Mzdové nůžky se dál rozevírají. Vysoké příjmy v Česku se vzdalují od nízkých

Mzdy v Česku od roku 2020 výrazně rostly, jejich vývoj však nebyl rovnoměrný. Zatímco nízkopříjmové skupiny zaznamenaly v posledních 5 letech relativně svižný růst, vysokopříjmoví zaměstnanci si udrželi – a často ještě navýšili – svůj náskok v absolutních částkách. Analýza dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazuje, že mzdové rozdíly se v průběhu let 2020 až 2025 spíše prohlubovaly, než uzavíraly.

Kdo jsou nízko- a vysokopříjmoví zaměstnanci

Rozdělení zaměstnanců podle výše mzdy neodráží pouze individuální schopnosti, ale velmi často také charakter vykonávané práce, úroveň kvalifikace a postavení na trhu práce. Český statistický úřad proto sleduje mzdovou distribuci pomocí mediánu a decilů, které umožňují zachytit rozdíly mezi nejhůře a nejlépe placenými skupinami zaměstnanců.

Za nízkopříjmové zaměstnance jsou v této analýze považováni pracovníci spadající do dolního decilu mezd, tedy desetiny zaměstnanců s nejnižšími výdělky. Do této skupiny dlouhodobě patří zejména pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, dále významná část pracovníků ve službách a prodeji, například v maloobchodu, pohostinství či osobních službách. Často jde také o zaměstnance s nižším stupněm vzdělání, kratší praxí nebo pracující na méně stabilních pozicích.

Na opačném konci mzdového spektra stojí vysokopříjmoví zaměstnanci, vymezení horním decilem mezd. Tuto skupinu tvoří především řídicí pracovníci a manažeři, dále vysoce kvalifikovaní specialisté – například v oblasti informačních technologií, financí, technických a přírodovědných oborů či zdravotnictví. Společným rysem těchto profesí je vysoká míra odpovědnosti, specializace a zpravidla i silná vyjednávací pozice na trhu práce.

Je důležité zdůraznit, že samotná analýza pracuje výhradně s decilovým rozdělením mezd, nikoli s konkrétním výčtem profesí. Uvedené příklady proto slouží pouze k ilustraci typického složení obou pólů mzdové distribuce, jak je dlouhodobě zachycují statistiky ČSÚ.

Rozdělené odbory: Neshodnou se na výši minimální mzdy. Je ale vůbec potřeba?

Co je to decil?

Decil je statistický ukazatel, který rozděluje sledovaný soubor dat. V tomto případě mzdy zaměstnanců na 10 stejně početných částí. Každý decil tedy představuje desetinu zaměstnanců seřazených podle výše mzdy od nejnižší po nejvyšší. Dolní (1.) decil určuje hranici, pod kterou se nachází 10 % zaměstnanců s nejnižšími výdělky, zatímco horní (9.) decil vymezuje mzdu, nad kterou se pohybuje 10 % nejlépe placených pracovníků. Decily tak umožňují sledovat nejen „střed“ mzdového rozdělení, ale především rozdíly mezi jednotlivými částmi mzdového spektra.

Oproti průměrné mzdě, která může být výrazně ovlivněna extrémně vysokými příjmy malé skupiny zaměstnanců, poskytují decily realističtější obraz mzdové struktury společnosti. Umožňují analyzovat, jak se vyvíjí příjmy konkrétních skupin. Například nejhůře nebo nejlépe placených, a zda se jejich vzájemné rozdíly zmenšují, nebo naopak prohlubují. Právě proto ČSÚ decilové rozdělení dlouhodobě využívá při hodnocení mzdové nerovnosti a vývoje mzdových nůžek v české ekonomice.

ČNB apeluje na firmy: Nezvyšujte lidem mzdy

Vývoj mzdy v ČR: Rozdíl mezi vysokými a nízkými příjmy

1. Výchozí bod: rok 2020

Rok 2020 představoval zlomové období poznamenané pandemií covidu-19. Přestože hospodářská aktivita výrazně kolísala, mzdy si udržely růstový trend. Ve čtvrtém čtvrtletí 2020 činila hranice dolního decilu 16 356 Kč, zatímco horní decil dosahoval 63 781 Kč. Již tehdy bylo patrné, že vysoké mzdy rostly rychleji než mzdy nejnižší – horní decil meziročně vzrostl o 9 %, zatímco dolní o 6,5 %. Mzdové rozpětí se tak na samém počátku sledovaného období mírně rozšířilo.^[1]

2. Oživení po pandemii: roky 2021 a 2022

Rok 2021 byl z hlediska mzdové diferenciace spíše přechodovým obdobím. Ekonomika se sice postupně otevírala po nejtvrdších pandemických omezeních, avšak tento proces se do mzdové distribuce promítal jen pozvolna. Hranice dolního decilu ve čtvrtém čtvrtletí 2021 vzrostla na 17 640 Kč, zatímco horní decil činil 63 730 Kč. Ve srovnání s rokem 2020 tak došlo k růstu mezd na obou koncích spektra, avšak bez výrazné změny vzájemného odstupu. Mzdové nůžky se v tomto roce fakticky ani výrazně neotevřely, ani nezavřely – spíše stagnovaly.

