Odpor k jednorázovým papírovým a rostlinným brčkům vyvolává dnes a denně nekonečnou debatu o tom, zda je jejich výroba skutečně tak ekologická, jak se neustále prezentuje. Pravda vás možná překvapí.
Když vám do drinku dají papír
Opakovaně vás nepřestává udivovat, jak mohou barmani do luxusního drinku dát jednorázové papírové brčko. Samozřejmě. Jde přece o přírodu. Ale po pár usrknutích vašeho oblíbeného moku se trubka rozmočí a začne vydávat divnou pachuť, která samozřejmě pokazí celkový dojem drinku. A tak radši brčko vyndáte a drink popíjíte ze sklenice.
Papírová brčka se stala všudypřítomným „problémem“ v barech a občerstveních, protože je výroba plastových brček z důvodu ekologické stopy zakázaná.
Co na to studie?
Vlna odporu k papírovým brčkům samozřejmě nenechala vědce chladnými, a tak netrvalo dlouho a začalo se s nejrůznějšími výzkumy. Například papírová a bambusová brčka hodnocená vědci na univerzitě v Antverpách v Belgii obsahují více „věčných chemikálií“ perfluorovaných a polyfluorovaných alkylových látek, které mohou v přírodě zůstat po desetiletí a způsobit například kontaminaci vody a jsou spojeny s řadou zdravotních problémů.[1]
Kolik brček se spotřebuje?
Na množství spotřebovaných jednorázových brček se sice nekonaly žádné studie, ale nejeden odhad uvádí počet jednorázových brček na pití, která se v USA prodávají denně, na 500 milionů. V Česku se ročně prodá podle odhadu více než 300 milionů plastových brček a spotřebuje se až 20 tisíc tun plastového nádobí.
Toto číslo je enormní a zasloužilo se o to, aby v roce 2001 Milo Cress založil v pouhých devíti letech hnutí Be Straw Free, které vyzývá, aby řetězce jako McDonalds a Starbucks přestaly používat plastová brčka. Na to reagovaly státy jako Kalifornie, které je rovnou zakázaly.
Platnost této statistiky byla samozřejmě odpůrci zpochybňována, proto se pracuje s číslem polovičním. Částka utracená za jednorázová brčka na pití v posledních dvou desetiletích každoročně stoupá. I když je obtížné potvrdit odhady, jak přesně se brčka každoročně používají a kolik se jich dostane do životního prostředí, je jasné, že se dostanou všude. Nachází se v obrovském množství při čištění pláží po celém světě.
Brčka mají negativní vliv na zdraví živočichů
Brčka jsou nepřirozeným a nebezpečným předmětem pro zvířata žijící ve volné přírodě. Například tučňákům perforují žaludky, a dokonce se zasekli v nosní dírce mořské želvy, karety zelenavé.
Jsou plastová brčka pro planetu opravdu škodlivá?
Protože se množství spotřebovaných brček liší, určitě je dobré podívat se na čísla shromážděná Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve svém Global Plastic Outlook. Odhad tvrdí, že se ročně vyprodukuje kolem 380 milionů tun plastového odpadu. 23 milionů tun se dostane do životního prostředí. 1,7 milionů tun skončí ročně v oceánu, ačkoliv jiné studie uvádějí, že se jedná o množství kolem 4,8 až 12,8 milionu tun odpadu.
Asi není překvapivé, že zjištěných 1,8 bilionu kusů plastů z oblasti takzvané Velké tichomořské odpadkové skvrny pochází z rybářských sítí. Proč se tedy plastová brčka stala trnem v oku každého ekologa a obecným symbolem problému znečištění plasty, když jejich dopad je na životní prostředí minimální?
„Brčko se stalo symbolem volby, kterou může jednotlivec učinit, což má také dopad,“ říká Erin Simon, viceprezidentka pro plastový odpad a obchod ve World Wildlife Fund a pokračuje: „A i když víme, že to není tak jednoduché a problém jde daleko za hranice používání plastových brček, tedy jde o globální krizi, lze to vyřešit tak, že každý jedinec udělá svou část.“ Jinými slovy, že každý bude brčka a všechny plasty řádně recyklovat.[1]
Udržitelnost visí na vlásku
Současná situace je neudržitelná. Zatímco největší zisky v boji za omezení změny klimatu pochází z rozhodnutí přijatých vládami a průmyslovými odvětvími, všichni můžeme hrát svou roli. Zaměřme se na to, jak může každý z nás přispět jako jednotlivec ke snížení uhlíkových emisí tím, že budeme žít udržitelněji.
Překvapující je také studie od výzkumníků z Thajska, která překvapivě naznačuje, že tradiční plastová brčka vyrobená z polypropylenu mají menší uhlíkovou stopu než bioplastová brčka, u kterých se předpokládá, že jsou biologicky odbouratelná.[2]
Jak je to s plastovými a papírovými brčky doopravdy?
Množství uvolněných skleníkových plynů během životního cyklu papírových brček se odhaduje na stejné množství, jak je tomu u plastových brček. Dokonce se brazilští vědci nechali slyšet, že výzkum v roce 2020 prokázal, že papírová brčka mají vyšší relativní dopad na životní prostředí než plastová. Hlavním důvodem bylo využití půdy potřebné pro suroviny, tedy stromy. Studie se ale nezajímala o dopad na mořský život. Tady se shodují, že plastová brčka mají zřejmě větší dopad, protože papírová brčka se ve vodě rychle rozpustí.
A co říkáte na další populární téma, jako jsou neoddělitelná víčka? Musíme si na ně zvyknout, i když nechceme?
