Epileptika si většina lidí představí jako člověka s pravidelnými křečovými záchvaty doprovázenými bílou pěnou u úst, se zákazem diskoték, počítače a řízení vozidla. Dnes vás vyvedeme z omylu.

Epilepsie stručně a jednoduše

Epilepsie, dříve označovaná jakou padoucnice, je druhé nejčastější mozkové onemocnění, hned po cévních mozkových příhodách. Projevem epilepsie jsou epileptické záchvaty, které přicházejí bez varování, většinou ale na základě nějakého spouštěče.

Epilepsií po celém světě trpí na padesát milionů lidí, nehledě na pohlaví, věk či etnickou příslušnost pacienta. Příčinu vzniku nemoci nelze objektivně určit, lze se pouze domnívat, co by mohlo být spouštěčem. V rozvojových zemích se často hovoří o porodních traumatech, infekcích či jiných onemocněních v prenatálním stadiu a horší zdravotní péči. V ostatních zemích se může jednat o vrozené vady, poúrazové stavy a v období dospívání často o hormonální nerovnováhu.

Epileptický záchvat

Epileptické záchvaty bývají prvním a většinou stoprocentním ukazatelem na přítomnost onemocnění. Mohou být různě dlouhé (od pár sekund do několika minut), mohou být lokalizované i celoplošné, různě silné a s různými projevy.

Téměř vždy se epileptický záchvat projevuje nekontrolovatelnými záškuby ve svalech, tzv. křečováním. Často je doprovází porucha vědomí s následnou ztrátou paměti (vzpomínky na epileptický záchvat), poruchy senzorických vjemů (zrak, sluch, čich a chuť), někdy i psychické symptomy (strach či úzkost).

Jednoduše lze epileptické záchvaty rozdělit do tří skupin – fokální, generalizované a záchvaty s neznámým počátkem. Fokální záchvaty vycházejí z části mozkové kůry jedné hemisféry. Při generalizovaných záchvatech jsou od samého počátku zapojeny obě hemisféry, lékař tudíž není schopen určit místo, ze kterého záchvat vychází. Záchvaty s neznámým počátkem, jak název napovídá, jsou se svojí příčinou neurčité.

Diagnostika

Aby byla epilepsie správně určena a byla tak co nejdříve nasazena vhodná léčba, je zapotřebí několik vyšetření. Po podrobné anamnéze pacienta se zpravidla začíná laboratoří. Pacientovi je odebrán vzorek krve, aby byly vyloučeny příčiny typu předávkování některými léky, drogami, alkoholem a podobně.

Pokud jsou výsledky krve v pořádku, standardně se přistupuje k zobrazovacím metodám, jakými jsou EEG (elektroencefalogram), magnetická rezonance a výpočetní tomografie („CTčko“). EEG je asi dvacetiminutové vyšetření, při kterém je pacient připojen pomocí senzorů na hlavě k přístroji, který měří mozkovou aktivitu v závislosti na stimulech (zvýšené dýchání, fotostimulace a podobně). Magnetická rezonance pak zpravidla slouží pro vyloučení jiných závažných nemocí, jakými mohou být například mozkové nádory. U pacientů, kteří nemohou být z jakéhokoliv důvodu vyšetřeni magnetickou rezonancí, se provádí CT mozku. Výpočetní tomografie má vzhledem k rychlosti a šíři použití nezastupitelnou roli v diagnostice.

Léčba a první pomoc

Na základě dat z vyšetření je pacientům doporučena léčba, která se nastavuje postupně. Řekněme, že vám neurolog určí léčbu 1,5 tabletky 100 mg léku ráno a večer. V první dny/týdny léčby začnete čtvrtkou tabletky, postupem času budete brát půlku tabletky, až se dostanete k finálnímu množství. Je možné, že vám neurolog bude během vašeho života léčbu upravovat. Některé léky může vysadit, těhotným ženám může dávkování některých léků zvýšit a podobně. Další možností je chirurgický zákrok či ozáření, ale to je možné pouze u těch pacientů, u kterých je známa příčina a ložisko epilepsie.

Důležité je vědět, co dělat, pokud bude nutné poskytnout první pomoc při epileptickém záchvatu. Je nezbytné odstranit okolní předměty, o které by se mohl křečovitý pacient během záchvatu poranit. Dobré je podložit mu hlavu třeba polštářem nebo mikinou a uvolnit oděv kolem krku. Určitě se nepokoušejte bránit záškubům svalů, pokud pacienta nějak neohrožují. Nerozevírejte pacientům ústa, ani do nich nic nevkládejte a v klidu u pacienta vyčkejte, než záchvat odezní. Jestliže i po odeznění záchvatu u pacienta přetrvává ztráta vědomí, je nezbytné uvést ho do stabilizované polohy a vyčkat návratu do plného vědomí, v případě zmatenosti ho uklidnit.

Ne vždy je nutné volat záchrannou zdravotnickou službu

Pouze tehdy, když se jedná o první záchvat v životě pacienta, pokud došlo k poranění, nebo se záchvaty kumulují, neodeznívá zmatenost či se jedná o tzv. status epilepticus, tedy o záchvat trvající déle než 5 minut.

