Evropská unie po stopách Číny a Ruska? Šmírování soukromé online korespondence nelze obhájit

Když jsem si přečetla zprávu, že Brusel chce monitorovat každou zprávu na WhatsAppu i Messengeru, zamrazilo mě. Podle mnoha zdrojů by návrh Chat Control znamenal, že každý e-mail, každý vzkaz, všechny vaše zprávy si bude moci číst někdo úplně cizí.

Legislativa, na níž apeluje Dánsko během svého předsednictví EU, se sice prezentuje jako účinný boj za ochranu dětí, ale podle mého názoru je to excesivní zásah do soukromí běžných lidí. Autority z oblasti digitálních práv varují, že jde o masový dohled nad každým občanem Evropské unie, což mne jako matku značně znepokojilo. Dyť to už se rovnou mohu přestěhovat do Ruska nebo Číny.^[1] A máslo na hlavě mají i čeští europoslanci, kteří se teď dušují, jak se jim takové praktiky pramálo líbí. Naprostá většina českých zástupců (vyjma jednoho za SPD, jednu komunistickou zástupkyni a všech Pirátů) hlasovala v roce 2021 pro návrh, který už počítal s určitou regulací na komunikačních platformách. Norma byla ale ještě poměrně slabý odvar oproti té aktuální. Poskytovatelé komunikačních služeb podle původního návrhu mohly skenovat zprávy uživatelů napříč Evropou dobrovolně. Nálezy by navíc musely procházet lidskou kontrolou.

Co je Chat Control?

Návrh boje proti online zneužívání dětí (CSAM nařízení) ukládá poskytovatelům internetových služeb povinnost automaticky skenovat obsah všech zpráv a souborů. Jak uvádí mnoho zdrojů, zákonodárci chtějí, aby aplikace typu WhatsApp či Messenger prováděly prohlídky dat ještě před odesláním a pokud algoritmus odhalí materiál se sexuálním zneužíváním nezletilých, má být případ okamžitě nahlášen úřadům.

Tvůrci návrhu ho obhajují jako klíčový nástroj ochrany dětí a za touto myšlenkou nejhlasitěji stojí právě Dánsko. Já oceňuji, že motivem je přirozeně bezpečí nejzranitelnějších, avšak už úvodem vidím fatální riziko – zde nejde o cílenou dohledovou operaci, ale o plošnou kontrolu všech uživatelů bez konkrétního podezření.

Argumenty PRO

Rychlejší odhalení trestné činnosti: Zastánci Chat Control poukazují na to, že díky automatickému skenování by mohly být materiály zobrazující sexuální zneužívání dětí identifikovány okamžitě. Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová dokonce prohlásila, že tento návrh je „jedinou cestou“, jak mohou úřady udržet děti v bezpečí na internetu.^[2] Přívrženci tedy argumentují, že jde o moderní ochranný filtr, podobně jako spamový filtr v e-mailu, který má včas zasáhnout proti opravdu nebezpečnému obsahu.
Podpora státních orgánů: Přesné statistiky očekávaných prospěchů nejsou veřejné, ale obhájci zdůrazňují, že riziko zneužití dětí je natolik vysoké, že je zapotřebí nové komplexní technologie. Server Fight Chat Control (iniciativa občanské společnosti) uvádí, že 15 členských států EU (např. Slovensko, Maďarsko, Francie, Itálie či Španělsko) podle všeho chystá návrh podpořit. V jejich pohledu by tedy měl zákon projít, a tím údajně vzniknout účinný společný evropský „odboj“ proti sexuálním predátorům. Zastánci také připomínají, že bezpečnostní složky prý potřebují účinnější nástroje a že je možné propojit Chat Control s již existujícími databázemi známých pedofilních materiálů. V konečném důsledku se má podle nich jednat o předvídavou prevenci – „udávání vlastním mobilem“.

