Kraje a okresy České republiky: Mapa, seznam a členění

Vše co potřebujete vědět o zeměpisném členění České republiky najdete v tomto článku. Je užitečné mít přehledně na jednom místě seznam všech krajů a okresů s různými statistikami. Věděli jste, který kraj je nejchudší?

Administrativní členění České republiky rozděluje stát na 14 územních celků, tedy Hlavní město Prahu a dalších 13 krajů, které čítají celkem 76 okresů. Každý z nich má své okresní město, nikoliv však již okresní úřad. Základem administrativního dělení jsou tedy kraje s krajskými úřady, okresy, dále obce s městskými úřady – obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným úřadem a obce. Zároveň existuje členění na 8 největších území dle klasifikace územních celků pro potřeby Eurostatu a ČSÚ (CZ-NUTS 2).

Historie krajů a okresů v ČR

Počátky struktury krajů u nás sahají do 2. poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. nahradil hradské zřízení právě kraji. Od té doby došlo k řadě větších či drobných změn. Ovšem v polovině 19. století bylo území Čech, Moravy a Slezska členěno do krajů již podobně jako dnes. V letech 1867–68 bylo krajské zřízení zrušeno a do roku 1948 tedy byly stěžejní okresy. O rok později opět došlo k rozdělení na kraje, které již neodpovídaly historickým hranicím českých zemí. Roku 1949 tak vzniklo celkem 13 krajů včetně Prahy sestávajících z 26 okresů.^[1]

Správní reforma v roce 1960 přinesla další obměny. Došlo k vytvoření 7 nových krajů, které stále neodpovídaly historické česko-moravské hranici, ale dodržovaly ji aspoň přibližně. Ačkoliv se některé jejich názvy neshodují s těmi současnými, jejich hranice přetrvávají dodnes.

Porovnání současných krajů s kraji z roku 1960 (Foto: Csu)

V současné době jsou kraje v České republice částečně definovány zákonem z roku 1960 a částečně ústavním zákonem z roku 1997. Tato struktura krajů u nás platí od roku 2000, kdy vzniklo 14 vyšších územních samosprávných celků. Jedná se o Hlavní město Praha a 13 krajů se samosprávnými kompetencemi. Roku 2001 byly přejmenovány 4 kraje, a to Brněnský (na Jihomoravský), Budějovický (na Jihočeský), Ostravský (na Moravskoslezský) a Jihlavský (na Vysočinu a ještě později na Kraj Vysočina).

Porovnání krajů

Aktualizace 7. 6. 2024

Index stáří (Poměr počtu obyvatel ve věku 65+ let k věkové skupině 0 až 14 let)^[2]

V tomto měřítku je nejstarším krajem Královéhradeckým. Následují ho Zlínský, Karlovarský a Moravskoslezský. Naopak titul nejmladšího kraje k roku 2023 získal Středočeský kraj, následovaný Prahou, Jihomoravským a Libereckým krajem.

HDP na obyvatele (Kč)

Regionální hrubý domácí produkt (v běžných cenách) přepočtený na 1 obyvatele kraje.

V tomto žebříčku jasně vévodí Praha (1,45 milionů). Na dalších příčkách se umístily Jihomoravský kraj (624,76 tisíc), Středočeský kraj (557,64 tisíc) a Plzeňský kraj (553,51 tisíc). Naopak poslední místo obsadil Karlovarský kraj (377,89 tisíc).

Životní prostředí

Toto srovnání zaznamenává celkové měrné emise (tuhé znečišťující látky v t/km²).

I v tomto vévodí Praha následovaná kraji Ústeckým, Moravskoslezským a Libereckým. Naopak nejlépe se dýchá obyvatelům Karlovarského kraje, Jihočeského kraje a Plzeňského kraje.

