Nová pravidla pro DPP v roce 2025: Co se mění pro zaměstnance a zaměstnavatele?

Rok 2025 přináší zásadní změny v úpravě dohod o provedení práce, které zasáhnou jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Jste připraveni na nové podmínky, které sjednocují pravidla a zvyšují limity pro účast na pojištění? Tato novela není jen suchou legislativní změnou, představuje posun, který ovlivní každodenní pracovní vztahy a finanční plánování. Přečtěte si, jaké novinky vás čekají a jak se na ně včas připravit.

Novinky v oblasti DPP od 1. 1. 2025

Nově se již nebude rozlišovat mezi tzv. „oznámenými“ a „neoznámenými“ dohodami. Celková právní úprava byla sjednocena a ke změnám dojde pouze prostřednictvím jednotných pravidel. Zaměstnavatelé tak nadále musí elektronicky hlásit všechny zaměstnance, kteří pracují na DPP.^[1]

Původně zákonodárci plánovali zavést režim sčítání příjmů z různých dohod se stejným či různými zaměstnavateli, avšak toto opatření by pravděpodobně bylo komplikované a nakonec na něj nedošlo. V platnosti přesto zůstávají stávající pravidla ohledně sčítání příjmů u více dohod se stejným zaměstnavatelem.

ČNB apeluje na firmy: Nezvyšujte lidem mzdy

Povinná účast na pojištění: Jaký je nový limit?

Od začátku roku 2025 se pro zaměstnance pracující na DPP mění podmínky účasti na nemocenském a důchodovém pojištění. Klíčovým bodem je nově stanovený měsíční příjem, od kterého nastává povinný odvod pojistného. Nový limit činí 11 500 Kč. To znamená, že pokud z DPP v kalendářním měsíci zaměstnanec obdrží příjem ve výši 11 500 Kč a více, vzniká u něj povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Kdo platí sociální a zdravotní při DPP?

Dřívější hodnota 10 000 Kč byla zvýšena, což znamená, že se nyní již při dosažení stanoveného limitu odvádí pojistné. V minulosti byl také rozdíl v tom, že tato hodnota byla hraniční a povinná účast na pojištění vznikala při výdělku 10 001 Kč, novou hodnotu však již není třeba překročit, ale stačí, když se jí výdělek bude rovnat. Navíc se tato částka v budoucnu bude automaticky upravovat v návaznosti na výši průměrné mzdy – vzroste vždy o 500 Kč.

Týká se to však i zaměstnavatelů. Ti dosud pracovali s hranicí 10 000 Kč, kdy se příjmy z DPP danily standardní sazbou 15 %. Nově se však limit posouvá na 11 499 Kč, což znamená, že daňová sazba zůstává stejná až do této nové, vyšší částky.

Tato změna pomáhá zjednodušit finanční plánování, jelikož není třeba při nižších příjmech okamžitě přehodnocovat daňovou zátěž. Pro zaměstnavatele představuje tento krok příležitost lépe sladit veškeré finanční toky s aktuálními ekonomickými podmínkami.

Sčítání příjmů z DPP: Co byste měli vědět?

Podstatnou změnou zůstává pravidlo, že příjmy z DPP se sčítají pouze tehdy, pokud jsou uzavřeny u téhož zaměstnavatele. Pokud má zaměstnanec více dohod se stejným zaměstnavatelem, příjmy se sečtou a mohou tak přesáhnout hranici 11 500 Kč, což povede k účasti na pojištění. Naopak, pokud jsou DPP uzavřeny u různých zaměstnavatelů, jejich příjmy se pro výpočet účasti na pojištění nesčítají.

Tento přístup má za cíl zachovat férovost a zabránit dvojímu odvodu pojistného u zaměstnanců, kteří vykonávají práci pro více subjektů současně. Příjmy z jiných pracovněprávních vztahů, jako je například pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti, se do tohoto sčítání také nezahrnují.

Práce na dohody nebo z domova čekají úpravy, nabízíme přehled

Jak funguje dohoda o provedení práce?

• Příklad 1 – Jedna dohoda se zaměstnavatelem:

Zaměstnanec pracuje na DPP a měsíčně vydělává 11 000 Kč. Protože jeho příjem nedosahuje nového limitu 11 500 Kč, není povinen odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

• Příklad 2 – Více dohod u stejného zaměstnavatele:

Pokud by stejný zaměstnanec uzavřel u téhož zaměstnavatele ještě další DPP, z něhož by měsíčně plynulo dalších 500 Kč, souhrnný příjem by činil 11 500 Kč. V tomto případě vzniká povinnost odvádět pojistné již od této částky.

• Příklad 3 – Dohody u různých zaměstnavatelů:

Jestliže zaměstnanec pracuje na DPP u dvou různých zaměstnavatelů a u každého z nich vydělá například 11 000 Kč, povinnost odvádět pojistné se posuzuje odděleně u každého zaměstnavatele. Příjmy se nesčítají, a tak se u obou zaměstnavatelů uplatňují individuální limity.

Rozdělené odbory: Neshodnou se na výši minimální mzdy. Je ale vůbec potřeba?

Změny, které nebyly schváleny

Jeden z návrhů popisoval sčítání všech dohod o provedení práce, které má jeden zaměstnanec, i když pracuje pro více zaměstnavatelů. Cílem bylo zajistit, aby se příjmy z různých dohod sečetly a lépe se tak kontrolovalo, kdy dojde k dosažení povinného limitu pro pojištění. Ukázalo se však, že propojení údajů mezi různými firmami je složité a prakticky neproveditelné, a proto se tento návrh nakonec neprosadil.

Další myšlenkou bylo zavedení režimu oznámení dohody, kdy by si zaměstnanec mohl vybrat jednu dohodu, která by byla bonifikovaná a měla by vyšší limit pro odvody na sociální a zdravotní pojištění. Tato změna měla usnadnit správu odvodů, ale objevily se obavy z nerovností a komplikací při účetnictví. Z těchto důvodů se ani tento návrh nedostal do praxe.

Změny v DPP 2025 souhrn

Celá úprava DPP byla zjednodušena tak, aby byla pravidla srozumitelnější pro všechny zúčastněné. Kromě sjednocení režimu dohod o provedení práce se hlavním bodem změn stává zvýšení limitu pro povinnou účast na pojištění.

Příjem, který nyní činí 11 500 Kč měsíčně, je rozhodujícím faktorem, od kterého se začíná odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnanci tak musí pečlivě sledovat své příjmy z DPP, zejména pokud uzavírají více dohod se stejným zaměstnavatelem, protože jejich příjmy se sčítají a mohou rychle překročit stanovený limit.

Bankovní účty bez poplatků 2025

Dále zůstává zachováno pravidlo, že se příjmy z dohod o provedení práce nesčítají, pokud jsou získávány u různých zaměstnavatelů. Tento přístup má zajistit, aby nedošlo k dvojímu odvodu pojistného a aby byla zachována férovost mezi zaměstnanci pracujícími pro více subjektů. V neposlední řadě se novela postará o průběžnou úpravu limitů – v budoucnu bude tato hranice pravidelně navazovat na průměrnou mzdu a bude se vždy navyšovat o 500 Kč, což umožní přizpůsobení se aktuálním ekonomickým podmínkám.

Tímto způsobem se nová pravidla dotýkají nejen administrativních povinností zaměstnavatelů, ale také každodenního finančního plánování zaměstnanců. Příprava a důsledné sledování příjmů z DPP se tak stávají klíčovými aspekty, které mohou předejít nečekaným komplikacím a zajistit hladký přechod do nového režimu.