České ekonomice ujíždí vlak. Vyřeší to ještě větší zapojení státu, nebo se musíme zbavit přebujelé byrokracie?

Česká republika vyčerpala podle Hospodářské komory všechny dosavadní faktory růstu. Stručně řečeno „ujíždí nám vlak“. Jaké se nabízí řešení? Větší zapojení státu. To ale znamená další byrokracii. Není však právě velký státní aparát tím problémem, který nás brzdí?

Česko podle analýzy čeká zpomalení životní úrovně

Nejnovější analýza^[1] Hospodářské komory si nebere servítky. Česká republika podle ní ztratila konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů. V ní se mohou ocitnout státy, které dohánějí úroveň ekonomicky vyspělých států. „Další sbližování s úrovní vyspělejších států, a to nejen ve mzdové úrovni, již bude při současné struktuře ekonomiky velmi obtížné,“ píše se v analýze o konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Jaké je řešení podle Hospodářské komory?

Tuzemská ekonomika podle analýzy generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání se Česká republika v tomto žebříčku nachází na 24. místě z 27 států. Hospodářská komora by ráda řešila tuto situaci produkcí s vyšší přidanou hodnotou. S tím asi nelze než souhlasit. Otázkou je, jak na to?

Rozdělené odbory: Neshodnou se na výši minimální mzdy. Je ale vůbec potřeba?

Investice do vědy je krok správným směrem, jenže ta chůze pěkně pokulhává

Rozhodně to není tak, že by recept Hospodářské komory na lepší konkurenceschopnost byl zcela lichý. Například investice do vědy a výzkumu by rozhodně měly patřit mezi priority. Tomu ale neodpovídá reálná situace. V roce 2012 činil podíl výdajů státního rozpočtu na HDP 0,66 %, o deset let později v roce 2022 klesl na 0,58 %.^[2] Ministerstvo financí ve výhledu do roku 2026 dokonce pracuje s podílem 0,49 %.

Vládní výdaje na vědu a výzkum jako podíl HDP (Foto: Vedavyzkum.cz)

Sestupnou tendenci potvrzují i plány na příští rok, kdy chce resort v rámci úspor seškrtat investice o více než 12 miliard Kč, tedy přibližně o 10 %. Akademie věd České republiky upozorňuje na to, že tento trend může znamenat odchod vědců do zahraničí i propad české ekonomiky.

Peníze na vědu by chybět neměly, zvlášť když vláda dokáže najít 2 % HDP na výdaje na obranu. Aniž bychom chtěli tyto výdaje nějak hodnotit. Samozřejmě nezáleží jen na objemu peněz, ale také na zacílení. Zkrátka kam ty peníze putují. Pokud jde o kvalitní výzkum, tak by o financování neměl nikdo pochybovat. Jde-li o průzkumy, které mají například dokázat vliv padání listů na náladu teenagerů nebo vliv stříhání pudlů na životní prostředí, tak ty by zastání mít neměly.

Lepší zítřky, nebo další zbytečná administrativa? Firmy musí vykazovat, jak jsou prospěšné společnosti a přírodě

Přebujelá byrokracie v České republice

Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou bude podle Hospodářské komory důležitá investiční a inovační činnost ze strany soukromého sektoru i státu. „Významnou roli ve změně tohoto trendu musí sehrát stát. Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí taktéž motivovat firmy k inovačním aktivitám,“ uvádí prezident komory Zdeněk Zajíček.

Opravdu je to ale správné řešení? Větší angažovanost státu? Česko přitom stále dusí papírování a direktivy. V tomto ohledu se naše země rovněž nachází opět na zadních příčkách v unijním srovnání, a to na 21. místě.^[3] Založení vlastního podniku trvá v Česku až 25 dní. To je skoro nejdelší lhůta v Evropské unii. Před námi je třeba i takové Řecko (známe pracovní morálku států jižní Evropy). Tento proces rovněž vyžaduje nadprůměrně vysoký počet administrativních úkonů.

Demotivace firem a podnikatelů

A zdlouhavá byrokracie dusí třeba i vyřizování stavebního povolení. Ještě před nedávnem jsme měli horší podmínky než podstatná část zemí v Africe nebo Jižní Americe. Stát by měl nejdříve zeštíhlit sám sebe a nechat firmy a podnikatele dýchat.

Nemluvě o tom, že vláda v rámci konsolidačního balíčku plánuje zvýšit zdanění zisků na 21 % ze současných 19 %. Stát si tak podle propočtů Ministerstva financí na úkor firem přilepší o 22 miliard Kč ročně. A kam ty peníze pak pošle? Pokusí se je přerozdělit, aby podpořil konkurenceschopnost těch samých firem, kterým peníze vzal? Nebylo by lepší, kdyby ty peníze rovnou podnikům nechal? Česká republika samozřejmě není jediným přeborníkem v byrokracii. Samotná Evropská unie by mohla vyprávět. Najdeme tisíce příkladů, které nás nutí kroutit nevěřícně hlavou, například neoddělitelná víčka u PET lahví.