V České republice bude možná snadnější cesta k oddlužení. To alespoň předpokládá vládní novela insolvenčního zákona. Má za cíl poskytnout větší podpory jednotlivcům i podnikům v obtížné finanční situaci. Jaké však může mít dopady a jaká jsou data?
Rychlejší cesta z dluhové pasti
Schválení novely zákona o oddlužení přináší potenciální zkrácení základní doby oddlužení z 5 let na 3 roky pro všechny dlužníky. Podle Ministerstva spravedlnosti jsou navrhované úpravy zaměřeny na poskytnutí druhé šance lidem v obtížné situaci, což jim umožní rychleji se dostat z dluhové pasti a znovu se zapojit do ekonomiky.
Jedním z důležitých bodů novely je také zavedení tříletého procesu oddlužení s možností prodloužení, který má umožnit prodej zbývajícího majetku dlužníka. Zároveň novela stanovuje přísnější požadavky na plnění povinností dlužníka a dohled ze strany insolvenčního správce, aby se minimalizovalo možné zneužití oddlužení.
Navrhované změny v zákoně rovněž upravují podmínky pro získání osvobození od placení zbývajících dluhů. Dlužník musí splnit určité požadavky týkající se plnění splátkového kalendáře a podmínky pro zajištění úhrady věřitelům. Důležité je také dodržování určeného časového intervalu pro opakované procházení procesem oddlužení.[1]
Navrhovaná novela má svá ale
Očekává se, že novela umožní dlužníkům uniknout exekucím a znovu se zapojit do regulérní ekonomiky. Odhaduje se, že to přinese veřejným rozpočtům ročně přibližně 12 miliard korun. Nicméně ekonomické dopady jsou očekávány ve formě ztrát věřitelů současných dlužníků, které byly odhadnuty na přibližně 100 miliard korun. To může vést k oslabení práv věřitelů a potenciálně ohrozit stabilitu veřejných rozpočtů v důsledku možného morálního hazardu.
Společnost InsolCentrum[2], která vypracovala k novele komplexní materiál, upozorňuje na riziko, že si společnost postupem času uvědomí nespravedlnost systému, kdy někteří dlužníci snadno unikají dluhům, zatímco jiní si musí své závazky plně hradit. To může vést ke zvýšenému napětí mezi řádně platícími občany a těmi, kteří se vyhýbají svým finančním povinnostem.
Dlužníci, kteří se účastní procesu oddlužení, budou schopni splatit pouze nízká procenta svých dluhů, a to průměrně kolem 6,5 %. Tím pádem soukromí i veřejnoprávní věřitelé utrpí značné finanční ztráty, které by mohly mít dlouhodobý dopad na finanční stabilitu obou sektorů.
Samotná efektivita dosavadních procesů oddlužení vykazuje značnou úspěšnost v oblasti snižování dluhové zátěže. Přibližně 148 tisíc dlužníků úspěšně absolvovalo proces oddlužení, přičemž průměrně zaplatili 56 % z hodnoty svých dluhů. Tento výsledek ukazuje na důležitost a účinnost stávajících soudních a správních opatření v oblasti oddlužení.
Kdo je v Česku dlužník?
Není pravdou, že všichni dlužníci jsou pouze oběťmi svých věřitelů. Stejně tak ne všichni dlužníci zneužívají úvěry pro bezhlavé utrácení a skryté fungování v šedé ekonomice. Data ukazují, že mnoho z těchto dlužníků jsou produktivní jedinci, kteří se snaží řešit své finanční problémy odpovědným způsobem.
Statistiky také odhalují, že muži tvoří většinu dlužníků v procesu oddlužení, přičemž 72 % z nich spadá do věkové kategorie 30 až 44 let. Z toho vyplývá, že tato skupina dlužníků představuje jednu z nejvíce ohrožených kategorií v rámci procesu oddlužení.
Kromě toho se ukazuje, že mnoho dlužníků, zejména mužů, nedodržuje platby během procesu oddlužení, což může mít negativní dopad na celý proces. Tyto skutečnosti upozorňují na důležitost účinných opatření a vzdělávacích iniciativ, které by mohly pomoci dlužníkům lépe porozumět a plnit své finanční závazky.
Výsledky novely zákona o oddlužení přinášejí smíšené reakce a obavy ohledně možných důsledků pro věřitele, stabilitu veřejných rozpočtů a spravedlnost vůči odpovědným plátcům. Přestože představuje šanci pro dlužníky v těžké situaci, zdůrazňuje potřebu dalšího zkoumání a vyvážených opatření, která zajistí ochranu zájmů všech zúčastněných stran a dlouhodobou udržitelnost systému oddlužení v České republice. Přečtěte si také, jak vyhlásit bankrot. Dlužníkům často vychází vstříc také takzvané Milostivé léto, kdy musí splatit jen původní dlužnou částku bez úroků.
