V následujících pěti letech se změní přibližně čtvrtina pracovních míst. Co to znamená? Že miliony lidí buď o své zaměstnání přijdou, nebo nastoupí na jinou pozici. Důvodem je digitalizace a vývoj technologií. Roli hrají i čím dál větší snahy brát ohled na životní prostředí. To vše predikuje nejčerstvější průzkum Světového ekonomického fóra.[1] A jaké profese zmizí úplně třeba kvůli umělé inteligenci (zkráceně AI od anglického artificial intelligence)? V závěru se zeptáme jí samotné.

Bude moje pracovní místo vůbec ještě existovat?

Správná otázka. Podle zmíněného průzkumu oslovení zaměstnavatelé z celého světa včetně České republiky očekávají, že do roku 2027 vznikne 69 milionů nových pracovních míst, 83 milionů jich ale zanikne. To znamená čistý pokles o 14 milionů pracovních pozic.

Úbytek se dotkne nejvíc kancelářských a úřednických pozic. Příkladem jsou bankovní pokladní a pokladní obecně. Tyto posty lze snáze automatizovat. V této oblasti se čeká úbytek míst o 40 procent. Další v pořadí jsou poštovní úředníci a pracovníci zadávající data.

O koho bude v budoucnu největší zájem?

Pokud se chcete co nejlépe uplatnit na pracovním trhu v příštích letech a nemáte problém přeskočit na jiný obor, tak vězte, že bude značná poptávka po lidech, kteří se budou věnovat AI. Na roztrhání budou odborníci, kteří se zaměří na strojové učení umělé inteligence. Zpřístupní jí potřebná data, která bude zpracovávat a díky kterým bude chytřejší, bez nutnosti dalšího programování.

Velký zájem bude rovněž o specialisty na samořízená a elektrická auta, na kyberbezpečnost, ale i na ochranu životního prostředí.

Pokud nejste „ajtý“ typy, nezoufejte. Nárůst vytvořených pracovních míst se očekává u mnoha netechnologických rolí. Jde o řidiče autobusů a těžkých nákladních aut, mechaniky, opraváře strojů a učitele středních odborných škol.

V Česku o práci není nouze a zřejmě ani nebude

Společnosti v Evropě jsou rozdělené ve svých prioritách. Země jako Švýcarsko, Švédsko nebo Polsko se zaměří především na zrychlení procesu automatizace, tedy nahrazení lidské pracovní síly pomocí strojů, zatímco firmy v Česku a Francii upřednostní školení a rekvalifikaci svých zaměstnanců.

Stručně o průzkumu

Světové ekonomické fórum oslovilo 800 společností, které zaměstnávají na 11 milionů lidí. Využívá přitom soubor dat o 673 milionech pracovních míst. Do průzkumu se zapojili i čeští zástupci.

Pozitivní vliv na tvorbu míst (tedy že jich přibude) bude mít snaha o bezuhlíkovou ekonomiku nebo posilování kyberbezpečnosti. Negativně s pracovním trhem zamíchají rostoucí náklady na život, jako je bydlení, potraviny a další. A dále stárnutí populace – to je problém většiny evropských států.

Lidé v Česku se prozatím nemusí bát o to, že neseženou práci. Česká republika je lídrem ve statistikách, které se týkají nezaměstnanosti.[2] V pozitivním slova smyslu. V rámci Evropské unie má ČR dlouhodobě nejméně lidí bez práce. Na opačném konci je třeba Španělsko nebo Řecko. Zaměstnavatelé v tuzemsku za březen nabízeli přes 280 tisíc míst. Nezaměstnaných je za stejnou dobu 273 tisíc. Kdo chce a životní okolnosti mu to dovolí, tak práci najde.

Největší zájem je o dělníky pro výstavbu budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků a o skladníky, dále taky o řidiče nákladních aut, dlaždiče nebo uklízeče. Největší poptávka o nové zaměstnance je v Praze a Středočeském kraji.

Umělá inteligence jako pomocník, nebo konkurent?