Argumenty PROTI

Masivní dohled nad uživateli: Kritici upozorňují, že zákon povede k plošnému monitorování všech občanů. Jak varuje iniciativa Fight Chat Control, bylo by to podobné, jako kdyby státní instituce mohla prohlížet všechny fotografie, SMS a e-maily každého uživatele.^[3] Brusel se ohání ochranou dětí, kritici však poukazují na to, že jde o nástroj masového dohledu, který dramaticky zasáhne do soukromí lidí. Jinými slovy, nejde o dohled nad podezřelými, ale o skenování všeho a všech. Takový přístup by podle mnoha odborníků fakticky proměnil běžnou komunikaci v permanentně sledovanou službu.
Oslabení šifrování a bezpečnostní skuliny: Povinné skenování by vyžadovalo oslabení end-to-end šifrování. V praxi by to znamenalo, že poskytovatelé musí zajistit přístup k obsahu zpráv úřadům. Evropský poslanec Emmanouil Fragkos ve svém dotazu upozorňuje, že právě tím by vznikly „security gaps“ – bezpečnostní skuliny, které mohou zneužít hackeři či cizí mocnosti.^[4] Tvrdí, že plošné prohledávání i silně citlivých dat, např. zdravotních či bankovních, povede k jejich zranitelnosti. Jinak řečeno, nástroje vytvořené za účelem bezpečnosti by výrazně snížily zabezpečení pro všechny.
Falešné poplachy a zahlcení úřadů: Moderní AI systémy často chybují. Kritici upozorňují, že automatizované skenery budou produkovat množství falešných výstrah, třeba rodinných fotografií či neškodných meme, které následně zaplaví policii. Odborníci varují, že vyšetřovatele bude odvádět od skutečných hrozeb zpracovávání pouhých omylů. Euronews připomíná, že už dnes se AI mylně chová u zcela nevinného obsahu, a konstatuje, že hrozba dohledu může ve výsledku paradoxně ohrozit všechny, včetně dětí, místo aby je chránila.
Nevhodný precedens: Historie ukazuje, že technologie sledování se rády obrátí proti legitimnímu užití. Kritici proto přirovnávají Chat Control k tomu, kdyby stát otevíral každý dopis. Upozorňují, že prolomení šifrování v „nesprávných rukou“ může být doslova devastující. V zemích bez silných demokratických pojistek by mohl zákon skončit jako nástroj cenzury a sledování opozice. Tím by EU otevřela nebezpečnou Pandořinu skříňku dohledu.
Obcházení zákona kriminálníky: Nakonec, skuteční pachatelé zřejmě najdou způsob, jak se vyhnout kontrole. Technologové uvádějí, že útočníci mohou jednoduše používat VPN služby nebo aplikace mimo EU, kde návrh neplatí. Tedy tam, kde je zapotřebí nejvyššího dohledu, bude návrh neúčinný. Zůstanou opět zranitelní právě ti, kdo se dokážou adaptovat na nová omezení.
Svobodomyslné firmy odejdou z evropského trhu: Už jsou také první odezvy od zprostředkovatelů komunikačních platforem. Šéfka chatovací aplikace Signal se nechala slyšet, že se radši stáhne ze sedmadvacítky, než aby přistoupila na takové podmínky. „Signal se proti tomuto návrhu ostře staví. Nepochybujte: raději opustíme trh EU, než abychom podkopali naše záruky ochrany soukromí,“ řekla Meredith Whittakerová.^[5]

Můj názor na Chat Control

Mám za to, že Chat Control je nešťastný kompromis – jeho cíle (ochrana dětí) jsou ušlechtilé, ale metoda bohužel nepřijatelná. Dle mého je soukromí natolik zásadní právo, že jeho odepření nelze omluvit efektem „ochrany útoku“. Evropský inspektor pro ochranu údajů varuje, že takový zákon by vystavil téměř všechny uživatele internetu v EU riziku, aniž by existoval důkaz o účinnosti v boji proti zločinu.

V praxi by podle mého názoru ohrozil zodpovědné matky i otce, podnikatele i zaměstnance, ale například i studenty – prostě každého slušného člověka. Navíc mám silné podezření, že by se kýženého výsledku dalo dosáhnout především jinými prostředky – lepší edukací rodičů, cílenými vyšetřovacími jednotkami a podporou již fungujících mezinárodních sítí pro boj proti dětskému zneužívání. Jak shrnuje Ella Jakubowska z EDRi v Euronews – masové monitorování nedělá internet bezpečnějším, spíše naopak.

Své názory mohu stejně tak opřít o realitu domácích postojů. Podle ankety Novinek, která se týká zavedení Chat Control a sledování navštívených webů, se zavedením nesouhlasí drtivá většina čtenářů serveru (98,2 % respondentů bylo proti). Jinými slovy lze říci, že občané vnímají tento krok jako nepřiměřený a nechtějí, aby stát měl přehled o všech a všem – tyto kroky by eventuálně vedly k narušení soukromí a připomínaly totalitní režim. I europoslankyně Markéta Gregorová potvrzuje, že členské státy nejsou jednotné a Parlament je proti. Vývoj situace tedy vypadá spíše jako klid před bouří, než jako definitivní vítězství velkého bratra.

Pár slov závěrem

„Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.“ Citát jednoho z otců zakladatelů Spojených států amerických Benjamina Franklina se sem naprosto hodí. Můj verdikt je jednoznačný – sice chápu, že každý slušný občan chce chránit děti, ale ne za cenu práv a svobod všech ostatních. Chat Control zcela mění dosavadní paradigma a z dnešního modelu ochrany soukromí, tedy šifrované komunikace, by se stal masový dohled bez podezření. Můj názor je, že by to byla překročená mez.

Místo toho, abychom stavěli nové obranné překážky na straně občanů, potřebujeme raději investice do skutečných vyšetřovacích složek, prevence a mezinárodní spolupráce. Jak důrazně konstatují odborné zprávy, plošné skenování nic nezaručí, a naopak nám všechny uškodí. Domnívám se tedy, že by EU měla hledat jiné cesty a Evropský parlament (alespoň prozatím) dává najevo, že s námi souhlasí. Nakonec, bezpečí dětí přeci neznamená, že smíme zahodit základní práva, aniž bychom to skutečně potřebovali. Naopak, pravá ochrana přichází s rozmyslem a úctou ke svobodě všech.

I když dnes není jasné, jak nakonec Rada EU rozhodne, pro mě je odpověď jasná – Chat Control nepovažuji za správnou cestu. Přes formální „ochranu dětí“ bychom si mohli otevřít již zmíněnou Pandořinu skříňku digitálního dohledu a ztratit něco, co by už nemuselo jít tak hladce získat zpět – naši svobodu komunikovat.