Tak se nám na pracovním trhu rozmohl nový nešvar ze strany zaměstnavatelů. Práce na zkoušku zdarma. Využívá nejen nevědomosti uchazečů o práci, ale často i jejich naivity a snahy konečně zakotvit v nějakém zaměstnání. Jestlipak o tomto problému ví Státní úřad inspekce práce? Protože to, co si některé firmy vůči potenciálním pracovníkům dovolují, je za hranou slušnosti.

Bereme vás, ale...

Přestavte si tuto situaci. V původním zaměstnání jste skončili, protože pro vás nebyla práce. Nebo jste se rozhodli najít si nové, lépe placené místo. Pročítáte pracovní inzeráty na pracovních portálech a na vybrané nabídky posíláte svůj životopis a průvodní dopis. Bavme se o běžném zaměstnání, kde vám postačí maturita nebo výuční list. Firma si vás pozve na pohovor, což ve vás pochopitelně vzbudí naději, že by to konečně mohlo s prací klapnout. I na pohovoru vše probíhá podle plánu a na jeho konci se dozvíte, že vás berou. Samozřejmě zajásáte radostí. Kdyby vám to nebylo hloupé, budete i skákat metr vysoko.

Zatím budete pracovat na zkoušku

Jenže pak se dozvíte z úst personalisty, případně zainteresovaného manažera, že u nich je běžnou praxí, že nový zaměstnanec nastupuje do práce na zkoušku v délce trvání jeden týden. Během této doby bude ale pracovat zadarmo. Cílem je zjistit, jak si firma a potenciální nový zaměstnanec sednou. Teprve po týdnu byste měli dostat oficiální pracovní smlouvu. Pokud jste ve finanční tísni, kdy byste brali jakoukoliv alespoň trochu solidní práci, tak na to firmě nejspíš kývnete.

A hádejte, co se stane po týdnu, který jste odpracovali zadarmo. Zaměstnavatel si vás vyzkoušel a došel k přesvědčení, že nejste pro něho ten pravý. Tudíž vám řekne, že zítra už chodit nemusíte. Od následujícího dne mu totiž na stejné pracovní místo nastoupí další zoufalec, jenž bude s ochotou pracovat na zkoušku zadarmo. Tímto způsobem si velice levně firma vykryje třeba zástup za nemocného kmenového pracovníka nebo za dovolené. A nemyslete si, že se toto v české společnosti neděje. Svoji zkušenost s takovým jednáním má například i čerstvá maturantka[1], která se přišla poradit na portál Emimino.cz. 

Práce načerno, a ještě zdarma

Český zákoník práce nezná termín „práce bez smlouvy na zkoušku zdarma“. Pro účel vyzkoušení schopnostní pracovníka a jeho zaučení existuje přece zkušební doba, která může být sjednána nejpozději v den vzniku pracovního poměru. A ten vzniká až podpisem pracovní smlouvy.

Postup firmy, popsaný výše, nejlépe odpovídá práci na černo, a navíc ještě nezaplacené. Ale spíš bychom to mohli označit jako vykořisťování. Obě zúčastněné strany, zaměstnavatel i pracovník, se přitom vystavují vysokému postihu od úřadu práce. Pokud se ale o takovém konání úřad nedozví, tak k žádnému postihu nedojde. Pro pracovníka navíc platí, že se sám dobrovolně zříká nároku na případné odškodnění ze strany firmy, pokud by zrovna během oné týdenní práce zdarma došlo k jeho pracovnímu úrazu. V tomto případě totiž nese větší riziko pracovník než firma. Ta se z případného problému lehce vymluví, když není písemná pracovní smlouva.

Některé nesolidní firmy prostě zkoušejí, co všechno jim u neznalých uchazečů o práci projde. A ti málokdy podají podnět na Státní úřad inspekce práce.[2] Se svou nepříjemnou zkušeností se dříve svěří na sociálních sítích než státním orgánům.