Den státního smutku a den smutku, o jejich vyhlášení rozhoduje vláda. Kolikrát tak v samostatné historii Česka učinila? A co od takového dne očekávat?
1. Uctění obětí teroristických útoků 11. září 2001
Poprvé vyhlásila státní smutek vláda Miloše Zemana. Stalo se tak 3 dny po teroristických útocích ve Spojených státech. Svět tehdy šokovala série koordinovaných atentátů radikálů z al-Káidy. Tehdy zemřelo přibližně 3 000 lidí.
2. Uctění obětí zemětřesení v jihovýchodní Asii
Zemětřesení 26. prosince 2004 postihlo oblast západního pobřeží indonéského ostrova Sumatra. Následovala ničivá vlna tsunami. Ta tehdy podle odhadů United States Geological Survey zabila přibližně 228 tisíc lidí.[1] Vláda Stanislava Grosse vyhlásila den smutku na 5. ledna 2005.
3. Den pohřbu papeže Jana Pavla II.
V roce 2005 prožili lidé v Česku den smutku hned dvakrát. 2. dubna zemřela hlava katolické církve Jan Pavel II. Den smutku byl vyhlášený o 6 dní později.
4. Uctění obětí letecké havárie Tu-154 u Smolenska
I další den smutku se týkal Polska. V dubnu roku 2010 se zřítil polský speciál s vrcholnými politiky na palubě. Zemřel mimo jiné i prezident Lech Kaczyński. Den smutku trval tentokrát po 2 dny od 17. do 18. dubna.
5. Uctění památky prezidenta Václava Havla
Celkem 3 dny státního smutku (21.–23. prosince) byly vyhlášeny kvůli smrti prvního prezidenta samostatné České republiky Václava Havla. Dramatik, esejista a disident zemřel 18. prosince 2011.
6. Den pohřbu zpěváka Karla Gotta
Další důvod k vyhlášení dnu státního smutku byl až o 8 let později. 12. října 2019 se konal pohřeb zpěváka Karla Gotta.
7. Uctění památky předsedy Senátu Jaroslava Kubery
Šestý předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera zemřel 20. ledna 2020. Vláda Andreje Babiše vyhlásila státní smutek na 3. února.
8. Uctění památky obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
Nejčerstvější tragická událost v centru Prahy. Útok střelce na akademické půdě má 14 obětí. Státní smutek přichází den před Štědrým dnem.
Co je to státní smutek a co od něj čekat?
V zákoně o užívání státních symbolů je řečeno pouze, že se vyvěšuje státní vlajka na znamení smutku na půl žerdi a že se tímto způsobem vyvěšuje v den smutku nebo v den státního smutku vyhlášených vládou.[2] Většinou se nepořádají kulturní, sportovní nebo jiné podobné akce. Rovněž se konají bohoslužby, v pražské svatovítské katedrále nevyjímaje. V pravé poledne se pak rozeznívají kostelní zvony.
