Trocha filozofie za každodenní dřinou. Víte, proč vlastně pracujete? Proč vstáváte každý den v 7 hodin ráno, letíte rozvést děti a pak rychle na figuru? Mnoho lidí je příliš zaneprázdněných na to, aby se nad tím vůbec zamysleli. Není to i váš případ? Myšlení občas bolí, ale tohle je poměrně zásadní záležitost a ovlivní to váš život na… no vlastně na celý život. Tak pojďme na to. A pamatujte, ať už přijde cokoliv, zkuste to brát s nadhledem :).
Ženu se za konzumem
Tak hele, filozofování stranou chytráku, to je snad jasné, ne? Prostě do toho jdu každý den naplno, abych se měl co nejlépe. Nemám čas přemýšlet nad blbostma, nedívám se do leva, do prava, prostě dřu, abych měl všechny ty fajn vychytávky. A tím myslím úplně všechno – nové auto, nejlépe tři do rodiny, poslední iPhone a taky chci jet každý rok alespoň 4× na dovolenou, co je na tom divného? To snad chtějí všichni, ne? Akorát já si to můžu dovolit.
Pak je tu ještě jedna verze konzumu. Mám ojeté auto, 2 roky starý iPhone a dovolenou si dopřeju rozumně, jen 2× za rok. Takže to dělám zodpovědně, protože nejdůležitější je bydlení. Splácím hypotéku a se zbytkem peněz už nějak vyjdu. Dům (byt) je moje největší aktivum. Ano, jistě, vlastně už Kiyosaki téměř před 30 lety říkal, že pokud je dům vaše největší aktivum, tak máte problém.[1]
Výhodou je, že nejspíš ani nevíte, kdo je Kiyosaki, anebo jste jen neměli čas si to pořádně zjistit. Takže ať už vědomě nebo ne, žijete zkrátka v blahé nevědomosti.
Nevýhodou je, že jste v tom až po uši a nejspíš budete dřít až do 70 let nebo dokud vám to zdraví dovolí. Jednoho dne ale stejně budete muset svou „strategii“ nebo spíš to, že jste o ní nikdy nepřemýšleli, přehodnotit. Takže proč to neudělat hned?
Buduju firmu / pasivní příjem
Pokud máte načteno, víte odkud jdete a kam, často práci obětujete i večery a víkendy, pak jste možná na správné cestě. Počkat, jak možná?
Jako podnikatel se snažíte, aby vaše firma rostla a zvyšovala se její hodnota. Jako živnostník či zaměstnanec dáváte každou přebytečnou korunu do S&P500 nebo investičních nemovitostí s vidinou portfolia, které vám jednoho dne zajistí pasivní příjem. Prostě dřete teď, abyste se měli lépe později.
Výhodou je, že když to vyjde, můžete přestat pracovat ve 40/50 letech a potomkům předat generační jmění.
Nevýhodou je, že když to nevyjde, celý život jen prodřete a na nic jiného už nezbyde čas. Prostě to bude jako doteď. A většinou to nevyjde.
Pokud je vám 20/30 let, asi bych to neřešil, ale pokud jste už za čtyřicítkou nebo se spíš už blížíte padesátce, a nejste o moc blíž k vašemu cíli než před 10 lety, možná je čas se zamyslet, zda jste si nedali laťku příliš vysoko a zda nejsou vaše cíle spíš v rovině snů. Abyste, i přes dobré úmysly, neskončili jako v tom druhém případě a neprobudili se v 65 letech se zjištěním, že to, za čím jste si celý život šli, tam vlastně není a čas na reálný život vám vypršel.
Baví vás investování?
Zapojte se do naší FB skupiny a podělte se, jak to děláte vy!Práce je nutné zlo
Ale prosím vás, jaký Kiyosaki, to už dneska překonané! Já pracuju tak málo, jak to jen jde. To je dneska „in“. Mám prostě work–life balance a užívám si už teď. FIRE[2], to je moje cesta, nebo v ještě lepším případě „umřít s nulou“ na účtu[3]. Tak co řekneš na tohle, hmm?
Výhodou je, že když si to dobře spočítáte a všechno půjde jak má, tak je to dost možná ideální „hack“. Alespoň pro vás osobně.
Nevýhodou je, že i pokud vám to vyjde, vaše děti začnou také od té nuly a nebo jen s málem. A pak to taky vyjít nemusí. V reálném životě totiž nejsou „aby“ a „kdyby“ a pokud se náhodou přepočítáte nebo vše nepůjde, jak má, tak můžete třeba v 50/60 letech zjistit, že jste nejlepší léta svého života „probalancovali“, v mládí jste si užili, jenže teď vám ujel vlak a našetřeno taky nemáte, protože vás účet konvergoval k nule poněkud dříve než jste plánovali. Takže co teď? Budete si na stará kolena zase hledat práci?
Peníze mě nezajímají
Ano, jistě, to jsem slyšel už mnohokrát. Nejvíce od těch, kteří mají práci, která je nebaví, na kterou v podstatě jen nadávají, ale přesto tam stále chodí.
Proč do té práce teda chodíte, když vás to nebaví a navíc vám platí tak málo? „Asi, abych zaplatil účty ne.“ Aha, takže pro ty peníze, které vás vlastně nezajímají. Možná by také stálo za to leccos přehodnotit.
I když máte příjmy spíš podprůměrné a žijete reálně od výplaty k výplatě, je možné to změnit. Bude to samozřejmě těžké, ale důležité je si to vůbec připustit a pak nějak začít. I kdybyste si měli jen přečíst toho zatraceného Kiyosakiho.
Co bude za 10 let?
Pokud máte pocit, že nespadáte ani do jedné skupiny, je jen možné, že k sobě nejste dostatečně kritičtí. Možná je také na čase s tím něco udělat.
A nezapomeňte, nejde o okamžitý stav „teď a tady“, ale o celkové nastavení, kde se vidíte za 10–20 let. A nad tím už stojí za to se zamyslet, co říkáte?
A ještě jeden pěkný citát na závěr. „Práce je pouze krátkodobé řešení na dlouhodobý problém.“
