Pokud máte zájem vidět vzácné poklady na vlastní oči, přinášíme přehled, kam za nimi vyrazit. Těšte se na cennosti, relikviář nebo hodnotné obrazy.
Relikviář svatého Maura
Románská památka z první třetiny 13. století byla vypátrána v roce 1985. Tento objev je jedním z největších nálezů 20. století v Československu. Hodnota relikviáře sv. Maura je nevyčíslitelná a srovnatelná s korunovačními klenoty. Relikviář skrývá kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Apolináře a sv. Timoteje. Je 140 centimetrů dlouhý, 42 centimetrů široký, 65 centimetrů vysoký a jádro je z ořechového dřeva. Relikviář zdobí reliéfy, sošky z pozlaceného stříbra, drahé kameny nebo polodrahokamy.
Hrad a zámek Bečov nad Teplou nabízí samostatný prohlídkový okruh věnovaný tomuto relikviáři. Expozice vás seznámí s dějinami této unikátní památky.
Obrazy Františka Kupky
Kupka je jedním z nejvýznamnějších představitelů světového umění 20. století. Jeho obraz Studie na červeném pozadí se roku 2013 vydražil v Londýně v přepočtu za 60,7 milionu korun. Kupkova kolekce děl tvoří jeden z hlavních pilířů sbírky Jana a Medy Mládkových v Museu Kampa. Čechoameričanka Meda Mládková, která muzeum založila, prezentovala dílo Františka Kupky a Otto Gutfreunda i v USA. Snažila se zvýšit povědomí o českém moderním umění.
Dílo F. Kupky je k vidění ve stálé expozici Musea Kampa v Praze, kde je v sedmi kapitolách představena jeho tvorba od poloviny devadesátých do padesátých let. Vystaveno je zde přes 70 klíčových děl.
Palladium země české
Jedná se o nejvzácnější církevní památku, které je připisována ochranná moc nad českými zeměmi. Tento gotický kovový reliéf v rámu s drahokamy vyobrazuje Madonu s dítětem a pochází zřejmě ze 14. století. Katolíci jeho význam staví na úroveň korunovačních klenot.[1]
Je uchováván v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, kde ho lze spatřit pouze v rámci prohlídky s průvodcem. Jeho kopie z 17.–20. století je možné vidět v řadě kostelů a kaplí.
Svatovítský poklad
Neopomeňme Svatovítský poklad, jehož historie sahá k roku 930. Je největším chrámovým pokladem u nás a zároveň jedním z největších v Evropě. Sbírka zahrnuje přes 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny, přičemž nejvýznamnější je relikviářový korunovační kříž.
Poklad není běžně vystaven, ale v minulosti býval součástí přístupných výstav nebo expozic. Od 19. století do roku 1950 byl k vidění v Hilbertově klenotnici v katedrále sv. Víta, následně do 90. let a v období mezi rokem 2011 a 2020 byl přístupný v kapli svatého Kříže na Pražském hradě. Z důvodu covidových restrikcí ale došlo k ukončení expozice. Nezbývá než doufat v opětovné zpřístupnění.
Přibližně dvě desítky předmětů ze sbírky byly také umístěny v expozici Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci. Stálá výstava připomínající historii místa, kde byly tvořeny dějiny české státnosti, představuje řadu jiných vzácných památek.
