I malá zahrádka uprostřed města může být plná života. Stačí vědět, jak do ní nové obyvatele přilákat. Jak postavit domeček pro ježky? Kam umístit pítko pro ptáky? A kde ubytovat přes zimu ještěrky? To a mnohem víc se dozvíte v tomto článku.
Ptačí budky
Někteří ptáci potřebují k hnízdění dutiny. Těch ubývá nejen v lesích, ale i v zahradách, kde bývají staré vykotlané ovocné stromy nahrazovány novou výsadbou. Chybějící přirozené dutiny můžeme doplnit umělými hnízdními budkami.
Typy budek
Budek je spousta, nejčastější jsou však sýkorníky a rehkovníky. Sýkorník je uzavřená budka s malým vletovým otvorem. Jak název napovídá, tak tento typ budky je vhodný zejména pro sýkorky, mohou ho však obsadit také brhlíci. Rehkovník je polobudka s volnou vletovou částí.
Jak na to a kam s nimi?
- Vnitřní stěny musí být nehoblované, aby ptáci mohli vylézt ven.
- Dno vsazujeme zásadně dovnitř, mezi boční stěny. Jinak pod něj zatéká voda.
- Zvenku musí být budka hladká, bez výstupků nebo bidýlek – ptáci je nepotřebují a kuně nebo kočce by usnadnily cestu dovnitř.
- Budka musí být otvíratelná kvůli čištění (střechou nebo stěnou). Čistíme nejlépe na podzim, kdy je budka prázdná.
- Budky zavěšujeme na lištu nebo pomocí očka z drátu na hřebík na nepříliš zavětvené kmeny (kvůli predátorům). Pro strom je menší zlo natlouct do kmene dva hřebíky, než ho udusit drátem kolem kmene (strom roste a zvětšuje svůj objem).
- Budky vyvěšujeme nejlépe na podzim či v zimě, aby měli ptáčci dost času budku před hnízděním objevit.
Víte, že sýkora koňadra spotřebuje denně přibližně tolik potravy, kolik sama váží, což je asi 17 gramů? Je také prokázáno, že sýkory v zimním období zlikvidují až 70 % obalečů jabloňových, což se projeví pouze 2% červivostí plodů.
Krmítka
Před příchodem zimy vyvěšujeme ptačí krmítka, neboť ubývá přirozených zdrojů potravy pro ptáky. Pokud chceme ptákům přežití těžkého zimního období ulehčit, nabídněme jim pravidelně doplňované menu na krmítku.
Typy krmítek
Nejčastější jsou krmítka dřevěná. Doma si můžeme krmítko vyrobit i z PET láhve. Vznikne nám samonásypné krmítko pro drobné ptactvo. Krmítkem může být i velká šiška obalená v tukové směsi se semínky. Na různé typy krmítek se můžete podívat v galerii.
Co sypat do krmítka?
Asi nejoblíbenějším ptačím krmením jsou slunečnicová semínka. Milují je všichni pěvci (zvláště sýkorky a zvonci), hrdličky i šplhavci (brhlíci, strakapoudi). Pěnkavy a dlasky zase přilákáte na ovesné vločky. Dále můžete na krmítko sypat proso, len, mák, dýňová semínka, jáhly, vlašské ořechy a různé bobuloviny (hložinky, bezinky, jeřabiny, ptačí zob). Kosi a drozdi nepohrdnou ani celým jablkem.
Pokud seženeme syrový nevařený lůj, zavěsíme ho na drát nebo pevný provázek. Pochutnají si na něm zejména sýkorky a strakapoudi. Zavěšujeme ho do stínu, aby netál a nežluknul. Naopak nikdy nedáváme solený špek, čerstvé ani tvrdé pečivo (ostré drobky chleba mohou poranit ptákům jícen), dále na krmítko nepatří zbytky solených, kořeněných a uzených jídel. Stejně tak ptáky nekrmíme zbytky vánočního cukroví (zejména s krémem a čokoládou) a už vůbec ne plesnivými či zkaženými zbytky potravin.
Kam krmítko umístit?
- Krmítko vyvěšujeme od začátku listopadu do konce března.
- Umístíme ho na závětrné, klidné, stinné místo blízko keřů nebo stromů (2–3 metry od nich kvůli predátorům), vhodný je i okenní parapet, pokud dáváme krmítko na kůl, mělo by být ve výšce alespoň 1,5 metru nad zemí.
- Krmení by nemělo nikdy dojít, jinak ptáci krmítko brzy opustí.
- Krmítko pravidelně čistíme a kontrolujeme bezpečnost pro ptáky (trčící hřebíky, dráty a jiné).
Hmyzí hotýlky
Domečky pro hmyz často osidlují včely samotářky (různé čalounice, pískorypky, zednice či drvodělky). Jsou to důležití opylovači ovocných dřevin, kteří létají i za nižších teplot než včela medonosná. Nevadí jim ani déšť a pro pozorování dětmi jsou zcela bezpeční, neboť nemají žihadlo. Někteří si jako hnízdní komůrky vyhrabávají díry v zemi nebo vykusují chodbičky v suchých rostlinných stvolech, jiné využívají škvíry v zídkách.
