Dokument, který rozhodne o budoucnosti Česka. Vláda připravuje Státní energetickou koncepci

České republice hrozí, že bude do roku 2030 závislá na dovozu elektřiny. Státu nyní chybí vize, jelikož poslední Státní energetická koncepce, která určuje energetickou strategii země, je z roku 2015. To se má však brzy změnit a vláda chce do konce roku přijít s novým dokumentem, který představí energetickou budoucnost.

Hrozba nedostatku elektrické energie

Před hrozbou nedostatku elektrické energie varuje analýza společnosti ČEPS. Z důvodu nedostatečné kapacity obnovitelných zdrojů by import elektřiny mohl být nejen finančně nákladný, ale i rizikový. Dekarbonizační scénář, který počítá s ukončením spalování uhlí do roku 2030 a nárůstem spotřeby elektřiny v průmyslu a dopravě, by mohl vést až k nedostatku elektřiny v zemi. Pro zajištění spolehlivosti dodávek elektřiny v dlouhodobém horizontu bude podle ČEPS Česko nejspíš muset investovat do výstavby dalších jaderných zdrojů a zavést podporu flexibilních zdrojů energie.

„Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne 10 % spotřeby elektřiny v ČR,“ uvádí analýza.^[1] S odklonem od uhlí a zvyšující se spotřebou je však riziko, že nedostatek elektřiny bude i v sousedních zemích, od kterých by Česká republika mohla potenciálně elektřinu dovážet.

Co s uhlím?

V souladu s aktuálními plány má vláda v úmyslu odklonit se od využívání uhlí do roku 2033. Někteří členové vlády však dříve naznačovali snahy zrychlit tento proces již na rok 2030. Stejný termín pro omezení produkce z uhlí si stanovila i společnost ČEZ. Vlastníci uhelných elektráren je však začnou zavírat už možná za dva roky. Na jaře varoval největší výrobce elektřiny Pavel Tykač, že se mu provoz jeho uhelných elektráren po roce 2025 nevyplatí.

„Uhelné elektrárny se dostanou během dvou let do ztráty kvůli ceně emisní povolenky, ať chceme, nebo nechceme. Uhlí bude v mínusu několika miliard korun,“ varoval šéf skupiny ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Seznam Zprávy.^[2]

I když je ČEZ firmou se státním vlastnictvím, podle Beneše by si v současné podobě nemohl dovolit provozovat ztrátové elektrárny, protože by čelil tlaku minoritních akcionářů. Musel by uzavřít zařízení podobně jako plně soukromá skupina Sev.en Pavla Tykače.

(Foto: Top.cz)

V Česku pořád většinu elektrické energie vyrábí uhelné elektrárny, jejich podíl je větší než 40 %. Druhým největším zdrojem jsou elektrárny jaderné, které se podílí na výrobě více jak zhruba 30 % elektrické energie. Obnovitelné energetické zdroje jsou z pohledu produkce v nižších procentech. „V krátkém čase do roku 2030 je potřeba, aby u nás vzniklo něco mezi dvěma až třemi tisíci megawattů plynových elektráren. Bavíme se o třech, čtyřech velkých plynovkách,“ říká Beneš.

Obnovitelné zdroje získávají na popularitě u soukromých osob. Sami si můžeme všimnout panelů na střechách okolních domů. Investice do fotovoltaické elektrárny se do budoucna ekonomicky vyplatí. Vláda také pracuje na novele, která umožní sdílení elektřiny. Například na chatě ji vyrobíte a v bytě spotřebujete.

Místo uhlí jádro

Uhelné elektrárny by měly být nahrazeny novými plynovými, solárními, větrnými a energetickými úložišti. Současná politická reprezentace také sází na budování nových jaderných zdrojů, ať už se jedná o velké bloky, nebo malé modulární reaktory, které by mohly stát na místech bývalých uhelných elektráren.

A právě řešení na chybějící zdroje elektřiny a odklonu od uhlí má přinést aktualizovaná Státní energetická koncepce ČR, kterou má do konce roku vládě předložit Ministerstvo průmyslu a obchodu. Poslední koncepce je totiž z roku 2015. Starý dokument tak logicky nereflektuje současnou situaci a hrozby, kterým energetika v Česku čelí.

Kdy se uzavře poslední uhelný důl? (Foto: Elements.envato)

S ohledem na možnou nedostatečnou kapacitu obnovitelných zdrojů a riziko závislosti na dovozu elektřiny to vypadá, že vláda preferuje posílení jaderné energetiky jako základní kámen Státní energetická koncepce. Vláda chce také zavést pozornost na decentralizaci a digitalizaci energetiky a na rozvoj obnovitelných zdrojů. Státní energetická koncepce má stanovit směr rozvoje české energetiky do roku 2050 s důrazem na zajištění dostatečné energie za přijatelné ceny, energetickou bezpečnost země a dekarbonizaci.^[3]

Vzhledem k rostoucímu tlaku na snižování emisí se očekává, že koncepce bude podporovat opatření pro zvýšení energetické efektivity a přechod k čistším energetickým zdrojům s menším dopadem na životní prostředí. Dalším důležitým aspektem bude pravděpodobně podpora inovací v oblasti skladování energie a její distribuce s cílem dosáhnout vyváženější a udržitelnější energetické infrastruktury.

Budoucnost v malých modulárních reaktorech

Kromě velkých jaderných reaktorů se s největší pravděpodobností bude koncepce zabývat také nasazením malých modulárních reaktorů (SMR), což jsou menší jaderné bloky o výkonu do 300 MWh. SMR by v budoucnu českého energetického mixu mohly hrát důležitou roli, jelikož jejich vybudování trvá kratší dobu a je levnější než v případě velkých jaderných bloků.

První SMR má stát v Temelíně, protože je zde už vzhledem k funkční jaderné elektrárně potřebná infrastruktura. Podle odhadů společnosti ČEZ by mohl první SMR v Temelíně stát už v roce 2032.^[4] ČEZ také předběžně vybral jako další dvě preferované lokality Dětmarovice a Tušimice. Tím by se tyto lokality, které nyní hostí uhelné elektrárny, transformovaly na provoz bez emisí.

Nová koncepce bude naprosto zásadním dokumentem a určí strategii Česka na dlouhé roky dopředu. Její znění ovlivní prakticky každého občana, jelikož bude hledat odpovědi na palčivé otázky ohledně nových zdrojů elektřiny, kterých by při současných trendech bylo brzy nedostatek.