Nezvaní hosté, kteří přicestovali z dalekých krajů, mohou mít velký vliv na naši přírodu. Co jsou invazivní druhy? A jak mohou našemu životnímu prostředí škodit?
Co jsou invazivní druhy?
Invazivní druhy (nebo také invazní) jsou nepůvodní druhy rostlin a živočichů, které do našich krajů přicestovaly ze zahraničí. Pro náš ekosystém představují velké riziko, zejména svou dravostí a absencí přirozeného nepřítele. Velmi rychle se totiž v přírodě rozmnožují a vytlačují původní druhy. Podle ministerstva životního prostředí je na našem území 78 nepůvodních druhů rostlin a 39 nepůvodních živočichů, jež mají negativní dopad na životní prostředí. Mezi nejznámější invazivní druhy z řad živočichů patří nutrie říční, želva nádherná, mýval severní a rak pruhovaný.
Nutrie říční
Nutrie říční je hlodavec s velkými nažloutlými zuby a dlouhým úzkým ocasem. Dospělý jedinec může vážit až 10 kilogramů. Nutrie pochází z Jižní Ameriky a do Česka byla dovezena záměrně. Pro jejich libové maso se chovaly na farmách, ze kterých se uprchlíci rozšířili do volné přírody. Najít je můžeme zejména v teplejších oblastech kolem vodních toků.
Proč není nutrie říční v našich krajích vítaná?
Nutrie říční si buduje dlouhé chodby v březích toků. To spolu s velkou konzumací vegetace v okolí břehů vede k jejich velké erozi. Úbytek pobřežní vegetace negativně ovlivňuje i hnízdění některých druhů ptactva, které pak nemají kde stavět hnízda. V zimě při nedostatku potravy dokáže nutrie okusem kůry zničit i vzrostlé stromy.
Nutrie se velmi dobře přizpůsobily i žití ve velkých městech, kde je lidé přikrmovali mrkví nebo jablky. Problém nastává, když si nutrie na přikrmování zvyknou a začnou dobroty vyžadovat i u běžných návštěvníků oblastí, kde žijí. Dokážou být i agresivní a mohou napadnout děti i malé psy. Je dobré si raději od nich držet odstup a nepřikrmovat je.
Želva nádherná
Původ želvy nádherné můžeme nalézt ve východní části Spojených států amerických a severovýchodního Mexika. A jak se dostala až k nám? Želvy nádherné jsou velmi populárním terarijním zvířetem. Dovážely se tak do celého světa. Jen během let 1989–1997 bylo ze Spojených států amerických vyvezeno více než 52 miliónů želv nádherných. Do volné přírody je pustili nezodpovědní chovatelé, kteří se již o želvu nechtěli nebo nemohli starat, a proto jim dopřáli svobodu. Tím však přírodě prokázali takzvanou „medvědí službu“.
Jak poznám želvu nádhernou?
Krunýř má želva nádherná olivově zelený až hnědý a vyskytují se na něm žluté proužky. Hlava i nohy jsou žlutě pruhované, na obou stranách hlavy má nápadný červený nebo žlutý pruh, který je hlavním poznávacím znamením.
Proč představují želvy nádherné riziko?
Želva nádherná je velmi dobrý lovec a dokáže tak velice snadno zdecimovat populaci drobných rybek a korýšů, kteří se v okolí jejího nového domova vyskytují. Vlivem mírných zim je také dokázáno, že v naší přírodě dokázaly želvy přezimovat. Podle odborníků je jen otázkou času, kdy se jim podaří se ve volné přírodě rozmnožit a nenávratně poničit křehkou stabilitu ekosystému.
Mýval severní
Tento maskovaný bandita pochází ze Severní Ameriky. Na naše území se mývalové dostali během 20. století, kdy byli dovezeni do kožešinových farem. Během druhé světové války uprchli z válkou poničených farem a rozšířili se do volné přírody.
Proč jsou mývalové nebezpeční pro ekosystém?
Přestože je jejich strava převážně rostlinného původu (ovoce, ořechy, kaštany), nepohrdnou však ani hmyzem, měkkýši, drobnými obratlovci, obojživelníky nebo rybkami. Mají také moc rádi ptačí vajíčka. Při hledání kořisti jsou velmi hbití a šikovní. Dobře šplhají a jsou zdatnými plavci.
Kvůli značným potravním nárokům jsou velkými konkurenty našich drobných šelem. Vytlačují tak původní druhy a snižují biodiverzitu (různorodost živočichů) oblasti. Mohou také přenášet mnoho nemocí a parazitů. Nikdy je proto nehladíme a pozorujeme je z bezpečné vzdálenosti.
Rak pruhovaný
Rak pruhovaný je nejmenší druh raka na našem území. Dorůstá délky maximálně 10 centimetrů. Tělo má světle hnědou barvu s typickými rezavými nebo tmavě hnědými pruhy na ocasních článcích. Klepeta jsou hnědá, ze spodní strany žlutohnědá. Stejně jako mýval severní pochází ze Severní Ameriky. V Evropě byl poprvé pozorován v Německu, odkud se migrací dostal i na naše území. Největší výskyt je na Labi a Vltavě, objevuje se však i na Odře a v nivě řeky Moravy.
Jaká rizika rak pruhovaný přináší?
Oproti našim původním druhům je velmi nenáročný na kvalitu vody, ve které žije. Nevadí mu tak ani znečištěné vody s nižším množstvím kyslíku.
Značně rychle se rozmnožuje a vytlačuje tak původní druhy. Navíc je častým přenašečem račího moru, který je pro původní druhy raků fatální.
Další invazivní druhy
Mezi další invazivní druhy patří plzák španělský, ondatra pižmová nebo třeba psík mývalovitý.
Celý seznam si můžete pročíst na stránkách Ministerstva životního prostředí[1] nebo na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny[2].
