Jak dobře znáte přísloví? A vyznáte se v útvarech lidové slovesnosti? Při hodinách českého jazyka je někdy rozlišení mezi příslovím, pranostikou a rčením trochu hlavolam. Pranostika představuje předpověď určitých dnů nebo období a často je založena na zemědělství a počasí. Příkladem může být například „Medardova kápě čtyřicet dní kape“ nebo „únor bílý – pole sílí“. Rčení je krátké obrazné spojení slov. Jedná se o metaforu a obvykle zároveň i o přirovnání.
Rčení úzce souvisí s pořekadlem, které ale nelze časovat. Příkladem rčení může být „mít máslo na hlavě“ nebo „chodit jako kolem horké kaše“. Za pořekadlo lze považovat například „chyba lávky“. My se zaměříme na přísloví, která shrnují několikagenerační zkušenosti a přináší mravní ponaučení.
Kdo zná hodně přísloví, nemůže být špatný člověk
Začínáme zmínkou, která padla ve filmu Amélie z Montmartru. Existuje řada přísloví, jejichž význam je poměrně jasný. K takovým můžeme zařadit „kdo lže, ten krade“ nebo „moudřejší ustoupí“. Podívejme se tedy na výběr známých i méně známých přísloví a přibližme si jejich význam.
1. Bližší košile než kabát.
Přísloví naznačuje, že nejbližší nám jsou vlastní zájmy, a to bez ohledu na to, zda jsou morální. Jinými slovy jde také o tvrzení, že vlastní zájmy mají přednost před vzdálenými cíli. Například blaho rodiny je pro nás důležitější než blaho celé společnosti. Člověk ale není tvor natolik jednoduchý, aby do svého rozhodování nezakomponoval i další hodnoty.
2. Co oči nevidí, srdce nebolí.
O čem nevíme, nás nezraňuje. Význam ale může být i širší. Lidé v manželství, ve vedoucích pozicích ve firmě nebo na kontrolním úřadě mohou řadu věcí přehlížet a předstírat, že neexistují. Tedy všichni budou spokojeni. Přísloví také může směřovat k označení nevěry.
3. Darovanému koni na zuby nekoukej.
Pokud dostaneme něco zdarma, nehleďme tolik na kvalitu. Zároveň přísloví odkazuje na skutečnost, že zuby jsou údajně jedním z nejnápadnějších prvků v obličeji.
4. Dvakrát měř, jednou řež.
Nespěchejme a neukvapujme se. Než se pustíme do konání, důkladně a opakovaně promysleme důsledky svého jednání.
5. Chytrému napověz, hloupého trkni.
Někomu stačí naznačit, někomu holt musíme řešení přiblížit trochu detailněji nebo názorně předvést.
6. Jablko nepadá daleko od stromu.
Každý se svojí povahou nebo charakterem podobáme vlastním rodičům, případně jdeme v jejich šlépějích. V širším kontextu jde o porovnávání osob, situací nebo událostí, které mají určitou souvislost.
7. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
Pozor! Naše činy, pozitivní i negativní, přináší následky podobného charakteru. Vše se nám vrátí.
8. Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Pohybujeme-li se ve společnosti nebo prostředí, kde chceme z nějakého důvodu setrvat, měli bychom se přizpůsobit jejím zásadám.
9. Když se dva perou, třetí se směje.
Spor dvou účastníků často vede k situaci, kdy někdo třetí z konfliktu profituje.
10. Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem.
Pokud ovládáme dobře jiný jazyk, můžeme v něm i přemýšlet a začneme uvažovat o světě jinak – například příznačně v rámci určité kultury nebo můžeme mít jiné nápady. Cizí jazyk nám otvírá ústa i mysl.
11. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.
Přísloví popisuje volbu. Rozhodujeme se mezi průměrným výsledkem, který máme jistý, a výjimečným výsledkem, který přináší riziko a nejistotu. Avšak pokud si dáme za cíl právě výsledek nadprůměrný a nepovede se nám ho dosáhnout, často ztrácíme možnost využít aspoň toho průměrného.
12. Mezi slepými jednooký králem.
Mírně znalý člověk bude v prostředí neznalých jedinců vnímán jako ten nejlepší.
13. Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Přísloví naznačuje, že řadu problémů si způsobíme právě tím, že se nevhodně slovně vyjádříme.
14. Mráz kopřivu nespálí.
Nezmarovi se nic nestane, je odolný a vše vydrží. To ale platí i pro nehodného.
15. Na hrubý pytel hrubá záplata.
Přísloví radí oplatit stejnou mincí někomu, kdo se chová hrubě, nedobře či arogantně. Podobný význam má „s čím kdo zachází, tím také schází“.
16. Poznáš pehmiše v slaměném klobúce.
Pehmiš je expresivní a archaický výraz pro Čecha. Slovo má původ v německém výrazu „böhmisch“, což znamená „český“. Přísloví tedy napovídá, že mezi cizinci vždy poznáme Čecha.
17. Práce kvapná, málo platná.
Jestliže pracujeme příliš rychle, kvalita výsledku nebude vysoká. Pokud si připomeneme i přísloví „co se vleče, neuteče“, jsme upozorněni na to, abychom si při práci stanovili pomalé a postupné kroky, které budeme vykonávat dlouhodobě. Takový výsledek bude kvalitní a trvanlivý.
18. Špinavé prádlo se nevynáší z domu.
Budeme-li na přísloví nahlížet doslovně, špinavé prádlo z domu občas vyneseme. Ovšem rodinné tajnosti, které jsou zde symbolizovány, by se vynášet rozhodně neměly.
19. Tichá voda břehy mele.
Tiší lidé, introverti nebo samotáři mohou překvapit výjimečnými výsledky nebo temperamentem. Přísloví nejspíš vychází ze skutečnosti, že voda v sobě nese velkou vnitřní sílu.
20. Žádný učený z nebe nespadl.
Dá se říci, že toto přísloví je zaměnitelné s „chytrost nejsou žádné čáry“. Na závěr tedy máme něco pozitivního. Cokoliv je možné se do určité míry naučit – opakováním, tréninkem a praxí.