Ve hmyzích hotýlcích se mohou ubytovat i různé jiné druhy hmyzu – například berušky, škvoři nebo zlatoočka. Tito pomocníci zahradníků se živí velkým množstvím hmyzích škůdců. V posledních desetiletích všech druhů včel i hmyzu rapidně ubývá v důsledku likvidace jejich biotopů. Je tak jen na nás, zda se počty důležitých pomocníků zase zvýší.
Jak na výrobu hmyzího hotýlku?
Domek postavíte poměrně snadno. Jedná se o dřevěnou, betonovou nebo plastovou konstrukci vyplněnou různými druhy přírodního materiálu. Zadní strana se nemontuje, aby byl přístup zajištěn z obou stran. Jako výplň se používají rákosová stébla, větve s měkkou dužinou (třeba bezové), stonky slunečnic, divizny, bodláku, staré děrované cihly, dřevěná polínka s navrtanými dírami, šišky, sláma, hlína, jíl (s otvůrky) a jiné. Celou čelní stěnu hotýlku je dobré chránit pletivem před ptáky. Hotový hmyzí hotýlek pověste nebo postavte na místo chráněné před nepřízní počasí a natočte nejlépe směrem k jihu.
Zabydlené otvory pak poznáme podle toho, že mají uzavřený, zavíčkovaný vchod. Pokud mezi přírodní materiály vložíme skleněné nebo průhledné plastové trubičky, budeme je moci s dětmi občas vytáhnout a pozorovat, kdo se v trubičce zabydlel.
Ježčí domek
Ježek je hmyzožravec a má ve svém jídelníčku spoustu obtížného hmyzu, jako jsou různí červi, slimáci a jiné. V zimě ježci zimují a potřebují kromě dostatku tukových zásob také dobrý úkryt.
Dospělému ježkovi můžete pomoci sami u vás na zahradě tak, že mu poskytnete možnost ubytování. Konec listopadu není pro tuto aktivitu úplně ideální, ježek potřebuje nejen zimoviště, ale i obydlí během roku. Zkuste mu tedy do jara nějaké přichystat a uvidíte, zda se v něm na jaře či v létě ubytuje. Stačí, když ponecháte v rohu zahrady velkou hromadu větví a listí.
Jak vyrobit domeček pro ježky?
Luxusnější variantou je vybudování ježčího domku. Ten tvoří dřevěná bedna vystlaná suchým listím nebo slámou. Bedna je zasypaná hlínou, listím či kompostem jako izolační vrstvou.
Lákadlem pro ježka je i voňavá strava. Můžete ho nalákat na misku dobrého masa z kočičí konzervy nebo kočičí granule namočené ve vodě. Na takové dobrotě si ale bohužel může smlsnout i někdo jiný (kočka, kuna či potkan). S ohledem na hygienu je třeba krmení každý den měnit a misku udržovat v čistotě.
Nevýhodou je, že aktivního ježka můžete pozorovat pouze po setmění, což může být ale zajímavá atrakce pro společné spaní či večerní akci ve škole či školce.
Kam domeček pro ježky umístit?
Ježčí domek umístěte do klidnější části zahrady a nejlépe do závětří.
Ještěrkárna
Vítanými společníky a pomocníky na zahradě nejsou jen ptáci. Spoustu much, komárů, housenek, plžů i mláďat nevítaných hlodavců zkonzumují také ještěrky a slepýši. Hlodavce i větší hmyz loví i užovka hladká. Navíc tím, že jim přichystáme přátelské prostředí, přispíváme k jejich ochraně. Jsou totiž ohroženi a často hubeni různými zásahy do přírody, automobilismem, jedy v zemědělství a úbytkem jejich přirozeného prostředí.
Jak přilákat ještěrky do naší zahrady?
Na zahradě se budou ještěrky, hadi i slepýši držet, pokud jim poskytneme dostatek úkrytů. Mnohdy stačí hromada kamení a dřeva v klidném koutě, kterou nepřemisťujeme. Ideální jsou také suché zídky, vystavěné z kamenů kladených na sebe bez malty, případně vyplněných různorodou sutí. Spáry mezi kameny můžeme také zasypat zeminou a osadit drobnými skalničkami, některé skuliny ovšem necháme záměrně volné jako úkryty. Skalka poslouží ještěrkám a ještě vám zpříjemní pobyt na zahradě.
Užovky potřebují také dostatek hustých keřů (ty svědčí i ptákům a ježkům), pod které se v parném létě rády schovávají. Jako zimoviště poslouží všem plazům dobře přístupný kompost nebo velká kupa listí překrytá vrstvou klacků.
Jak ještěrky zimují?
Ve strnulém stavu vydrží plazi díky své studenokrevnosti o hladu i řadu měsíců, nesmí ale zcela promrznout. Proto je pro ně vhodný úkryt životně důležitý. Užovky rády zimují pohromadě v propletených hadích klubkách, ještěrky spí obvykle samostatně nebo v párech. Když na zahradě objevíme užovku či slepýše, který se nehýbe a vypadá jako mrtvý, není třeba ho hned pohřbívat. Stavění se mrtvým je totiž jeden z nejčastějších obranných manévrů užovek a slepýšů.
