Mikuláš, čert a anděl. Populární trojice. Hodným dětem naděluje, zlobivé straší. Odkud ale vůbec Mikuláš pochází a proč chodí po boku s čertem a andělem?
Mikuláš proslul svojí štědrostí
Mikuláš se narodil kolem roku 280 v dnešním Turecku. Váže se k němu řada pověstí, které ovšem není možné doložit. Předpokládá se, že se stal kolem roku 300 biskupem v Myře a údajně šlo o osobu dobrosrdečnou a štědrou. Ujímal se sirotků a lidí v nouzi. Jednou z nejznámějších legend je ta o obdarování tří sester, jejichž otec byl zadlužený a dívkám hrozilo, že skončí v nevěstinci, pokud by chtěly mít nějaké věno. Mikuláš jim daroval peníze a nejspíš i proto je jeho postava spojována s vírou v bohatství.[1]
Kolem Mikuláše se sice traduje množství legend, ale katolická církev roku 1969 jeho svátek odstranila ze všeobecně platného kalendáře, a to právě pro jeho nejistý původ a nedoložené zázraky. I přesto se ale dodnes adventní čas neobejde bez jeho návštěvy.
Proč chodí Mikuláš už 5. prosince?
Na vesnicích i ve městech bylo od 15. století zvykem pořádat průvody, které se maskami podobaly těm masopustním. Mikuláše doprovázely maškary jako andělé a čerti, smrtky, dragouni, husaři a jiné, dnes již neznámé, postavy. Církev masky neschvalovala, ale lidé zákaz obešli a tradice pokračovala až do konce 18. století.
Mikuláš a jeho doprovod navštěvují domácnosti 5. prosince, tedy v předvečer svátku svatého Mikuláše. To vychází z historických zvyklostí, kdy oslavy začínaly právě večer před samotným svátkem. Svátek připadá na 6. prosince, kdy sv. Mikuláš zemřel, a to mezi roky mezi 345 a 351.[2] Spojení Mikuláše a roznášení dárků má kořeny v 10. století. Tradice vznikla jako reakce na štědrost Mikuláše. U nás se potom tento zvyk rozšířil o čtyři století později.
Čert a anděl mají nejasný původ
Proč z původního mikulášského průvodu zůstal jen čert a anděl, není jasné. Tuto skutečnost vysvětluje ale řada legend. Může jít o příběh, kdy Mikuláš pomohl lodi na rozbouřeném moři. Námořníci ho měli vzývat a Mikuláš se zjevil a odhalil zadrhnutá lana. Mezi nimi ale seděl čert. Dle jiných pověstí se Mikuláš setkal s ďáblem a ten ho dodnes doprovází v podobě čerta. Další varianta poukazuje na to, že skutečný Mikuláš mohl mít za společníka černocha, kterého si lidé pletli s čertem. Traduje se také, že Mikuláš zachránil tři chlapce ze spárů řezníka a právě tento surový hostinský je ztotožňován s čertem.
Postava anděla mohla být ke dvojici Mikuláše a čerta přidána jako protipól čerta a zosobnění dobra. Existuje i pověst, kdy měl být Mikuláš povolán k Bohu, kterého žádal, aby pro něho poslal anděly. Bůh tedy jeho přání vyslyšel.
Trojice představuje dobro a zlo
Ať už je původ postav jakýkoliv, pravděpodobně jde o zobrazení dobra a zla, které se na světě vždy doplňuje. Mikuláš nám připomíná, že zlo by se nemělo skrývat, aby se proti němu mohlo bojovat – a to nejlépe dobrem a osvětou. Zajímavé je, že v mikulášské trojici štědrost a dobro převažuje nad zlem.
Někde je Mikuláš bez čertů a jinde přijíždí na oslíkovi
V některých zemích se Mikuláš obejde bez čertů. Například v pravoslavných balkánských státech je svátek sv. Mikuláše oslavován půstem a následně hostinou. V Maďarsku, Slovinsku nebo Rumunsku je zvykem nechávat na oknech boty či ponožky a čekat na odměnu. Na Slovensku nebo v Polsku vypadá oslava sv. Mikuláše podobně jako u nás a naopak ve Španělsku nebo Portugalsku svátek populární není.
Jinde je Mikuláš doprovázen asistentem, který se čertovi jen podobá. Například v Rakousku a Německu jde o postavu, která je částečně člověk a částečně kozel. Nazývá se Krampus. V Nizozemí, Belgii a Lucembursku se jedná o Černého Petra, který nosí pytel na zlobivé děti. V oblasti severovýchodní Francie přijíždí Mikuláš na oslíkovi. V severní Itálii je Mikuláš spojen s rozdáváním dárků. Ve Spojených státech tento svátek slaví pár přistěhovalců. Jinak je tam známý Santa Claus, který se z Mikuláše vyvinul.
