Bojíte se snižování důchodů? Nemusíte, peníze na ně se vždy najdou

Vláda v poslední době mluví o úpravách důchodového systému, opozice o okrádání důchodců. Může si kabinet skutečně dovolit, ať už je premiérem kdokoli, penze snížit? Nic takového v současnosti v plánu není. A ani nebude. Byla by to politická sebevražda.

Nižší valorizace, i tak ale důchody porostou

Vláda premiéra Petra Fialy chce upravit systém valorizace penzí. Už jednou do něj sáhla – v červnu porostou důchody v průměru o 760 korun místo původně plánovaných 1 770 Kč. Jde o mimořádnou valorizaci kvůli rostoucí inflaci. Běžně se penze navyšují jednou za rok. „Jenom podotýkám, že my jsme valorizaci nezrušili, nevypnuli. Důchody i v rámci této mimořádné valorizace (v červnu) rostou o 760 korun, takže není to tak, že by někdo důchodcům snižoval důchody. Nic z toho není pravda,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jaké změny v penzijním systému vláda chystá? (Foto: Gettyimages.com)

Opozice se proti rozhodnutí ostře vymezila. Její zástupci používají slova jako „ožebračování“ nebo „okrádání“ důchodců. Obrátili se i na Ústavní soud. Vláda změnu hájí udržitelností důchodového systému. Stát by jen za letošek mohl ušetřit přes 19 miliard korun.

Jak se valorizují penze?

Při řádných valorizacích v lednu jdou nahoru obě dvě složky penze. Pevně stanovená část důchodu, která je stejná pro všechny důchodce, od ledna stoupla o 140 Kč na 4 040 Kč. Zásluhová výměra, která zohledňuje počet odpracovaných let a výši příjmů, se zvýšila o 5,1 %.

Mimořádné valorizace zvyšují jen zásluhovou část penzí. Nahrává to lidem s vyššími penzemi. Čím vyšší důchod člověk pobírá, tím víc mu ho mimořádná valorizace zvedne.

Ekonom a komentátor Aktuálně.cz David Klimeš mluví o tom, že si vláda koleduje o mezigenerační spor.^[1] Připouští, že kabinet musel zakročit, ale měl tak učinit dřív: „Myslím si, že se čekalo, až skončí celá ta vysilující série voleb. Teprve potom chtěli říct lidem pravdu, že důchodci, kteří se legitimně těší na více než patnáct stovek, tak jich nakonec dostanou jen pár.“

Loni důchody rostly třikrát

Ještě v prosinci 2021 byla vyplácena průměrná starobní penze 15 425 korun. O rok později tato částka vyrostla na 18 061 Kč^[2]. U žen byl narůst výraznější, a to díky nově zavedenému výchovnému. Za každé dítě, které vychovaly, dostávají na přilepšenou pětistovku. I tak ale mají ženy v průměru o víc než 3 000 korun nižší penzi než muži.

Rok	Průměrná mzda	Průměrný důchod	Průměrný důchod mužů	Průměrný důchod žen	Podíl důchodů vůči mzdám^[3]
2022	40 353 Kč	18 061 Kč	19 755 Kč	16 484 Kč	45 %
2021	37 903 Kč	15 425 Kč	16 900 Kč	14 060 Kč	41 %
2020	36 176 Kč	14 479 Kč	15 868 Kč	13 204 Kč	40 %
2019	34 578 Kč	13 468 Kč	14 783 Kč	12 277 Kč	39 %
2018	32 051 Kč	12 418 Kč	13 683 Kč	11 281 Kč	39 %

Kde na to stát vezme?

To je otázka za milion nebo spíš za miliardy. Populace stárne, důchody rostou a inflace navyšující trend ještě umocňuje. Loni stát za penze vynaložil 588 miliard korun, o rok dříve 530. A pro srovnání třeba v roce 2018 to bylo 434 miliard. Tempo růstu je tak jasně viditelné.

Podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly je valorizace důchodů v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou. Bez reforem je tak stabilizace veřejných financí nemožná.^[4]

Ve hře je zvýšení věku odchodu do důchodu

Mezi zvažovanými opatřeními je i prodloužení aktivního pracovního života. To doporučuje nejen Národní ekonomická rady vlády. Mluví se o novém stropu – a to místo nynějších 65 let o tři roky více. S tím, že by se hranice posouvala postupně.

Očekávaná úspora při takovém zvýšení důchodového věku do roku 2060 se podle materiálu ministerstva práce pohybuje okolo 1,5 % HDP, tedy přibližně 110 miliard korun ročně. Uvádí to Česká televize s odkazem na své zdroje.^[5]

A jak by to reálně vypadalo? Dnešní padesátníci by odcházeli do důchodu v 66 letech, lidé ve věku 43 let by měli nárok na penzi přesně v 67. A lidé narození v roce 1989 a později pak v 68 letech.

Zadlužení roste

Veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 % HDP a státní dluh se zvýšil na 44 % vůči HDP. Míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku samostatné České republiky a podle NKÚ bylo v roce 2022 tempo růstu státního dluhu v evropském srovnání třetí nejvyšší.^[6]

Nový účet

Bez poplatků a navíc s bonusem 3 000 Kč

Založit účet

Řada zemí má ale mnohem vyšší celkové zadlužení a Česko si se svými 44 % vůči HDP vede ještě relativně dobře. Podstatně hůř jsou na tom například Francie (113 %), Španělsko (116 %), Portugalsko (120 %), Itálie (147 %) nebo Řecko (178 %). A když se podíváme za hranice starého kontinentu – ve značně nepříznivé situaci se nachází Japonsko. Veřejný dluh tam loni dosáhl 243 % vůči HDP.

Česká republika tedy rozhodně nebude mezi prvními zeměmi, které budou muset problémy s financováním důchodů reálně řešit. Pro inspiraci si zřejmě půjdeme do Japonska nebo do jižního křídla eurozóny. Je ale jisté, že politická elita vždy raději zvolí vyšší zadlužení, než aby sáhla penzistům na peníze. Valorizace, a zvláště ty mimořádné, budou možná po realizování dílčích reforem o něco nižší, ale ve výsledku senioři vždy dostanou více peněz a důchody bude mít zaručené i generace dnešních padesátníků.