Jak už jsme zmiňovali – digitalizace a vývoj umělé inteligence ovlivní přeměnu pracovního trhu. Neznamená to ale, že tento rozvíjející se segment jen zruší některé profese a nic nového nepřinese. Naopak. Mnohým práci usnadní. Můžeme připomenout dění, které provázelo první průmyslovou revoluci. Lidé se také báli, že jim stroje vezmou živobytí. Ano, někteří o něj opravdu přišli, ale díky novým vynálezům vzniklo mnoho jiných profesí.

Společnost OpenAI, známá svým produktem ChatGPT, předpověděla, že AI bude moct brzy aktivně asistovat osmi z deseti pracovníků – a to s desetinou jejich úkolů. Zatímco přibližně jen 20 procent zaměstnanců bude reálně využívat nového pomocníka k plnění až poloviny svých úkolů. Takže AI bude vítaným pomocníkem, ale zatím nedokáže pozice zcela nahradit.

Noční můra grafiků. Umělá inteligence vytvoří jakoukoli fotografii na základě přání uživatele (Foto: Midjourney.com)
Noční můra grafiků. Umělá inteligence vytvoří jakoukoli fotografii na základě přání uživatele (Foto: Midjourney.com)

Samozřejmě některé oblasti budou v příštích letech náchylnější k částečnému nebo úplnému nahrazení umělou inteligencí. A děje se tak už nyní. Jde například o pracovníky ze zákaznického servisu – na dotazy a stížnosti zkrátka a dobře odpoví AI. Výjimkou nebude ani administrativa – lidské zdroje budou snadno nahraditelné při zadávání dat nebo vyhodnocování různých analýz. Otázkou je, nakolik může umělá inteligence nahradit třeba autory psaných textů (copywritery – tedy i autora tohoto článku), grafiky, korektory nebo i novináře. Třeba takové švýcarské rádio Couleur 3 jeden den vysílalo program, který vytvořila výhradně umělá inteligence. Výjimku z tohoto experimentu měla jen sekce zpravodajství. Zda to bude čím dál populárnější marketingový tahák, nebo to bude reálnější podoba médií – to ukáže čas.

A proč nedat na závěr slovo právě umělé inteligenci?

Asi by bylo od nás fér dát prostor i předmětu naší debaty – tedy umělé inteligenci. Otázka na ChatGPT, která tyto prvky využívá, zněla jasně: „Jaké profese zaniknou kvůli umělé inteligenci?“

V některých oblastech se ztotožnila i s výsledky průzkumu Světového ekonomického fóra, v některých případech ale predikuje úplně jiný vývoj. Posuďte sami. Odpověď je zde (autor textu do ní nijak nezasahoval):

Umělá inteligence (AI) je stále více používána v mnoha oblastech, což může mít vliv na určité profese a práce. Některé profese, které jsou nejvíce ohrožené automatizací a používáním AI, jsou například:

  1. Účetní a daňoví poradci: S nástupem pokročilých softwarů pro finanční správu a daňovou evidence se mnoho úloh, které byly dříve prováděny ručně, stává automatizovanými.
  2. Výroba a montáž: Stroje řízené AI se stávají stále schopnějšími provádět složitější úkoly, což může vést ke snížení poptávky po lidské práci v oblasti výroby a montáže.
  3. Řidiči kamionů a dopravních prostředků: V budoucnosti by mohly být autonomní dopravní prostředky, jako jsou kamiony, autobusy nebo taxi, běžnější a mohly by nahradit lidské řidiče.
  4. Bankovní zaměstnanci: Většina bankovních procesů, jako jsou platby, vklady a půjčky, mohou být snadno zpracovány pomocí AI, což může vést ke snížení poptávky po lidských bankovních zaměstnancích.
  5. Asistenti: Asistenti, kteří vykonávají jednoduché úkoly, jako jsou například naplánování schůzky nebo nákupu, mohou být nahrazeni automatizovanými systémy.

Je důležité si uvědomit, že i když může být některé profese ohroženy automatizací a použitím AI, mnoho dalších pracovních pozic bude v budoucnu vyžadovat lidskou interakci a kreativitu.