České názvy měsíců v roce jsou poměrně specifické. Liší se od mezinárodních jmen i latinských názvů, které užívají jazyky západní Evropy. Některá ze slovanských pojmenování jsou zachována pouze v jednom jazyce a některá se vyskytují i ve více jazycích. Například leden a únor jsou typickými českými názvy, na druhé straně třeba listopad je používán i v Polsku a prosinec v Chorvatsku. Podívejme se na původ jednotlivých českých názvů měsíců.[1]
Leden
Česká pojmenování všech zimních měsíců vychází z přírodních motivů. Leden je jasný. Jedná se o měsíc plný ledu, který bývá nejstudenější v roce. Slované leden dříve nazývali sněžen.
Únor
Únor přináší oblevu, kdy sníh i ledy povolují a začíná být mokro. Samotný název vychází ze slova nořit (a jeho původní podoby unořovat), protože ztuhlá země se unoří, tedy začne se nořit ve vodu a bláto.
Březen
V březnu odchází zima a je očekáváno jaro. Právě s příchodem jarních dní se pojí jedna z variant původu názvu měsíce – odkazuje na břízy, které v tomto období raší. Druhou možností je, že březen je odvozen od dobytka, který začíná být březí.
Duben
Duben je jasně spojený s dubem, který v dubnu začíná pučet. Čtvrtý měsíc je tak označován i jako měsíc dubů.
Květen
Pojmenování květen prvně použil Josef Jungmann v době Národního obrození. Nechal se inspirovat polským názvem kwieceń, který v polštině ale představuje čtvrtý měsíc, tedy náš duben. Stejně je tomu i v ukrajinštině. V každém případě květen označuje dobu květů. Můžeme se setkat i s výrazem máj, který je již pouze poetickým výrazem.
Červen
Původ názvu šestého měsíce není zcela vyjasněný. Může jít o spojitost s červy, kteří se v této době hojně vyskytují, nebo s načervenalostí plodů. Právě třešně, jahody, maliny nebo rybíz se v červnu začínají zbarvovat. Zajímavé je, že červená barva se nazývá právě po červech. Podobně je tomu i u zelené barvy, která nese název po zelí.
Červenec
Původ názvu sedmého měsíce v roce se podobá červnu. Nejspíš také vychází z červené barvy plodů. Může se ale jednat i o brouky červce. Názvy červen a červenec bývají matoucí pro cizince, kteří se učí česky, ale i u nás byly v minulosti zaměňovány, k čemuž možná přispěly jejich latinské podoby – Junius a Julius. Lidem se zkrátka podobně znějící názvy pletly.
Srpen
Jak vzniklo jméno srpen, také není příliš jasné. Nicméně s největší pravděpodobností název souvisí s úrodou obilí, která je pro konec léta typická. Srpen může vycházet ze srpu, který lidé používali při sklizni, nebo ze slovesa sirpsti, což znamená zráti.
Září
Možná vás napadne, že září je odvozeno od slunečních paprsků a babího léta. Pravdou ale je, že září má stejný kořen jako říjen. Vychází z říje zvěře, která v pozdním létě nastává.
Říjen
Říjen tedy vychází z říje vysoké zvěře. Desátý měsíc proto občas bývá nazýván jako měsíc jelení říje nebo jelení lásky.
Listopad
Listopad je vcelku průhledný. V tomto období opadává poslední listí.
Prosinec
Ohledně vzniku názvu posledního měsíce v roce existuje více teorií. Může být odvozen od adventních proseb, lidé byli zvyklí v předvánočním čase pronášet svá přání. Může se ale jednat o podobu slova prasinec, které se vztahuje k době zabijaček. Dle jazykovědců jde ale o scestné úvahy a prosinec má souvislost s prosem. Prosná kaše byla v minulosti rozšířeným pokrmem.
Máte rádi pranostiky a přísloví? Podívejte se na top 20 přísloví a jejich význam.
