Kompostování se v posledních letech stalo obrovským trendem, díky kterému nejen šetříte životní prostředí, ale také kvalitně vyživujete svoji zahrádku, tedy, pokud to děláte správně. Pojďme se společně podívat, jak správně kompostovat.
Co je kompostování?
Kompostování je biologická metoda využívání bioodpadu, kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (tj. za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje bioodpad na kompost.
Při kompostování hraje důležitou roli skladba materiálu, který do kompostu vkládáme, přesněji poměr uhlíku a dusíku, dostatečné množství strukturního materiálu, které dovolí přístup kyslíku, přítomnost mikroorganismů a vhodná vlhkost kompostu.
Fáze vzniku kompostu
Kompostování, stejně jako jiné procesy mají své fáze. Materiál, který vložíme do kompostéru musí projít určitou přeměnou, aby byl připravený na hnojení vaší zahrádky.
Termofilní fáze
V této fázi dochází k zahřátí kompostu na teplotu 50–70 °C a pH klesá pod vlivem tvorby organických kyselin, jako jsou například kyselina octová, mravenčí, propanová a máselná.
Zpočátku dochází k rozkladu snadno rozložitelných látek, jako jsou cukry, škroby, bílkoviny, lipidy, dále pokračuje rozklad hůře rozložitelných látek (celulóza, dřevovina). Je nutné zajistit dostatečnou aeraci (provzdušnění), například přehazováním.
Fáze přeměny
Teplota klesá na 40 až 45 °C. Při pohledu již nelze rozeznat původní složky kompostu. Činností žížal a dalších drobných živočichů se kompost homogenizuje a vzniká drobtovitá struktura.
Fáze dozrávání
Teplota blízká okolí, pH opět stoupá, kompost získává konečný vzhled a je pomalu připravený k použití.
Jak vybrat kompostér
Před výběrem kompostéru je důležité si položit pár otázek, aby bylo jasnější, jaký kompostér je pro vás jako stvořený.
- Kde budete kompostovat?
- Co máte možnost kompostovat?
- Jaké množství materiálu jste schopni zpracovat a využít?
- Kdy v průběhu roku plánujete kompostovat?
Pokud plánujete například zpracovávat materiál pouze od jara do podzimu, vystačíte si s dvoukomorovým kompostérem, jednoduchým plastovým nebo dřevěným kompostérem, případně jen kompostovacím silem. V opačném případě zvolte kompostér zateplený či kompostér umístěný v domě.
Druhy kompostérů
Kompostéry můžeme rozlišit na domácí a zahradní, dle místa původu materiálu pro budoucí kompost. I do zahradního kompostéru lze přidávat kuchyňské zbytky, doporučuje se však udržovat poměr 3 ku 1 ve prospěch zahradního odpadu.
Dalším důležitým parametrem dělení kompostérů je množství zpracovaného kompostu, které závisí na velikosti zahrady.
Typy kompostérů dle konstrukce
Ohradníkový kompostér je jednoduchý a vyrábí se z různých materiálů. Betonový je finančně nákladný, ale dlouho vydrží. Kovový odsává teplo, proto tlení v něm hodně závisí na počasí. Dřevěný kompostér podléhá v případě výroby z neošetřeného dřeva tlení. U plastového je důležitá i volba barvy, neboť černý se může přehřívat a pak je nutné časté prolévání kompostované hmoty.
V případě ohradníkového kompostéru se kompostovaný materiál musí dotýkat země.
Plastové kompostovací silo je ideální pro tvorbu rychlokompostu a hodí se zejména na menší zahrady s plochou kolem 500 metrů čtverečních.
Dvoukomorový kompostér disponuje dvěma sekcemi. V jedné probíhá tlení a druhou využijete k přehazování. Při něm se kompostovaná hmota okysličí, do uvolněného prostoru postupně vrstvíte čerstvý odpad, a navíc odpadá odkládání polorozložených komponentů na trávník.
Rotační kompostér umožňuje navíc promíchávání jednotlivých vrstev kompostu.
Co patří do kompostéru?
Ať se to může zdát zvláštní, tak ani do kompostu nepatří vše, co vás napadne. Je důležité přemýšlet při tvorbě vrstev, například dospod patří kompostovatelný odpad, který potřebuje více času, aby se rozložil, konkrétně se může jednat například o nadrcené větve.
Materiál, který do kompostu přihazujete je důležité promíchávat a střídat. Smíchejte například vlhké listí se suchou trávou nebo hnědou hmotu (dřevěnou štěpku) se zelenou (posekanou trávou nebo plevelem). Tak docílíte vyváženého a kvalitního kompostu, který se bude dobře rozkládat, a zároveň v něm budou zastoupené různé druhy živin.
Do kompostu patří: odřezky, slupky a zbytky zeleniny, kávová sedlina nebo vylouhovaný čaj, skořápky z vajec i ořechů, dřevěný popel, posekaná tráva, listí a drobné větvičky, piliny, nadrcená kůra ze stromů, plevel, zbytky pečiva (ale pozor na hlodavce), peří, zvířecí chlupy.
Do kompostu nepatří: kosti, zbytky masa a kůže, tuky a oleje, vykvetlý plevel, rostliny napadené chorobami, chemicky ošetřené materiály, exkrementy masožravých zvířat.
Kompostování je ekologické a sexy
Pokud se bojíte, že vám kompost bude na zahradě překážet nebo tvořit nehezké zátiší, tak se bát nemusíte. Stačí kompost osázet květinami nebo třeba okrasným keřem, kterému se tam bude jistě dařit.
Udělejte radost své zahradě a zužitkujte smysluplně velkou část odpadu ve vašem kompostéru.
