Třídění odpadu sice není povinnost, ale těch, co odhodí sáček od brambůrků do trávy nebo obyčejné popelnice, prudce ubývá. Naštěstí. Jaká je ale cílová stanice námi vytříděného odpadu?
Třídění nadvakrát
V první řadě je třeba připomenout, že i přes veškerou snahu lidí třídit odpad se stále objevují prohřešky, které neumožňují vzít celý kontejner a bez rozmyslu ho poslat na další zpracování. Veškerý obsah se musí zkontrolovat a přebrat. Ani poté není zaručené, že některá z vyseparovaných věcí neskončí na klasické skládce. O některé druhy odpadu totiž není při druhotném třídění zájem.
Tašky na tříděný odpad
Třídění může být nyní velmi snadné s praktickými tašky na třídění odpadu.Na výsledná čísla se můžete podívat ze dvou úhlů. Úspěšnost je totiž kolem 70 %.[1] To znamená, že přibližně každý třetí člověk při třídění pochybí. Na druhou stranu je to vcelku slušný pokrok. Kdybychom se vrátili o 20 let zpátky, tak zjistíme, že se o osud odpadků zajímala sotva polovina lidí. Osvěta začíná už u dětí ve školce.[2] Pomocí různých her se učí rozeznávat materiály a přiřazovat je k jednotlivým barvám. Jak rostou a nabývají vědomostí, rozšiřuje se i jejich zájem o tuto problematiku. Třídění poté nevnímají jako něco navíc.
Značnou měrou se na chybovosti ale podílí i fakt, že v České republice často schází speciální kontejnery na plechovky, nápojové kartony nebo polystyren. Piktogramy vás sice jasně navedou k třídění, ale odpadky pak musí jít k lince a ručně se přebrat, aby se sporné složky daly stranou. Při dalším zpracování by totiž vadily, znemožňovaly recyklaci a prudce zvyšovaly náklady.
Je to začarovaný kruh. Vy se maximálně snažíte a řídíte se doporučením na obalech, dokud ale nebude v obcích a městech dostatek míst k důslednějšímu rozlišení materiálů, bude potřeba lidský faktor. Ten po svozu vezme každý kus do ruky a rozdělí. Takový postup představuje náklady na mzdy pracovníků, energie a pohonné hmoty. To se samozřejmě promítne do výsledné ceny za svoz odpadu, které vybírají samosprávy od svých obyvatel.
Jiný kraj, jiná cena
Podíváte-li se na krajská města a jejich ceník za odvoz odpadu pro rok 2023, překvapí vás ohromné rozdíly. Praha, která je v mnoha směrech finančně nejnáročnější, tentokrát skončila až na druhém místě s částkou 1 560 Kč. V Plzni (čtvrté největší město ČR) vyšponovali cenu ještě o 400 Kč výš. Pravda, dětí a seniorů se tyto poplatky netýkají. To ale platí i pro Ostravu (třetí největší město ČR) a roční poplatek je čtvrtinový.
Nový život
Třídění je stavební kámen pro následnou recyklaci. A ta zase pro ochranu životního prostředí. Ne vždy je možné koupit zboží bez obalu. Můžete ale množství odpadu snížit[3] tím, že budete kupovat větší balení, vyhnete se PET lahvím nebo si do obchodu přinesete vlastní sáčky z textilu nebo přírodních vláken (například z kukuřice). Vzniku odpadu se ale nedá plně předejít. A když už tu je, mělo by se s ním zacházet tak, aby mohl projít recyklací a opětovně posloužit.
Znovu a znovu
Opětovné plnění PET lahví není zdravé. Plast se ztenčuje a uvolňuje do vody nebezpečné látky.- Patnáct kartonů od mléka dá vzniknout jednomu leporelu pro děti
- Deset časopisů vydá za jednu velkou krabici na televizi
- Třicet PET lahví se rovná jedné fleecové bundě
PET lahve jsou jedním z nejcennějších materiálů pro recyklaci. Vyrábí se z nich výplně do spacích pytlů, batohy, interiérové doplňky do aut, zahradní nábytek, šperky nebo příměs do izolací a protihlukových stěn.