Mýty o epilepsii, které vám vyvrátí život (neurolog ne)

Začátky s epilepsií bývají náročné. Pacient a jeho blízké okolí nemají vysledováno, co je závadné a přispívá k záchvatům, není kompletně nastoupená hladina léčby, člověk se smiřuje s omezeními ve svém životě, mnohdy může upadnout do stavů podobným depresi. S postupem času se však člověk s nemocí smiřuje, vypozoruje si situace, které mu vadí a mohly by způsobit záchvat, bere pravidelně správné množství léků a vrací se do normálního života. Možná kolem vás za den projde spousta lidí, kteří jsou v epileptické léčbě, a nikdy byste to do nich neřekli. Proč? Nijak se ve svém vzhledu ani způsobu života nemusí lišit od těch, kteří jsou zdraví. U spousty epileptiků nemoc začíná a končí tehdy, když si ráno a večer vezmou léky.

Zapomeň na počítač

Jednou z prvních věcí, na které neurolog zejména rodiče dospívajících pacientů upozorní, je přemíra pobytu u počítače. Samozřejmě ani zdravému člověku neprospívá, pokud bude u rozzářeného displeje sedět každý den dvanáct hodin, natož epileptikovi. Ale není pravda, že epileptik v léčbě zákonitě dostane záchvat hned po tom, co do hodiny neopustí prostor počítače. Mnoho epileptiků je zaměstnaných v kancelářích u notebooků. Stačí pouze dávat pozor na dodržování léčby a doporučení od lékaře.

Diskotéka? Hudební festival? Ani na krok!

Další věcí, kterou vám v případě diagnostiky epilepsie sdělí, je v podstatě zákaz veškerých akcí, kde to sem tam zabliká, ať už se jedná o diskotéky, hudební festivaly, ohňostroje nebo koncerty. Pokud se vaše epileptické záchvaty zakládají na fotostimulaci, asi pro vás úplně nebude festival Tomorrowland nebo technopárty ve vedlejší vesnici. To ale neznamená, že byste museli být zavření doma a mohli akorát na procházku. S klidem si můžete přes den zajít na Rock for People, sednout si s kamarády do baru a podobně. Stačí si jen vše vypozorovat. Pokud uvidíte, že osvětlení prostoru je nad vaše síly, není nic jednoduššího, než takové místo opustit a vybrat jiné.

V devět je večerka

Neurolog vás upozorní, že ponocování je v případě epileptika nepřípustné a že je nutný epileptický režim, tedy přes den vzhůru, v noci spát. Určitě není v pořádku, aby byl člověk s epilepsií nonstop vzhůru (spousta záchvatů vzniká i z nevyspání). Pokud ale sem tam přetáhnete večerku, ráno si po probuzení vezmete léky, chvilku počkáte, než se vstřebají, a pak v klidu vstanete, mělo by být všechno v pořádku, alespoň podle mých zkušeností. Určitě se však jako epileptici vyvarujte například nočních směn nebo služeb v nemocnici. Při vstupní prohlídce do zaměstnání musíte neprodleně ohlásit, že jste v epileptické léčbě.

Nemysli si na řidičák

Váš praktický lékař vám možná bude tvrdit, že nemáte jako epileptik nárok na řidičský průkaz. Pak vězte, že ne vždy má praktický lékař pravdu. Epilepsie samozřejmě patří do závažných kontraindikací v řízení automobilu, ale neznamená, že nemáte nárok na řidičské oprávnění. Lékař přihlíží nejen k epilepsii, ale také k současnému stavu pacienta.

Pacienti po prvním epileptickém záchvatu a pacienti se záchvaty sporadickými (bez léčby) nesmí za volant po dobu šesti měsíců od záchvatu. Pacienti v léčbě mohou za volant nejdříve po roce od posledního epileptického záchvatu. Pokud je tedy váš zdravotní stav jinak v pořádku a splňujete podmínky pro řízení vozu, není zde překážka.

Do konce života bez alkoholu

Určitě není dobré, pokud se epileptik opije, natož pravidelně. Velká míra alkoholu škodí i zdravým lidem, natož pak lidem s neurologickým onemocněním. Jestliže si však jednou za čas dáte jednu či dvě sklenky bílého vína, jedno dvě piva nebo panáka na oslavě narozenin, nikdo vám hlavu neutrhne. Samozřejmě to zkonzultujte se svým neurologem, ale vězte, že vám někteří doporučí si jednou za čas panáčka zelené dát. Na uklidnění je to lepší než leckterá medikace v podobě Lexaurinu a Neurolu.

Určitě nechceme takovou nemoc zlehčovat, je to závažné onemocnění, které může mít vážné následky. Pokud ale pravidelně docházíte na kontroly ke svému neurologovi, poctivě berete léky a chováte se přiměřeně, aby se vám epileptické záchvaty vyhýbaly, pak gratulujeme, žijete normální život. Jsou nemoci, které jsou ve svých omezeních a důsledcích mnohem horší, než právě epilepsie.