Zákaz sociálních sítí u dětí? V Austrálii toto nařízení už platí a mladí ho obchází

Premiér Andrej Babiš otevřel otázku přístupu na sociální sítě pro děti mladší 15 let. Průkopníkem je Austrálie. Už 2 měsíce nesmí provozovatelé sítí umožnit jejich používání dětem mladším 16 let. Jak toto nařízení v reálu funguje?

Vláda zvažuje zakázat dětem sociální sítě

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, čímž se inspiroval francouzským modelem. Své vyjádření opírá o názory odborníků na škodlivost těchto platforem. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka nyní vyjednává s odborníky, i například operátory. Sociální sítě podle něj dětem ničí život.

Francouzský model

Francie v roce 2023 přijala zákon, který vyžaduje souhlas rodičů pro osoby mladší 15 let pro přístup k sociálním médiím. Jeho dodržování dosud nebylo vymáháno kvůli pochybnostem o jeho souladu s evropským právem. Koncem letošního ledna francouzští poslanci schválili část návrhu zákona, který přímo zakazuje používání sociálních sítí dětem, kterým ještě nebylo 15 let. Normu podpořilo 116 zákonodárců, přičemž 23 se jich vyslovilo proti. Předloha musí v polovině února projít Senátem tak, aby mohl začít platit od 1. září. Další restrikce míří na používání mobilních telefonů ve škole.^[1]

Australský model

V Austrálii jsou napřed. Zákaz začal platit loni 10. prosince. Podle něj nesmí provozovatelé sociálních sítí umožnit jejich používání dětem mladším 16 let. Pokud tento zákon společnosti nedodrží, hrozí jim vysoké pokuty až 50 milionů australských dolarů (v přepočtu přibližně 680 milionů Kč). V Austrálii podle tamních úřadů užívalo například Instagram na 350 tisíc dětí ve věku 13 až 15 let, u Facebooku je to přibližně 150 tisíc. Věk lze ověřit mimo jiné pomocí skenu průkazu totožnosti či nahraní video selfie.

Jak se daří v Austrálii zákaz dodržovat?

První zkušenosti ukazují, že vymáhání zákazu v praxi naráží na kreativitu dospívajících, pro které je obcházení pravidel velmi snadné. Mnozí teenageři uvedli, že stačilo smazat staré účty a založit si nové s falešným datem narození, přičemž procesem prošli bez nutnosti jakéhokoli ověřování totožnosti či věku. Podle průzkumu společnosti LoopMe se celých 31 % Australanů domnívá, že mladí lidé již nyní nacházejí cesty, jak omezení obejít, a někteří mladiství dokonce popisují technickou nenáročnost těchto „obezliček“ jako komickou.^[2]

Ačkoli bylo od začátku platnosti zákona zablokováno přes 4,7 milionu účtů (včetně statisíců na platformách jako Meta či Snapchat), veřejnost zůstává k reálnému dopadu opatření skeptická. Průzkum uvádí, že pouze 6 % australských spotřebitelů věří, že se online prostor stal díky zákazu bezpečnějším nebo věkově vhodnějším. Zatímco čtvrtina obyvatel považuje zákaz za účinný nástroj ke snížení online rizik, 37 % jej vnímá jako neefektivní a zbytek respondentů si není jistý, zda zákon skutečně přináší slibovanou změnu.

Zatímco někteří dospívající si pochvalují, že bez sociálních sítí tráví více času venku nebo s přáteli osobně, u jiných skupin vyvolal zákaz pocity izolace. Deník The Guardian upozorňuje zejména na zranitelné komunity a děti s postižením, pro které byly sociální sítě klíčovým nástrojem pro hledání podpory a pocitu sounáležitosti. Experti v článcích varují, že namísto řešení příčin škodlivého obsahu může plošný zákaz pouze vytlačit mladé uživatele do neregulovaných a nebezpečnějších koutů internetu, kde chybí jakékoli bezpečnostní mechanismy.^[3]