. Ačkoliv k pár změnám dojít muselo, některé scény kopírují realitu veskrze perfekcionisticky. Dialogy obětí odpovídají reálným rozhovorům, vrahův způsob oslnění obětí světly je založen na skutečném popisu stejně jako oblečení obětí. Množství scén se tak podobá spíše dokumentu a jsou opravdově intenzivní.
Výměna
Režisér Clint Eastwood jednou prohlásil, že má rád skutečné věci, a to zejména tehdy, když působí naprosto neskutečně. Proto neváhal a předložený scénář Michaela Straczynskeho se hned po jeho přečtení rozhodl natočit. Scenárista tento neuvěřitelný příběh objevil v archivu radnice Los Angeles. Christine Collins se jednoho sobotního rána v březnu roku 1928 rozloučí se synem, avšak po návratu z práce zjišťuje, že Walter zmizel. Navzdory usilovnému pátrání se nedaří najít žádnou stopu. Po 5 měsících dochází k velkému úspěchu.
Losangeleská policie si ráda vylepší reputaci a s radostí předává syna matce. Jedná se ale o jiného chlapce a matčin vzdor je vysvětlován její značnou psychickou zátěží. Christine se ovšem nenechá zastavit a do hledání se pouští sama, ačkoliv se stává nepohodlnou a za každou cenu umlčovanou. Clint Eastwood ztvárňuje příběhy, ve kterých s libostí odkrývá nejhlubší emoce. Stejně je tomu i v případě Výměny natočené v roce 2008.
Šarlatán
Životopisné drama z roku 2020 je inspirováno skutečným příběhem léčitele Jana Mikoláška, který sice neměl odborné lékařské vzdělání, ale obracely se na něho po dobu několika desetiletí tisíce lidí včetně osobností z nejvyšších společenských vrstev. Díky nevysvětlitelnému nadání rozpoznat choroby a následné bylinné léčbě dokázal léčit zdánlivě nevyléčitelné nemoci.
Sám se ale potýkal s vlastními problémy, což je vyobrazeno na pozadí dobových událostí. Snímek získal řadu ocenění jako Cenu české filmové kritiky, Trilobit nebo Český lev. Oceněn byl jeho celkový přínos, kamera, zvuk nebo režie Agnieszky Holland či výkon představitele hlavní role, Ivana Trojana.
Amadeus
Snímek z roku 1984 českého režiséra Miloše Formana získal zaslouženě řadu prestižních ocenění v různých kategoriích a je považován za jeden z nejlepších filmů všech dob. Jedná se o působivé drama o lásce k hudbě, ale i o závisti a intrikách.
Hlavním hrdinou je Antonio Salieri, italský skladatel, kterého jímá žárlivost a posedlost přesvědčením, že je hudebně nadán, ale nikdy nedosáhne bravurního talentu, jako má Mozart. Film je natočen na základě scénáře Petera Shaffera a obsahuje výborně vystavěné scény s využitím dobové hudby.
Nezlomná vůle
Životopisný snímek z roku 2006 pojednává o Williamovi Wiberforcerovi, odhodlaném politikovi a bojovníkovi za zrušení otroctví v Anglii na přelomu 18. a 19. století. Jeho houževnatost opravdu vedla k odhlasování zákona zakazujícího otroctví, avšak Wiberforcer se ho nedožil o pouhý měsíc. Film se ve svém poctivě strhujícím zpracování věnuje závažné otázce, která by neměla být zapomenuta.
Gladiátor
Historický film režiséra Ridleyho Scotta byl uveden v roce 2000. Příběh se odehrává v antickém Římě a začíná roku 180. Generál Maximus je zrazen císařem Commodem a odsouzen k otroctví a bojům v aréně. Rozhodný Maximus ale brojí proti systému i kvůli ztrátě své rodiny, stává se gladiátorem a chce dosáhnout i návratu původní slávy Říma. Cenami ověnčený snímek je již klasikou v řadě historických filmů a vychází z dobových písemných pramenů, kterými je inspirován.
Některé detaily byly pozměněny – například výzbroj, vykreslení povahy Commoda, který byl ve skutečnosti nejspíš ještě horší, nebo zápletka s Marcem Aureliem, otcem Commoda. V době Aureliovy smrti vládli již společně, proto Commodus neměl důvod k otcovu zavraždění, navíc ve skutečnosti Marcus Aurelius zemřel údajně na dnes neidentifikovatelnou nemoc. Fiktivní generál Maximus tedy v reálu na trůn usednout nikdy neměl.
Nedotknutelní
Film z roku 2011 sklidil převážně pozitivní kritiku ve světě i u nás. Kvadruplegik Phillipe si za svého asistenta vybere muže, kterého právě propustili z vězení. Tedy poměrně nevhodnou osobu pro plnění takové funkce, vozíčkář ale nestál o lítost. Snímek je natočen na motivy skutečné dvojice, kde rozdílem mezi realitou a filmem je například fakt, že ve snímku ústřední postavy společně strávily pouze pár týdnů, v reálu to bylo 10 let.
Odlišnost najdeme i ve ztvárnění asistenta. Ve filmu to byl černoch a ve skutečnosti muslim alžírského původu. Svéráznost filmového i reálného asistenta je ale už podobná, stejně jako se shoduje i řada dalších detailů příběhu. Snímek představuje možnost propojit zdánlivě nemožné.
Na první pohled naprosto nesourodá dvojice dá vzniknout nečekanému přátelství – objeví se bláznivé, silné a nedotknutelné pouto mezi konzervativním milionářem a extrovertním recidivistou, které dokazuje, že člověk ani v případě nevyhnutelného odkázání se na pomoc druhých nemusí ztratit smysl života. Co mají dva hlavní hrdinové od samého začátku údajně společného, je skutečnost, že ani jeden nezapadá do většinové společnosti.
Poslední závod
Film režiséra a scenáristy Tomáše Hodana byl uveden 24. 3. 2022, tedy v den výročí tehdejšího lyžařského závodu, který se odehrál na hřebenech Krkonoš roku 1913. Snímek rekonstruuje zmíněný závod, kterého se mimo jiné účastní Bohumil Hanč a Václav Vrbata, kteří vlivem prudkého zhoršení počasí závod nepřežili.
Výraznou postavou je také Emerich Rath, všestranný německý sportovec, který se vydal na pomoc Hančovi, jenž jako jediný z účastníků závod nevzdal navzdory sněhové vánici a těžko snesitelnému mrazu. Snímek na pozadí historicko-politického kontextu vyobrazuje příběh o odvaze, přátelství a vůli. Jedná se o dechberoucí podívanou, jež vás vtáhne do děje i díky skvělým hereckým výkonům a výborné kameře, která si vysloužila Českého lva.
