Vláda jde bankám na ruku: Slíbené peníze od nich nevybere a zajistí jim ještě další příjem od lidí

Přibližně před rokem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s pyšností oznamoval, že stát vybere od bank na dani z neočekávaných zisků 33 miliard Kč. A jaká je dnes realita? Bude to zlomek, jen jednotky miliard. A ty jim vláda snadno vykompenzuje tím, že finančním ústavům přihraje peníze od lidí. Chystá totiž návrh, který bude trestat předčasné splácení hypoték.

Místo 33 miliard jen zlomek

Windfall tax, válečná daň, daň z neočekávaných zisků – tak pojmenovával kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) slibovaný příjem od firem a institucí z energetického, těžebního a bankovního sektoru. Celkový příjem pro rok 2023 odhadoval ministr financí na 85 miliard Kč, z toho 33 miliard od bank. Vláda tyto výnosy chtěla využít při pokrytí nákladů za zastropování cen energií, které vzrostly v důsledku ruské války na Ukrajině.

Česká televize teď přišla se zjištěním, že se plánovaný příjem od bank sníží na jednotky miliard korun.^[1] Důvody resort neuvádí. Stanjura nicméně svůj postup hájí. Nová daň měla podle něj takové pozitivní důsledky, že banky snížily své mimořádné odvody tím, že zvedly úroky na spořicích účtech klientů. Označil to tak za protiinflační krok. Jenže kabinet zrovna nedělá rozhodnutí, která klienty potěší. Později v článku zmíníme trestuhodné dojení peněz z lidí, kterým se podaří předčasně splatit hypotéku.

Vláda za toto divadlo teď sklízí zasloužený výsměch od opozice. „Banky se úplně vysmály ministerstvu financí, ten dopad pro ně bude naprosto směšný,“ řekla České televizi předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Bankovní identita: Klíč k jednoduššímu životu online

Stát mohl inkasovat už loni, neudělal to

Evropské nařízení umožňovalo, aby daň z neočekávaných zisků platila už od loňského roku. Jenže ministr Stanjura to chtěl spojit s daňovým balíčkem. Některé vládní strany prosazovaly dřívější platnost, rozhodující slovo měl ale podle všeho právě šéf státní kasy. Právníci nicméně nepřímo podpořili variantu pro loňský rok. Na takovém rozhodnutí by totiž podle nich nebylo nic protiústavního.^[2] Stanjura ale označil za bezpečnější cestu zavést účinnost až od letošního roku.

Schvalování windfall tax provázel zmatek. V jeden den ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že bude platit i pro rok 2022, a o několik hodin později přišel jeho vládní kolega Zbyněk Stanjura s tím, že to není pravda. Takováto komunikace navenek tehdy vůbec neprospěla trhu.^[3] „Zmatečná komunikace týkající se této daně citelně zasáhla akcie firem obchodovaných na burze, což důvěře investorů zrovna neprospělo. Je otázkou, zda potenciální výnos této daně předčí reputační riziko, které s ní souvisí,“ řekl loni v říjnu pro Českou tiskovou kancelář hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Pád druhé největší banky v americké historii, vydrží ty české?

Podaří se vám našetřit a splatit hypotéku dřív? Doplatíte na to

Nejenže vláda nevybere od bank, kolik plánovala, ale naopak jim neplánovaně štědře daruje peníze jejich klientů. Nový návrh počítá s tím, že de facto potrestá lidi, kteří se chtějí vymanit z dluhů a předčasně splatit hypotéku. Podařilo se vám našetřit a hodláte se zbavit posledního dlužného milionu? Banka si pravděpodobně bude moct od nového roku účtovat až 10 tisíc Kč, tedy 1 %. Původní návrh – koho jiného než štědrého strýčka Zbyňka Stanjury – počítal dokonce s dvouprocentní sazbou.^[4]

Kabinet označuje návrh za kompromisní. Tlak z bank byl podle vyjádření jednotlivých ministrů evidentní. Obávají se totiž, že by finanční ústavy snížily maximální délku fixace úrokové sazby. Je otázka, jestli by si to opravdu v rámci konkurenčního boje dovolily. Spíše tak chtějí omezit migraci klientů a ještě víc je udržet u sebe. „Banky nechtějí při předčasném splacení na dlužníkovi vydělávat. Chtějí pouze nahradit rozdíl, který vyplývá z úrokové sazby z předčasně splacené úvěrové smlouvy a z úrokové sazby, za kterou je banka schopna tyto prostředky nově umístit na trhu,“ argumentuje Česká bankovní asociace.^[5]

Nejlepší studentské účty: Srovnání za duben 2024

Enormní zisky bank

Šestice největších bank působících v České republice (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank, Moneta Money Bank a UniCredit Bank) si vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Meziročně přibližně o miliardu méně. „Banky působící v Česku mají v aktuálním cyklu to nejlepší již za sebou. V prvních devíti měsících roku kvůli propisování rostoucích nákladů na financování depozit klesly čisté úrokové příjmy u všech šesti největších bank působících na tuzemském trhu,“ řekl České tiskové kanceláři analytik XTB Tomáš Cverna.^[6] I tak si každý logicky odvodí, že výnosy přes 57 miliard nejsou zanedbatelné.

Banky mají samozřejmě nárok na generování zisků, klidně i miliardových. A pokud od nich vláda nevybrala plánovaných 33 miliard Kč, tak je to jen a jen chyba ministra financí Zbyňka Stanjury. Ale rozhodně by kabinet neměl vydat napospas klienty, kteří chtějí splatit své závazky vůči bance. Neměli by za to platit desetitisíce, s čímž návrh počítá.

Rádi si čtete o přešlapech vlády nebo bank? Tak to vás bude třeba zajímat výzva ČNB, aby firmy nezvyšovaly lidem mzdy.