Top 13 nejkrásnějších míst České republiky, která musíte navštívit

Mapa a seznam krajů České republiky

Mapa krajů a okresů (Foto: Topograf)

Seznam krajů v ČR^[3]

Seřazení krajů podle velikosti

O první příčku se svedl těsný souboj. A samozřejmě poslední příčka patří Praze, i když víme, že co do počtu obyvatel je na opačném konci.

1. Středočeský kraj (10 928,50 km²)
2. Jihočeský kraj (10 058,00 km²)
3. Plzeňský kraj (7 648,91 km²)
4. Jihomoravský kraj (7 187,83 km²)
5. Kraj Vysočina (6 795,73 km²)
6. Moravskoslezský kraj (5 426,83 km²)
7. Ústecký kraj (5 338,66 km²)
8. Olomoucký kraj (5 271,54 km²)
9. Královehradecký kraj (4 759,09 km²)
10. Pardubický kraj (4 519,22 km²)
11. Zlínský kraj (3 963,04 km²)
12. Karlovarský kraj (3 310,34 km²)
13. Liberecký kraj (3 163,41 km²)
14. Hlavní město Praha (496,21 km²)

Česká pošta upravila seznam rušených poboček, přežije ta vaše?

Mapa a seznam okresů České republiky

Na této interaktivní mapě České republiky si můžete zobrazit všechny okresy a jejich hranice. V ČR je celkem 76 okresů s vlastním okresním městem.

Mapu lze posouvat myší a přiblížit kolečkem myši.

Seznam okresů v ČR

Tipy na výlety do zoo – nejlépe hodnocené zoologické zahrady v ČR

Administrativní dělení Česka

Česká republika je rozdělena na 14 krajů a 6 254 obcí. Území mimo Prahu je pak ještě rozčleněno také na okresy, kterých je celkem 76. Vedle toho je stát rozdělen na 81 přibližně stejně lidnatých obvodů, a to kvůli volbám do Senátu. Rovněž existuje 8 krajů soudržnosti pro evropské statistické účely. Obce se dále dělí na katastrální území a části obce z evidenčního hlediska.

Jednotka	Rozmístění	Počet
region soudržnosti	celý stát	8
kraj	celý stát	14
okres	celý stát kromě Prahy	76
správní obvod obce s rozšířenou působností	celý stát	205
správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem	celý stát	392
obec (obec, městys, město, statutární město, hlavní město) / vojenský újezd	celý stát	6258
část obce	celý stát	15105
obvod v hlavním městě Praze	Praha	10
správní obvod v hlavním městě Praze	Praha	22
městská část / městský obvod	Brno, Ostrava, Opava, Liberec, Pardubice, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem	142
katastrální území	celý stát	13076
základní sídelní jednotka	celý stát	23582

Administrativní dělení Prahy

Praha má specifické postavení, protože je současně krajem i okresem. Od ostatních krajů se liší tím, že na jejím území se nenachází více okresů. Celý kraj Hlavní město Praha je zároveň okresem. Rovněž je Praha rozdělena dle několika různých typů členění jako katastrální, evidenční, státně-územní, samosprávné a správní. Důležité je členění na 112 katastrálních území, které je totožné s evidenčními částmi obce, a členění na 10 obvodů. Z pohledu veřejné správy je Praha rozdělena na 57 samosprávných částí, z nichž celkem 22 velkých částí má názvy podobné názvům obvodů, tedy Praha 1 – Praha 22. 

