Včely, vosy a sršně mají mnoho podobných, ale i rozdílných znaků. Jako jejich spojitost vás možná napadá, že vyjmenované druhy hmyzu mohou bodnout člověka. Máte pravdu. Není nutné propadat panice, ovšem obezřetnost je na místě.
Co mají společného?
Koncem léta jim začíná chybět potrava a zejména u vos a sršní přichází doba páření. Zároveň je možné, že budou vyhledávat přítomnost lidí kvůli jejich jídlu. Zbarvení je u všech podobné – hnědočerné, žluté, místy bílé.[1]
V čem se liší včela a čmelák?
Začněme u včel. Jde o chlupaté sběrače pylu, kteří mají jen zřídka potřebu komunikovat s lidmi. Je známo více než 25 000 druhů včel, ale mezi nejběžnější druhy patří včela medonosná. Jak napovídá rčení „pilný jako včelka“, dělnice tráví svůj život tím, že létají z úlu do úlu a sbírají nektar. Zastávají důležitou roli při opylování různých rostlin a některé z nich poskytují chutný med. Jejich příbuzní, čmeláci, nektarem krmí svá mláďata a přispívají tak k rozvoji dalších generací včel. Čmeláci i včely dokážou produkovat vosk, ale pouze včela medonosná je schopna tvořit med.
Výrazným rozdílem je velikost. Čmelák je téměř dvakrát větší než včela. V poměru k rozpětí křídel jsou čmeláci obrovští. To vedlo k mýtu, že věda nedokáže vysvětlit, proč zvládnou létat. Čmelák je také oproti včelám zbarvenější do tmavších odstínů a většinou si staví hnízda pod zemí.
Poznáte vosu?
Přejděme k vosám. Je známo přibližně 30 000 druhů a na rozdíl od včel jsou agresivní a dravé. Také se od nich odlišují tím, že mají zašpičatělou spodní část bříška a úzký pas, tedy řapík, který odděluje břicho od hrudníku. Nehrají výraznou roli při opylování rostlin. Po těle mají minimum chloupků a jejich nohy jsou lesklé a štíhlé. Všechny vosy loví potravu a staví si hnízda jako úkryt. Co přesně loví a jak si staví hnízda, už závisí na druhu vosy.
Existují dva základní typy vos: společenské a samotářské. Společenské vosy budují kolonie a každé jaro začínají od začátku, nikdy nehnízdí v hnízdě na stejném místě dvakrát. Svůj domov si staví z rozžvýkaných dřevěných vláken a vlastních slin. Hnízda mohou pojmout až pět tisíc vos a obvykle se nacházejí v chráněných prostorách, jako je například půda nebo okna. Společenské vosy jsou všežravé, živí se mnoha druhy potravin včetně ovoce, rostlin nebo hmyzu. Vosy samotářky netvoří kolonie a žijí pod zemí. Neexistuje zde kastovní systém, o svá mláďata se stará královna. Ta také vyhledává kořist – mouchy, larvy včel, cikády – a paralyzuje je svým žihadlem. Ještě živý hmyz odnese zpět do hnízda a nakrmí jím své larvy.
Pozor na agresivitu vos
Právě v pozdním létě začínají být vosy agresivní, což je způsobeno tím, že dělnice mají pro tento rok práci hotovou a doslova čekají na smrt. Poté, co se postarají o královnu a nakrmí novou generaci vosích dělnic, staré jsou již zbytečné. Začínají být dezorientované. Zároveň se vydávají pryč z hnízda, aby hledaly potravu. Žijí pouze pro uspokojení svých potřeb, tedy chuti na sladké. Jsou agresivní, odvážné a vytrvalé.
Snadno se pak může stát, že vám přistanou na ruce, pokud například držíte zmrzlinu. Mohou se ponořit do plechovky s limonádou nebo chroupat napůl snědené jablko. Dokonce se v minulosti stalo, že se vosy opíjely zkvašeným ovocem a následně se vydávaly hledat další.
Vosy mohou být ale i prospěšné
Vosy však nejsou jen škůdci, v některých ohledech lidstvu prospívají. Loví mnoho jiného „škodlivého“ hmyzu a byly skutečně využívány v zemědělství jako účinný prostředek k potírání škůdců plodin, což vede k mnohem ekologičtějšímu a šetrnějšímu zacházení se zemědělskými plodinami než při používání pesticidů.
Sršně jsou jedovatější než vosy
Sršně se od ostatních vos liší tím, že jejich žihadla jsou jedovatější (obsahují více jedovatých látek). Velká asijská sršeň pocházející z některých částí Ruska, Číny a Vietnamu může dorůstat délky kolem 2 cm a mít rozpětí křídel 4–5 cm. Jde o největší a nejjedovatější vosu na světě. Hovorově se jí říká „zabiják jaků“, a to díky schopnosti jedu rozpustit jaka – jednoho ze zástupců pravých turů.
Pouhá hrstka asijských obrů je schopna zdecimovat celé včelstvo včely medonosné. Naopak včely nejsou na individuální úrovni schopny ublížit asijské sršni. I proto se musely některé oblasti v Asii popasovat s úkolem, jak zabránit masovému ničení včelstev sršněmi.
A kde najdete největší včely na světě? Zase v Asii, například v Nepálu. Vytváří halucinogenní med, kvůli kterému Nepálci nasazují život.
Pozor na žihadla
Včelí žihadlo vám hrozí nejvíc na jaře a ze začátku léta, žihadlo od sršní a vos spíš v létě a na podzim. Pokud vás hmyz nebodne do jazyka nebo krku, nemělo by to pro vás být nebezpečné. Jste-li však alergičtí, vždy vyhledejte lékařskou pomoc.
Často se ptáte
1️⃣ Co pomáhá na včelí bodnutí?
Místo nejprve zachlaďte studenou vodou. Pomůže i namočený kapesník nebo led. Už naše babičky říkaly, že na včelí bodnutí pomáhá rozkrojená cibule nebo octový obklad. Máte-li lékárničku vybavenou, tak dobře poslouží různé gely – například Fenistil gel nebo Psilo-balsam.
2️⃣ Jak dlouho bolí vosí bodnutí?
Příznaky (zarudnutá pokožka nebo otok) by měly samy odeznít do dvou dnů. U některých lidí to trvá déle, například až jeden týden.
3️⃣ Jak je sršeň nebezpečná?
Píchnutí od sršně bolí o poznání víc než od vosy. Sršní jed totiž obsahuje velké množství acetylcholinu, který působí bolest. Obsahuje rovněž histamin, který způsobuje silné svědění.