Každý materiál má jiné požadavky
Díky recyklaci není životní prostředí pod takovým tlakem a lidé pak nemusí platit za nápravu škod kvůli znečištění. Pokud se příroda chrání a s materiály se zachází tak, aby se daly opětovně použít, snižuje se uhlíková stopa, eliminují skládky, odpad nezůstává v lesích nebo oceánech a neodváží se do zemí třetího světa.
Papír
Po svozu je třeba papír roztřídit. Nejde jen o odstranění materiálu, který tam nepatří, ale o rozdělení podle požadavků odběratelů. Jeden chce povoskovaný papír z časopisů, další jen kartony nebo lepenky. V papírně se vše nasype do nádrže s vodou a rozmixuje. Vzniklá směs se nalije na síto a vylisuje. Takový postup se může zopakovat až sedmkrát, poté by si už papír nemusel udržet dostatečnou kvalitu.
Pak už se materiál využívá jen pro výrobu toaletního papíru, lepenkových krabic a proložek na vajíčka.
Sklo
Sklo má jednu ohromnou výhodu. Neexistuje totiž žádný limit, může se recyklovat pořád dokola, aniž by ztratilo původní kvalitu. To žádný jiný materiál neumožňuje. Na dotřiďovací lince musí být ale pracovníci bezchybní a do posledního střípku odstranit veškeré nečistoty, porcelán, keramiku nebo kovy. Sklo se následně nadrtí a čistí optoelektrickými čidly. Z roztavené hmoty (při 800 až 1 400 stupních) je možné vyrobit krásné lité i foukané výrobky.
Plast
Při třídění je třeba plast rozdělit do několika skupin, aby se mohl dále zpracovávat.
- PET lahve
- Duté plastové obaly
- Polystyren
- Směsný plast
Každá skupina jde pak do dalšího zpracování samostatně. Přestože jde vždy o plasty, není možné je kvůli odlišným vlastnostem recyklovat společně. Z nich vzniká regranulát v podobě malých peciček, ze kterých se tvoří nové výrobky jako koberce, oděvy, vázací pásky, fólie nebo zatravňovací dlažba.
Nápojové kartony
Někdo hází obaly od džusu nebo mléka k papíru, někdo jiný k plastu. Můžete sice narazit na oranžový kontejner určený na tetrapaky, ale je to spíš výjimka. Zpracování probíhá dvojím způsobem. Nápojový karton totiž obsahuje velmi silná papírová vlákna, která se rozpustí ve vodní lázni, rozmixují a následně poslouží pro opětovnou výrobu papíru. Nadbytečný hliník se vyseparuje a použije jinde. Druhá možnost je o něco složitější. Po rozdrcení, přeprání a usušení se ze směsi lisují desky nápadně podobné sádrokartonu. Mají i totožné vlastnosti. Poslouží jako podlahová krytina nebo zdi menšího domu. Na moderní bungalov stačí 5 tun.
Bioodpad
Pokud máte vlastní zahrádku, tak právě tam pravděpodobně bioodpad použijete. Pro záhonky byste těžko hledali lepší hnojivo.
V pohodlí domova
Kompost můžete mít klidně i na balkóně nebo v jedné z kuchyňských skříněk.V opačném případě odneste zbytky do speciálního kontejneru na bioodpad, nebo v případě jeho absence do klasického kontejneru na směsný odpad. Všechno z něj jde do bioplynových stanic nebo na zakládky velkých kompostáren. Ty je nutné pravidelně prohrabovat, protože uvnitř může teplota dosahovat až 70 stupňů Celsia a hrozí vznícení.
A jaký z toho lze učinit závěr? Pokud již třídíte, tak určitě nepolevujte. Jen je nutné počítat s tím, že ne všechen vytříděný obal od tyčinky nebo kus papíru vždy skončí přesně tam, kde má.