Dobrý sluha, ale špatný pán. To je věta, jež v posledním roce často zní v souvislosti s umělou inteligencí. Je možné, že za to může možnost jejího rozsáhlého využití v armádě?

Strategická pomůcka

Aplikace do autonomních strategických systémů je momentálně nejžádanějším způsobem zapojení umělé inteligence (anglicky artificial intelligence, tedy zkráceně AI) do vojenství. Algoritmy AI jsou totiž schopné shromažďovat a zpracovávat bezpočet dat ze stovek různých zdrojů, díky čemuž je schopna rychle a mimořádně přesně reagovat na rozličné situace.

Její hlavní potenciální výhodou má být schopnost minimalizovat či přímo eliminovat chyby způsobené lidským faktorem. To je ovšem svého druhu dvousečná zbraň, kvůli níž je třeba stálého lidského dohledu nad tímto systémem. Umělá inteligence totiž jedná zcela logicky a chladně, bez ohledu na etické zájmy.

Prozatímní verze těchto strategických systémů tak mohou skvěle fungovat pro rychlou a přesnou pomoc s rozhodováním, které by v případě živého vedení jednajícího pod tlakem mohlo vést k vysoké chybovosti.[1]

Vojenští autonomní roboti

Další velmi populární (avšak stále teprve testovanou) variantou využití AI jsou poněkud futuristicky působící autonomní prostředky, jako jsou drony, ponorky či některá pozemní vozidla. Ty by totiž pod vedením umělé inteligence měly být schopny samostatných operací, ať už průzkumného, ženijního či přímo bojového charakteru.

Velmi populárním konceptem je například využití útočných dronů v roji. Ty by totiž díky výše zmíněnému strategickému systému řízení mohly být schopny zcela autonomního jednání. Například odhalí skrytou past nebo se jinak vyhnou sestřelení.[2] Zároveň by také v početnějších, synchronizovaných skupinách mohly dosáhnout podstatně vyšší efektivity a tím i šance na úspěšné splnění úkolu. Důležitost dronů na bojišti ostatně prokázala válka na Ukrajině.

Důležitým argumentem pro zavedení „robotických“ vojenských technologií do armád je například snížení úmrtnosti vojáků. Válka, jak ji známe doteď, by se tak významně změnila. Ve skutečnosti by se totiž mohla přetransformovat do opotřebovávacího konfliktu, kdy se vítězem stane strana s vyšším množstvím financí.[3]

Odpovědné využití

Americké ministerstvo obrany si během předchozího roku začalo uvědomovat potenciální nebezpečí, jež by mohlo na světová bojiště přijít spolu s umělou inteligencí. Proto přišlo s návrhem sady pravidel, která se mají do budoucna vztahovat na všechny země užívající podobné technologie ve svých vojenských složkách. V platnost by pak prý mohla vejít během února.

Tato pravidla se tak zaměřují především na zvýšenou kontrolu nad činnostmi umělé inteligence a soustředění dostatečných kapacit a prostředků k předejití potenciálních nezamýšlených kroků.[4]