Karma je zdarma! Co to ale doopravdy znamená? V tomto článku si posvítíme na to, co je to karma, jak funguje a odkud pochází.

Akce a reakce

Karma, nazývána také kamma, je jeden ze základních principů buddhismu. Slovo karma znamená v sanskrtu “čin”, “skutek” nebo “působení”.

Karma označuje etický přírodní zákon příčiny a následku. Podle tohoto principu každý čin vykonaný se záměrem nebo vědomým motivem vyvolá odpovídající následek tohoto činu, který zpětně postihne aktéra samotného. Karma tedy není jen jiným jménem pro osud, každý svou karmu ovlivňuje svými činy. Proto princip karmy představuje lidskou schopnost tvořit a měnit.

Karma se často mylně považuje za něco negativního, ale ve skutečnosti tomu tak není. Ve své podstatě je neutrální: je to váha, která na jedné misce nese všechny činy člověka; na druhou misku přihazuje sám vesmír, aby byla váha vždy v perfektní rovnováze.

Jak karma vzniká

Karma může vzniknout až poté, co se člověk v rámci buddhistického cyklu reinkarnace poprvé narodí jako člověk a získá pojem o sobě jako oddělené bytosti. Zvířata karmu nemají, jelikož nemají možnost svobodné volby - jejich chování je předem “naprogramované” přírodou (pes se bude vždy chovat jako pes a nikdy jako kočka).

Člověk jako vyšší vývojový stupeň má možnost si uvědomit, že v určitých situacích reaguje automaticky, jelikož za něj rozhoduje jeho podvědomí. Když si člověk toto uvědomí, může se této reakci v budoucnu bránit a zachovat se jinak. Sice se narodíme s určitými vlastnostmi, ale můžeme na těchto vlastnostech pracovat a můžeme je měnit.

Karma vzniká v okamžiku, kdy má v rámci vývoje člověk možnost první svobodné volby. Jakmile vznikne, tak už karma nemůže být zničena. Karma se nerozkládá jako vnější věci a ani nepřestává účinkovat. Její moc se neztratí do té doby, dokud nedozraje, a může dozrávat i několik životů.

Každý čin se počítá

Vše, co konáme svým tělem, řečí a myslí, bude mít odpovídající následek. Každý čin totiž zanechává otisk v naší mysli, a protože způsob prožívání světa je určován obsahem naší mysli, negativní otisky nevyhnutelně vedou k budoucímu utrpení.

Když člověk někomu něco ukradne, bude i jemu v budoucnu něco ukradeno - v tomto nebo budoucím životě. Cokoliv člověk udělá se mu jednoho dne vrátí v rámci uzavřeného kruhu nazpět.

Pokud někdo ví, že má špatnou karmu, může ji převážit karmou pozitivní. Negativní věci může člověk splatit buď pozitivním nebo negativním způsobem. Pokud někdo někoho zabije, může tento karmický dluh pozitivně splatit tím, že někomu zachrání život. Dluh může být splacen i negativně tak, že někdo zase zabije jeho.

Karma má konkrétní následek pro jednotlivce, který jí vytváří. Zároveň ale má také vliv na prostředí a nesčetné vztahy, které pojí danou osobu s ostatními.

Každý čin, dokonce i ten nejmenší, má následky. Lamové říkají, že i troška jedu může způsobit smrt, a i malé semínko může vyrůst ve velký strom.

Co si z toho vzít?

Pojem karma pochází z buddhistického učení. Princip karmy je velice jednoduchý - cokoliv člověk udělá, vždy se mu to nějakým způsobem vrátí nazpět. Ať se nám v životě děje cokoliv, odráží to naší předešlou karmu. Karma není předurčená osudem, ale vytváříme ji sami vlastním jednáním.