Na začátku července došlo v oblasti astronomie a astrofyziky k přelomové události. Webbův vesmírný dalekohled zachytil dosud nejvzdálenější kout vesmíru. Národní úřad pro letectví a vesmír, známější pod svojí zkratkou NASA, ve spolupráci s Evropskou a Kanadskou vesmírnou agenturou dokázal pomocí teleskopu zachytit světlo, které pochází z dalekých galaxií, jejichž stáří se odhaduje v řádu miliard let.

Bílý dům v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem zveřejnil hned několik fotografií, které zachycují nejen prostor plný hvězd, ale i mlhoviny a dokonce i obří planetu. Na prvním snímku, který prezident Biden odhalil, byla kupa galaxií SMACS 0723, která se nachází na jižní obloze v souhvězdí Létající ryby.

Webbův teleskop

Hlavním hrdinou nedávného vesmírného objevu je tzv. Webbův teleskop, chcete-li vesmírný dalekohled Jamese Webba. Je společným dílem společnosti NASA, ESA (Evropská kosmická agentura) a CSA (Kanadská kosmická agentura) pojmenovaným po Jamesi E. Webbovi, který působil v letech 1961–1968 v NASA jako administrátor, přičemž měl hodně co do činění v programu Apollo.

Jakožto potenciální nástupce Hubbleova vesmírného dalekohledu vstoupil do provozu na konci r. 2021 po dlouholetém vývoji, který začal již v r. 1996. Do vesmíru ho z Francouzské Guyany vynesla nosná raketa Ariane 5, a to do bodu, kde se vyrovnávají gravitační síly Země a Slunce, tzn. do vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země. Oproti svému předchůdci dokáže zobrazovat objekty až stokrát slabší k zachycení teleskopem, navíc dokáže zaměřit oblasti mnohem více vzdálené. Jeho další předností je skutečně detailní analýza atmosfér potenciálně obyvatelných exoplanet. Exoplaneta je druh planety, která obíhá kolem jiné hvězdy, než je Slunce.

Webbův teleskop (Autor: NASA)
Webbův teleskop (Autor: NASA)

Webbův teleskop je přibližně poloviční oproti Hubbleovu dalekohledu, ale na rozdíl od něj se pyšní primárním zrcadlem o průměru 6,5 metrů, které je vyrobené z pozlaceného nemagnetického beryllia a složené z osmnácti šestiúhelníkových zrcadel. Slouží především pro sledování blízkých objektů (na principu infračerveného světla), ale díky schopnosti pozorování oranžového a červeného světla může zachytit také velmi vzdálené a staré objekty. Proti slunečnímu záření, resp. stínění je chráněn pětivrstvou sluneční clonou, přičemž je každá z těchto vrstev vyrobených z běžně dostupné polyimidové folie široká asi jako lidský vlas.

Úkolem Webbova teleskopu je vyhledání světla prvních hvězd, hvězdokup a galaxií, které byly zformovány těsně po velkém třesku, který nastal před necelými čtrnácti miliardami let, dále studie vzniku a vývoje galaxií, hvězd a planet, příp. studium planetárních systémů a vzniku života.

Snímky z Webbova teleskopu

První snímek z Webbova vesmírného dalekohledu, který byl společnosti představen, je ze vzdáleného vesmíru SMACS 0723. Zachycuje mlhoviny, galaxie a vzdálenou exoplanetu. Tato oblast byla vědci z NASA sledována již půl roku před 11. červencem 2022, kdy došlo ke zmiňovanému přelomu. Jedná se o dosud nejhlubší a nejlépe zaostřený obrazový záznam vesmíru.

Mlhovina Carina

Carina je nejjasnější mlhovinou na obloze. Obklopuje hvězdu Eta Carinae (česky známá jako Klíčová dírka), kterou od nás pozorovat nelze. Je rodištěm mnoha hvězd vzdálených 7 600 světelných let od planety Země. Většina diváků považuje fotografii mlhoviny Carina za nejzdařilejší a nejkrásnější ze souboru nových snímků.

Mlhovina NGC 3132

Mlhovina NGC 3132 je obří planetární oblak plynu a prachu, který je domovem zhroucené hvězdy (bílého trpaslíka), která se podobala Slunci. Snímek mlhoviny se barevně liší od originálu, protože je pořízen v infračerveném světle, což ale nijak neubírá na kráse fotografie.

Exoplaneta WASP-96

Tento v podstatě plynný obr (neb se jedná o planetu obřích rozměrů, která je složena převážně z plynů) veliký jako Jupiter (ale o polovinu lehčí) obíhá kolem hvězdy vzdálené od naší planety 1 150 světelných let. Díky analýze z teleskopu Jamese Webba víme, že se na planetě nacházejí i stopy vody a značná oblačnost.

Stephanův kvintet

Jeden ze snímků zachycuje i tzv. Stephanův kvintet. Jedná se o skupinu galaxií. Teleskop jich zachytil pět. Čtyři z nich se k sobě dokonce navzájem periodicky přibližují a vzdalují.

Obrovský posun ve vesmírném bádání

Díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba se můžeme podívat až téměř na začátek vesmírné historie, a to díky tomu, že jeho konstrukce dokáže zachytit velmi vzdálené galaxie, vzniklé za velkého třesku. Pracuje s ohýbáním světla. Bill Nelson, ředitel NASA, uvedl, že právě díky ohýbání světla dokáže teleskop zachytit i téměř nemožné. Objekt fotografování díky ohnutí světla není až tak vzdálený a je velmi dobře zachytitelný.

Pár čísel na závěr

Webbův teleskop pracuje výrazně rychleji než jeho předchůdce. Hubbleův vesmírný dalekohled vytvářel podobné snímky v řádu týdnů, zatímco jeho následník pracuje na stejném procesu asi 12,5 hodiny. Snímek Stephanova kvintetu funguje jako mozaika. Je složena z téměř tisícovky samostatných fotografií. Vesmírný dalekohled Jamese Webba je naceněn na deset miliard dolarů, což je v přepočtu asi 245 miliard korun českých.