Ekonom Lukáš Kovanda ve svém článku[1] nabádá ČNB, aby investovala do bitcoinu. Nejen, že je tato výzva nezodpovědná, ale něco takového by mělo být jasně postaveno mimo zákon.

Zatím 500 milionů ve ztrátě

Česká národní banka letos v létě nainvestovala desítky miliard korun do akcií řady amerických firem, zejména pak Applu, Tesly či Microsoftu. Celkem má ČNB v těchto investicích již téměř 42 mld. korun. A příliš se nedaří. Bilance na akciích Applu činí minus 260 milionů korun. Na Tesle minus 216 milionů korun. Celkem tedy bezmála 500 milionů korun ve ztrátě.[2]

Kde ČNB bere na tyto spekulace?

Národní banka by se měla samozřejmě primárně starat o cenovou stabilitu v ČR. Zejména pak, aby míra inflace dosahovala deklarovaného cíle ve výši dvou procent, ideálně i méně. To, že nám každý rok vše zdraží o 2 %, také není žádná výhra. A těžko to pak lze nazývat měnovou stabilitou. Nakolik se daří tyto cíle dosahovat, o tom se asi nemusím dlouze rozepisovat.

Nicméně zpět k teorii. Aby těchto cílů ČNB dosáhla, směňuje českou korunu (které si může „natisknout“ dle potřeby) za cizí měny, nejčastěji euro nebo americký dolar. Tomu se mimochodem říká, že provádí měnovou politiku. Někdy je snahou korunu posílit, někdy oslabit. Výsledkem každopádně je, že touto směnou získá cizí měnu neboli devizové rezervy, a ty poté využívá k nákupům dalších aktiv, například dluhopisů nebo právě výše zmíněných akcií.

Rezervy ČNB převyšují hodnotu státního dluhu

K 30. 9. 2023 držela ČNB devizové rezervy ve výši 3 197 mld. korun.[3] Ne, nejedná se o překlep. Národní banka opravdu drží takto enormní rezervy, které jsou v poměru k ekonomice jedny z největších na světě. Odpovídají zhruba polovině HDP a dokonce převyšují celý státní dluh České republiky, který činí 3 044 mld. korun.[4]

A jak dokládá tabulka devizových rezerv na webu ČNB[3], k datu 30. 4. 2022 držela ČNB devizové rezervy ve výši dokonce 3 947 mld. korun. Ano, bezmála 4 biliony korun. A kam se tedy během 1,5 roku vypařilo těch 800 mld. Kč?

To je jednoduché, stejně jako prodělaly investice do Tesly či Applu, ČNB má aktivně zainvestováno cca 75 % veškerých devizových rezerv do různých cenných papírů. A většinu investic tvoří dluhopisy, které právě za poslední rok a půl celosvětově utrpěly největší pády v celé své historii.[5]

Milionáři, miliardáři a bilionáři

Pár milionů, to už si dnes dokáže představit kdekdo. Prostě 6 nul, zívačka.

Miliarda (anglicky billion), ta už vypadá takto: 1 000 000 000. To už je hodně nul a v celém Česku jsou miliardářů řádově asi jen stovky. Nejbohatší člověk v ČR je Renáta Kellnerová s rodinou.

Bilion (anglicky trillion) pak vypadá takto: 1 000 000 000 000. A v takových řádech se počítají většinou jen makrodata: HDP, zadlužení státu nebo právě výše devizových rezerv.

Proto tedy asi není divu, že si v ČNB připadají tak trochu jako (opilí) bilionáři a hrnou se do spekulativních obchodů, je to ale správně?

Mandát České národní banky

Mandát ČNB je daný zněním zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Přímo na stránkách ČNB[6] se nic o spekulativních obchodech nedočtete, nicméně po prostudování plného znění zákona můžete zjistit, že § 32 opravňuje Českou národní banku provádět obchody na finančním trhu, obchodovat s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, devizovými hodnotami, drahými kovy, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů.

Národní banka tedy samozřejmě nic nezákonného nedělá. Otázkou však je, zda některými svými obchody ČNB nezachází příliš daleko a zda by měla vůbec uvažovat o tak rizikových investicích (či spíše spekulacích), jako je bitcoin a kryptoměny obecně, jak by zřejmě rád pan Kovanda.

(Ne)úměrné riziko?

Otázkou je ale i to, zda by měla mít ČNB zákonem povoleno investovat třeba do výše zmíněných technologických akcií, které se svou volatilitou kryptoměnám velmi blíží. Mnohem jistější investicí jsou akciové indexy, například S&P 500 nebo Dow Jones.

NASDAQ, tedy nejznámější technologický index, je už sám o sobě poměrně volatilní (jeho hodnota stoupá či klesá velmi rychle), a provádět z tohoto indexu ještě stock picking (výběr individuálních akcií) není podle mého názoru nejlepší strategií pro instituci typu ČNB, jejímž cílem by mělo být především udržet si hodnotu portfolia.

Jak se ukázalo, dokonce ani trh s dluhopisy, které jsou považovány za velmi konzervativní investici, se čas od času nevyhne poklesu, a pokud je načasování nešťastné, může to velmi bolet.

Primární funkcí ČNB ale není spekulovat. Primární funkcí je péče o cenovou stabilitu a o stabilní korunu.

Kolik stojí obsluha státního dluhu?

V roce 2022 vyšla obsluha státního dluhu na 50 miliard[7]. V roce 2023 by měla ČR podle předpokladů na úrocích za státní dluh zaplatit již 70 miliard[8] a v roce 2024 to má být podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury 90 miliard a v roce 2025 dokonce 100 miliard korun.[8]

Z pohledu ekonomů to jistě bude z mnoha důvodů velmi kacířská myšlenka a určitě by nás dlouhé hodiny přesvědčovali, že něco takového není přípustné, protože ČNB je a má být nezávislá[9], atd. Ano, chápu, proč tomu tak má být, ale přesto se ptám – nebylo by nakonec přeci jen lepší využít devizových rezerv, namísto spekulací, ke splacení státního dluhu nebo alespoň jeho větší části? Možná, že pár set miliard korun by ČNB na nějaké ty spekulace hravě stačilo.