Zlom přinesl až rok 2022, poznamenaný silnými inflačními tlaky a rychlým růstem nominálních mezd. Dolní decil se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil na 18 666 Kč, což představovalo meziroční nárůst přibližně o 6 %. Horní decil však vzrostl podstatně výrazněji, až na 70 514 Kč. Absolutní rozdíl mezi nízko- a vysokopříjmovými zaměstnanci se tak v roce 2022 znatelně rozšířil.

Přestože nízké mzdy v tomto období rostly relativně svižně, zejména v reakci na inflaci a tlak na minimální mzdu, vysokopříjmové skupiny si díky vyšší výchozí úrovni polepšily v korunovém vyjádření výrazně více. Krátkodobé relativní přiblížení tak nemělo strukturální charakter a rok 2022 spíše potvrdil dlouhodobý trend postupného rozevírání mzdových nůžek.^[2]

Průměrná mzda a medián v ČR 2026: Vývoj v čase a srovnání krajů a dalších zemí

3. Stabilizace s rozdíly: roky 2023 a 2024

V roce 2023 se mzdový medián dostal téměř na 40 000 Kč a mzdová distribuce se opět začala rozšiřovat. Dolní decil vzrostl na 20 073 Kč, zatímco horní překročil hranici 74 600 Kč. Absolutní rozdíl mezi nízko- a vysokopříjmovými se tak dále zvětšil.^[3]

Podobný obrázek přinesl i rok 2024. Dolní decil se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil na 21 577 Kč, horní decil však vystoupal až na 80 431 Kč. Přestože nízké mzdy rostly solidním tempem, jmenovitě v meziročním srovnání o 6,6 %, vysoké mzdy si udržely výrazně vyšší absolutní přírůstky. Mzdové nůžky se tak v korunovém vyjádření rozevřely ještě více než v předchozích letech.^[4]

4. Detailní pohled na rok 2025

Rok 2025 nabízí možnost podrobnějšího pohledu díky dostupným kvartálním údajům. Už první tři čtvrtletí ukazují, že trend z předchozích let pokračuje. Nízkopříjmové mzdy rostou relativně rychle, vysokopříjmové však zůstávají na zcela jiné úrovni.

Z tabulky je patrné, že zatímco dolní decil během třech čtvrtletí roku 2025 vzrostl zhruba o 1 400 Kč, horní decil si polepšil o více než 8 000 Kč. Absolutní rozdíl mezi oběma skupinami se tak během jediného roku dále zvětšil, a to i přes relativně rychlý růst nejnižších mezd. Data posledního kvartálu zatím nejsou ČSÚ zpracovány, proto se ani v této tabulce nenacházejí.^[5][6][7]

Česká pošta zavírá 300 poboček: Které a co to znamená pro zákazníky?

Shrnutí sledovaných let

(Foto: TOP.cz)

Graf znázorňuje vývoj mezd dolního a horního decilu v letech 2020–2025. Na vodorovné ose jsou jednotlivé roky, na svislé ose hrubá mzda v korunách. Křivka horního decilu se po celé období nachází výrazně nad křivkou dolního decilu a jejich vzájemná vzdálenost se v čase spíše zvětšuje. Zatímco obě skupiny zaznamenávají růst, dynamika vysokých mezd vede k dalšímu rozevírání mzdových nůžek v absolutním vyjádření.

Při pohledu na celé období 2020 až 2025 je odpověď poměrně jednoznačná. Nízkopříjmové mzdy sice často rostly rychleji v relativním vyjádření, vysokopříjmoví zaměstnanci však díky vyšší výchozí úrovni získávali výrazně vyšší absolutní přírůstky. Rozdíl mezi dolním a horním decilem se tak v korunách postupně zvětšoval. Grafické srovnání vývoje obou skupin ukazuje dvě rostoucí křivky, které se v čase spíše rozcházejí než sbližují. Krátkodobé epizody mírného přiblížení, například v roce 2022, byly spíše výjimkou než pravidlem.

Důchodová reforma: Přechodné a dlouhodobé řešení

Metodologický závěr

Analýza vychází z dat Českého statistického úřadu publikovaných v „Rychlých informacích“ o vývoji mezd zaměstnanců (bez OSVČ či právnických osob). Nízkopříjmoví a vysokopříjmoví zaměstnanci jsou vymezeni pomocí dolního a horního decilu mezd. Pro roky 2020–2024 jsou použity souhrnné hodnoty za celé kalendářní roky, rok 2025 je zpracován detailněji na základě kvartálních dat. Analýza pracuje s decily, nikoli s průměrnou mzdou, aby omezila vliv extrémních hodnot.