Obvod	Městské části	Zahrnutá katastrální území
Praha 1	Praha 1	Staré Město, Josefov, převážná část Malé Strany, hlavní část Hradčan, severní část Nového Města, nepatrná část Holešovic, nepatrná část Vinohrad
Praha 2	Praha 2	Vyšehrad, jižní část Nového Města, část Nuslí, západní část Vinohrad
Praha 3	Praha 3	převážná část Žižkova, část Vinohrad, malá část Vysočan, malá část Strašnic
Praha 4	Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Šeberov, Praha-Újezd	část Nuslí (bez Nuselského údolí), nepatrná část Vinohrad, převážná část Michle,  Krč, část Záběhlic (Spořilov), Lhotka, Podolí, Braník a Hodkovičky, 1968 připojeny Háje, Chodov, Kunratice, Libuš, Modřany, 1974 připojeny Cholupice,  Točná, Písnice, Šeberov, Újezd u Průhonic
Praha 5	Praha 5, Praha 13, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín	Smíchov, Košíře, Motol, Radlice, Jinonice, Hlubočepy, Malá Chuchle, malá část  Malé Strany, nepatrná část Břevnova, 1968 připojena Velká Chuchle, Lahovice, část Holyně, Zbraslav, Zličín, 1974 připojeny zbytek Holyně, Zadní Kopanina, Lipence, Lochkov, Radotín, Řeporyje, Slivenec, Stodůlky, Třebonice
Praha 6	Praha 6, Praha 17, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Suchdol	Dejvice, Sedlec, Střešovice, téměř celý Břevnov, Veleslavín, Vokovice, Liboc, část Bubenče, část Hradčan, 1960 připojena Ruzyně, 1968 připojeny Lysolaje,  Nebušice, Řepy, Suchdol, 1974 připojena Přední Kopanina
Praha 7	Praha 7, Praha-Troja	převážná část Holešovic, menší část Bubenče, nepatrná část Libně, dolní Troja
Praha 8	Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice	Bohnice, Karlín, Kobylisy, Nové Město (malá část mezi Karlínem a Žižkovem), část Střížkova, většina Libně, malá část Žižkova, horní část Troji, 1960 připojeny Čimice, 1968 připojeny Ďáblice, Dolní Chabry, 1974 připojena Březiněves
Praha 9	Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice, Praha-Vinoř	převážná část Vysočan, Prosek, část Střížkova, Hloubětín (kromě nepatrné části),  Hrdlořezy (kromě nepatrné části), východní část Libně, malá část Malešic  (na kopci Tábor), 1968 připojeny Čakovice, Kbely, Kyje, Letňany, Miškovice,  Třeboradice, 1970 připojeny Hostavice, 1974 připojeny Běchovice, Klánovice,  Koloděje, Dolní Počernice, Horní Počernice, Satalice, Újezd nad Lesy, Vinoř
Praha 10	Praha 10, Praha 15, Praha 22, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy	Vršovice, převážná část Strašnic, Hostivař, převážná část Malešic, větší část Záběhlic  (bez Spořilova), jihovýchodní část Vinohrad, severní část Michle, nepatrná část  Žižkova (1 dům), nepatrná nezastavěná část Hrdlořez, nepatrná nezastavěná část  Hloubětína, 1968 připojeny Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Petrovice,  Štěrboholy, 1974 připojeny Benice, Dubeč, Dubeček, Hájek, Kolovraty, Královice, Křeslice, Lipany,  Nedvězí, Pitkovice, Uhříněves

Často se ptáte

1️⃣ Jaké jsou druhy obcí?

Jsou obce prvního typu, druhého typu a třetího typu. A jaký je mezi nimi rozdíl? U obcí prvního typu se vydané nařízení vztahuje jen na svém území. Obce druhého typu jsou obce s pověřeným obecním úřadem. Tedy nařízení se vztahují na svém území i ve správním obvodu. Obce třetího typu jsou obce s rozšířenou působností.

2️⃣ Jaký je rozdíl mezi městem a obcí?

Podle znění zákona č. 128/2000 Sb. obec, která má minimálně 3 000 obyvatel, se stane městem. A to v případě že tak na návrh obce stanoví předseda nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny poté, co se k tomu kladně vyjádří vláda.

3️⃣ Kolik je v ČR měst a obcí?

Obcí v České republice naleznete celkem 6 254.

4️⃣ Který kraj je nejchudší?

Nejchudším krajem v České republice je Karlovarský kraj. Místní obyvatelé mají v průměru o 11 000 Kč nižší mzdu než v Praze. V přepočtu hrubého domácího produktu na obyvatele je na tom tento kraj taktéž nejhůře.