Jak budeme cestovat v budoucnosti? Čekají nás nadzvuková letadla a rychlovlaky

Vývoj technologií jde neustále vpřed a jinak tomu není ani u těch, jež nám zjednoduší cestování. Proto si dnes povíme něco málo o možné budoucnosti dopravy.

Autonomní automobily

Prvním krokem, který odstartoval cestu automobilů k budoucnosti, bylo standardizování elektromobilů, jež se dnes, jak již jistě víme, staly prioritním výrobním artiklem nejedné automobilky. Skutečný průlom však představovalo až zavedení chytrých počítačů do moderních vozidel. Ty totiž mohou značně usnadnit řízení, parkování či samotné ovládání. Právě to nás vede k tomu, co na nás chystá budoucnost. Ta je totiž, jak už někteří nejspíše tuší, v autonomii.

Vozidla schopná samostatného provozu začal před více než deseti lety propagovat vizionář Elon Musk se svým Tesla Autopilotem. Tato myšlenka se pak stala natolik populární, že jen do dnešních dní se stovky a stovky společností více či méně úspěšně pokoušejí o vývoj vlastního samořídícího vozidla. Je tedy možné, že budoucnost bude patřit autům bez volantu? Podle nás ano. V budoucnu se totiž možná bude jednat o efektivní řešení dopravních zácp a častých nehod.^[1]

Cestování vlakem v rámci minut

Ne každý z nás chce či může jezdit autem. Dalším velmi efektivním a pohodlným způsobem dopravy je vlak. Podíváme-li se na vyspělé země jako Japonsko, Jižní Koreu či Francii, zjistíme, že u nich klasické linkové vlaky nejsou ani zdaleka tak časté jako v tuzemsku. Dochází tam totiž k překotnému rozvoji takzvaných vysokorychlostních železničních tratí.^[2] Ve skutečnosti nejsou ani zdaleka tak nákladné jako většina ostatních takto rozsáhlých projektů.

Schéma tohoto typu železnic je pak velice jednoduché. Mezinárodní železniční unie (UIC) například definuje vysokorychlostní železnici jako infrastrukturu železničních tratí navržených pro rychlost 200 km/h a vyšší.^[3]

Vzhledem k možné rychlosti výstavby (celosvětově skoro 20 tisíc kilometrů za rok 2022) lze očekávat, že k nám tato inovace začne pronikat během následujících let. V případě úspěchu by to pak znamenalo významné snížení u nás velmi častých zpoždění, daleko lepší rychlost dojezdu a zatraktivnění hromadné dopravy pro tisíce lidí.

Návrat nadzvukového letectví

Mnoho lidí si dnes cestu na dovolenou nedokáže představit bez letecké dopravy. I tu však může v budoucnu čekat mnoho inovací. Na rozdíl od předchozích dvou případů se za jedním z možných vylepšení musíme podívat zpět do minulosti. Konkrétně do roku 1976, kdy byly do provozu zavedeny první dopravní letouny typu Concorde. Ty byly údajně schopny dosáhnout rychlosti až 2 180 km/h (dnešní Airbusy létají rychlostí zhruba 850 km/h), což znamenalo přelet Atlantiku za pouhé tři hodiny. Důvodem stažení však nakonec byla velmi vysoká cena a údajná nespolehlivost.

Současný vývoj v oblasti aerodynamiky a leteckých technologií však vypovídá o tom, že se Concordu podobné letouny mohou vrátit do služby. Předtím je ale třeba vyřešit řadu výzev nejen technologického rázu. Například problémy s hlukem, ohromnou uhlíkovou stopou či vysokou cenou oprav a nákupu nových strojů.

Nadzvukové a později možná hypersonické cestování má v budoucnu potenciál zcela změnit zavedená paradigmata mezikontinentálního létání. Společnost Boom Supersonic se například se svým letadlem Overture hodlá dostat na trh již kolem roku 2029. To by se prý se svou rychlostí 1 300 mil za hodinu dostalo z Londýna do New Yorku stejně rychle jako Concorde.^[4]

Závažnou otázku uhlíkové stopy se pak snaží řešit iniciativa Fly Net Zero, jež chce do roku 2050 minimalizovat či zcela eliminovat tvorbu uhlíkové stopy v leteckém průmyslu. Dle ní má totiž být létání stejně efektivní jako udržitelné a je tak nutné brát ohledy i na životní prostředí.^[5]