Čím dál více si uvědomujeme, že pití limonád a ovocných džusů není tak zdravé, jak by se mohlo zdát. Hledáme tedy alternativy a řada z nás se rozhodla pro sodovku nebo minerální vodu. Ty pojí skutečnost, že jsou sycené oxidem uhličitým. Nahradit sladké limonády, Coca-Coly, Pepsi nebo slazené ovocné nápoje je tak změna k lepšímu, která přispěje k dlouhodobé podpoře zdraví. Nabízí se tu však i několik otázek.
Věnujme pozornost složení vod
Zdravotní přínosy perlivé vody a případné negativní účinky na organismus popisuje lékař Ken Berry. Kouzlo přípravy sycené vody spočívá v již nastíněném postupu, do vody je přidán oxid uhličitý, který má za následek tvorbu malých lechtivých bublin, které milujeme. Když jsme v supermarketu a vybíráme, co vložíme do košíku, u některých výrobků pečlivě čteme jejich složení. Případné neznámé složky si vyhledáme na internetu. Výrobci sycených vod, stejně jako všichni ostatní, tvoří své produkty tak, aby nám chutnaly. Proto se v nápojích objevuje cukr nebo sladidla. Nezapomínejme tedy zkoumat také složení vod, které nakupujeme. Zaměřme se teď na skutečně čistou sycenou vodu, nikoliv na ty, které obsahují další přísady.
Pět mýtů o perlivé vodě
Projděme si pět mýtů, které jste možná o sycené vodě zaslechli.
Sycená voda kazí zuby
První mýtus je, že pití sycené vody způsobuje zubní kaz. V literatuře doslova není žádný důkaz o tom, že by pití sycené vody zvyšovalo riziko vzniku zubního kazu. Nejspíš tento názor pramení z faktu, že když do vody přidáte oxid uhličitý, trochu snížíte její pH. Vaše sliny mají obvykle pH kolem sedmi a u sycené vody je to méně, tedy je trochu kyselejší. Nejspíš právě to některé lidi znepokojuje, ale při pohledu na výsledky výzkumů se není čeho obávat.
Sycená voda způsobí syndrom dráždivého tračníku
Druhý mýtus spočívá v tom, že perlivá voda podporuje negativní projevy syndromu dráždivého tračníku. To zřejmě vychází z toho, že při pití sycené vody se v žaludku tvoří plyn. Jde ale o to, že k tvorbě plynu dochází právě již v žaludku, ne ve střevech, a pravděpodobně tento plyn z těla brzy odstraníte říhnutím. Žádný z těchto plynů tedy nedoputuje do tlustého střeva, což by mělo za následek zhoršení syndromu dráždivého tračníku. Plyn ze sycené vody se totiž nedostane ani do tenkého střeva, protože se velmi rychle vstřebá přes epitelovou výstelku. Opět tedy neexistují výzkumy, které by podporovaly hypotézu, že pití sycené vody zvyšuje riziko příznaků dráždivého tračníku nebo je zhoršuje, pokud už tuto diagnózu máte.
Po sycené vodě pálí žáha
Třetí mýtus je, že sycená voda zhoršuje pálení žáhy. To nejspíš bude opět kvůli mírně kyselé povaze. Pokud si ale uvědomíme fyziologický fakt, že pH žaludku je někde mezi prvním a druhým stupněm, je tedy stotisíckrát kyselejší než sycená voda, vidíme, že kyselost sycené vody by zažívacímu ústrojí v tomto ohledu vadit neměla. Ve skutečnosti je to spíše naopak – mnoho lidí, kteří trpí pálením žáhy, si po vypití perlivé vody odříhnou. Právě to jim od nepříjemných žaludečních příznaků uleví.
Sycená voda horší kvalitu kostí
Čtvrtým mýtem je to, že pití sycené vody oslabí vaše kosti nebo sníží jejich hustotu. Tato domněnka je pravděpodobně založena na limonádách, do kterých je přidávána kyselina fosforečná a další přísady, které mohou být pro kosti škodlivé. Ale sycená voda tyto látky neobsahuje, tudíž opět žádný výzkum nedokazuje, že by perlivá voda nepříznivě působila na kosti.
Sycená voda způsobuje žaludeční vředy
Pátým mýtem je, že sycená voda zvyšuje riziko žaludečních vředů. Nejspíš i tento názor pochází z dané kyselosti perlivé vody. Ale opět – pH žaludku je mnohonásobně kyselejší než sycená voda a není možné, aby pití sycené vody zvýšilo pH žaludku a způsobilo vředy.
Sycená voda může zvyšovat hladinu hormonu apetitu
Na závěr zmiňme jednu zajímavou pravdu, která nemusí, avšak i může mít význam pro vaše celkové zdraví. Existují výzkumy prováděné na hlodavcích, tedy potkanech a myších, nikoliv na lidech, a ty ukazují, že pití sycené vody zvyšuje produkci ghrelinu. Jak jste možná již slyšeli, jde o hormon hladu. Ghrelin říká našemu mozku, že máme hlad a potřebujeme jíst. Zopakujme, že studie nebyla provedena s lidmi, tudíž nelze tvrdit, že podobný proces se i u lidí vyskytuje. Ovšem na základě křivky rozložení celé lidské fyziologie se dá předpokládat, že minimálně u části z nás může pití sycené vody trochu zvýšit hladinu ghrelinu, a tak se budeme cítit hladovější.
Jednoduchý experiment v podobě jednoho měsíce bez sycených nápojů a následného opětovného přidání sycené vody do jídelníčku vám ukáže, jestli patříte mezi těch několik málo lidí, u kterých pití sycené vody zvyšuje hladinu ghrelinu. Je nutné opět podotknout, že to není samotná sycená voda, která by představovala nějaké riziko, ale jsou to přidané přísady jako cukr nebo sladidla, které by se v sycené vodě správě vyskytovat neměly. Například čistá sodovka je v pořádku, ta obsahuje pouze trochu sodíku, který ale v žádném případě není pro organismus škodlivý.
Pozor na sladký tonik
A nakonec se podívejme ještě na tonik. Věděli jste, že v tonikové vodě je velký obsah chininu, jehož hořká chuť zastírá tu sladkou, která je důsledkem velkého množství cukru v tomto nápoji? Po vypití toniku dojde i ke zvýšení hladiny inzulinu a cukru v krvi.
