Znečištěné prostředí, sluneční záření, stres, nesprávný životní styl, kouření, konzumace alkoholu, nevhodná strava, vysoká spotřeba léčiv, záněty, bakteriální, houbové i virové infekce, nedostatek aktivního pohybu nebo naopak namáhavé pohybové aktivity, to všechno (a mnohem více) jsou faktory, které vyvolávají v lidském organismu vznik volných radikálů a škodlivého oxidačního stresu. 

Pojďme si společně říci, jak můžeme tyto procesy částečně zvrátit a pomoci svému tělu za pomoci antioxidantů.

Co jsou antioxidanty?

Antioxidanty jsou látky, které omezují aktivitu kyslíkových, tzv. volných radikálů. Proč by měla být tato aktivita omezena a jaký́ vliv to má na náš organismus?

Počátkem 90. let 20. století vědci zjistili, že původ některých chronických a závažných onemocnění se zakládá právě na poškození buněk volnými radikály. Tyto substance se vytvářejí jako vedlejší a zároveň nevítaný produkt metabolických procesů, při kterých se základní živiny z potravy (bílkoviny, tuky, cukry) přeměňují na energii. Některé volné radikály se tvoří též působením slunečního záření na pokožku a na oči.

Volné radikály přitahují elektrony, které „kradou“ nejbližším molekulám v okolí, a tím může dojít k poškození struktury nebo funkce postižených buněk, tkání a orgánů. Mohou například zvýšit cirkulaci LDL cholesterolu, který je považován za nepříznivý, neboť se snadno zachycuje na cévní stěně, kde vytváří plaky podporující vznik aterosklerózy. Tyto plaky vedou k ucpávání cév a zvýšení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění, zejména infarktu myokardu a cévních mozkových příhod.

Volné radikály též dokážou měnit propustnost buněčné membrány, a měnit tak látky, které do molekuly vstupují nebo z ní zase vystupují. Prakticky to znamená, že kromě zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění mohou zapříčinit i některé druhy rakoviny, Alzheimerovu chorobu, mohou snižovat imunitní procesy v organismu a urychlovat proces stárnutí.

Účinky antioxidantů

Účinek antioxidantů spočívá v omezení aktivity volných radikálů. Antioxidanty snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do jejich méně reaktivních či nereaktivních stavů. Mají k dispozici volné elektrony, které dodávají kyslíkovým radikálům, čímž „zachraňují“ okolní buňky. Díky těmto volným elektronům je omezen proces oxidace v organismu i ve směsích, kde se vyskytují.

Příznivý účinek antioxidantů není spojen výhradně s živými organismy. Jsou hojně využívány i v potravinářství. Přidávají se do potravin, aby zamezily některým nežádoucím procesům (např. žluknutí tuků) a prodloužily jejich trvanlivost.

Antioxidanty dělíme na přirozené, které se běžně vyskytují v potravinách (hlavně rostlinného původu), a na syntetické (tedy uměle vyrobené).

Kde můžeme najít přirozené antioxidanty?

Nejdůležitějšími přirozenými antioxidanty v potravě jsou vitaminy, karotenoidy, flavonoidy (rostlinná barviva), třísloviny, dále některé sloučeniny zinku, selenu, mědi a manganu a několik aminokyselin (glutathion, taurin aj.). Dalšími antioxidanty, které chrání organismus, jsou například melatonin, koenzym Q10 či enzym kataláza.

Přirozené antioxidanty bychom měli před těmi syntetickými vždy upřednostňovat. Stejná dávka syntetických antioxidantů má totiž ve srovnání s přirozenými podstatně nižší účinnost.

Přírodní antioxidanty (Autor: Jaroslav Křížek)
Přírodní antioxidanty (Autor: Jaroslav Křížek)

Poslední klinické studie navíc prokázaly, že u některých syntetických antioxidantů dochází při dlouhodobém užívání ke zvratu. V tomto případě se antioxidační účinek mění v pro oxidační, který je pochopitelně vysoce nežádoucí.

Princip této změny ještě stále není jasný, nicméně někdy k ní dochází při dlouhodobém užívání syntetického betakarotenu, vitaminu C, E a některých flavonoidů.

Dva nejvýznamnější antioxidanty

Podívejme blíže na dva nejvýznamnější antioxidanty, které stojí za to zařadit do svého jídelníčku.

Resveratrol

Resveratrol objeven byl v bílé a modré vinné révě, bobulovitých plodech, arašídech a některých rostlinách využívaných ve východní medicíně. Určité množství resveratrolu se nachází nejen v čerstvých plodech, ale dokonce i v červeném víně.

Ne nadarmo se mu proto přezdívá pramen mládí. Jeho zásluhou dochází ke snížení krevního tlaku, zmírnění alergických reakcí a posílení imunitního systému. Někdy se dokonce využívá jako doplněk při kardiovaskulárních chorobách. Šťáv z hroznového vína je pak často využíváno v kosmetickém průmyslu.

Vitamin C

Jedná se o kyselinu askorbovou, která má na tělo blahodárný efekt. Naše tělo si vitamin C bohužel nedovede samo vytvořit, a tak je nesmírně důležité užívat jej ve formě ovoce nebo doplňků stravy.

V období nemoci, sezóny chřipek nebo cévních potíží je navíc potřeba jeho množství navýšit. Kromě toho, že chrání buňky před oxidativním stresem, také přispívá k normální funkci imunitního systému, tvorbě kolagenu, zmírnění únavy a zlepšení stavu cév, dásní a kostí. Vitamin C se nachází v citrusových plodech, šípcích nebo brokolici.

Významným zdrojem jsou i bobule zvané Acai berry, které mimo vitamin C obsahují širokou škálu dalších vitaminů, minerálů, a tedy i antioxidantů.

Jak předejít vážným onemocněním

Je prokázáno, že volné radikály přispívají ke vzniku některých závažných onemocnění. Proto bychom měli jejich výskyt maximálně omezit. Konzumace dostatečného množství ovoce, zeleniny a vlákniny (doporučená dávka je pět porcí ovoce nebo zeleniny denně), což jsou látky s vysokým obsahem antioxidantů, má příznivý účinek na zdraví, působí jako prevence proti některým nemocem a zpomaluje proces stárnutí. 

Důležité je konzumovat přirozené antioxidanty v potravě. Pokud se domníváme, že naše strava není dostatečně vyvážená a nemůže automaticky zajistit dostatečný přísun vitaminů, minerálů a stopových prvků, lze doporučit i podávání syntetických vitaminů a potravinových doplňků.