V poslední době se stále častěji objevují výzvy ke zveřejňování čísel bankovních účtů, které slouží k podvodným aktivitám. Jde o reakci na rostoucí počet případů, kdy se kyberzločinci vydávají za známé a požadují zaslání peněz, typicky prostřednictvím soukromých zpráv na sociálních sítích. Snaha ochránit ostatní před podvody a upozornit na nekalé praktiky je sice chvályhodná, avšak odborníci varují: Zveřejnění těchto údajů může být v rozporu se zákonem.
Číslo bankovní účtu = osobní údaj
Mnoho lidí považuje číslo účtu za neutrální informaci, ale právní realita je složitější. Petr Fejfárek z advokátní kanceláře FFK Legal v rozhovoru pro magazín TOP.cz vysvětluje: „Podle předpisů upravujících oblast ochrany osobních údajů je osobním údajem jakákoli informace, pokud lze na jejím základě přímo či nepřímo, v kombinaci s dalšími informacemi, určit konkrétního člověka. (…) Číslo bankovního účtu tedy může být osobním údajem, a pokud patří fyzické osobě, jeho zveřejněním dochází k zásahu do jejího práva na soukromí.“
Ačkoliv laická veřejnost nemusí majitele účtu snadno odhalit, pro bankovní instituce nebo po spojení s veřejně dostupnými informacemi se identifikace stává možnou. Další problém je, že předem nelze z čísla účtu zjistit, zda patří fyzické či právnické osobě, na kterou se ochrana osobních údajů nevztahuje.
Soudy chrání majitele účtu, i když jsou podezřelí z páchání nelegální činnosti
Touha zveřejnit údaje podvodníka je srozumitelná. Jedná se o snahu varovat lidi a omezit tak případné škody. Z právního hlediska by pro takové zveřejnění musel existovat právní důvod, například oprávněný zájem na varování ostatních. „Zájem zveřejňující osoby by musel prokazatelně převyšovat práva na ochranu soukromí dotčené osoby. V praxi je však takové ospravedlnění velmi obtížné. Soudní a správní praxe se kloní spíše k tomu, že co se týče přiměřenosti, osobnostní práva pachatelů, byť podezřelých, převažují nad majetkovými právy poškozených,“ upozorňuje pan Fejfárek.
Zveřejnění údajů před pravomocným rozhodnutím soudu navíc nese riziko porušení presumpce neviny a v krajním případě hrozí i trestní oznámení pro pomluvu. Je to paradoxní situace, kdy se ve snaze někomu pomoct sami ocitnete v úzkých.
Místo podvodníka bílý kůň
Zásadní riziko zveřejňování čísel účtů spočívá v tom, že nemusí patřit skutečným podvodníkům. „Účty mohou patřit lidem, kteří o trestné činnosti ani nevědí – typicky tzv. „money mule“ osobám, jejichž účty jsou zneužity k přijímání a přeposílání peněz,“ řekl magazínu TOP.cz Petr Fejfárek z FFK Legal. Jedná se tak o bílé koně, kteří o své roli často ani neví. Tyto osoby bývají samy obětmi a nemají tušení, že jsou součástí nelegální činnosti. Veřejným zveřejněním se tak vystavují nespravedlivému lynči a šikaně, přestože jsou nevinné.
Zveřejnění osobních údajů podvodníků proto může být vyhodnoceno jako protizákonné a vést k sankcím, jako je udělení pokuty Úřadem pro ochranu osobních údajů, nebo k civilní žalobě na ochranu osobnosti.
Jak správně postupovat?
Pokud se stanete obětí podvodu nebo získáte informace o podvodných aktivitách, právní experti radí nebrat zákon do vlastních rukou. Z právního pohledu je jednoznačně vhodnější volbou předat shromážděné podklady a informace příslušným subjektům. Správný postup je tedy následující:
- Kontaktujte banku, u které je podvodný účet veden (případně u vaší, pokud jste peníze poslali)
- Nahlaste to na platformě, kterou podvodník k nezákonné činnosti využil
- Podejte trestní oznámení, policii přitom předejte všechny informace a nashromážděné důkazy
Toto je správný postup. Jiná pomoc, byť z ušlechtilých důvodů, může uškodit vám i případnému vyšetřování. „Jakékoli zveřejnění může být kontraproduktivní a komplikovat práci vyšetřovatelům. Podvodník si může zveřejněných údajů všimnout a začít mazat stopy,“ dodává Petr Fejfárek.
A přeci jen, pokud i tak toužíte varovat ostatní, je lepší sdílet popis celé události, tedy vysvětlit, jak podvod konkrétně funguje, namísto zveřejňování konkrétních osobních údajů.