Vzdělávají budoucí učitele a psychology, bádají, píšou odborné knihy, a vydělají si podobně jako pokladní v některých supermarketech. Řeč je o vysokoškolských kantorech.

Výplaty na pedagogických fakultách se na každé škole liší, někdy rozdíl činí až 20 000 Kč.

Studenti vysokoškolských fakult

Rozdělování peněz mezi fakultami i univerzitami je rozdílné, srovnejme si nyní humanitní a technické fakulty.

Humanitní fakulty

Výsledky výzkumů prováděných na pedagogických fakultách se málokdy prosadí ve světově uznávaných časopisech. Opakovaně je zmiňováno, že studenti sice mnohdy studují pedagogické obory, ale učitelství se v budoucnu věnovat nechtějí. Dalším problémem je také časté přecházení na jiné obory, všechny tyto faktory ovlivňují rozpočet fakult.

Technické obory

Na rozdíl od pedagogických fakult mají technické obory velký potenciál získat patenty, což se projevuje ve financování školy.

Absolventi pedagogických fakult

Tuto situaci vnímají i studenti pedagogických fakult, doktorandi, kteří po studiu v akademické obci často nezůstávají, protože pro ně není finančně atraktivní vzhledem k časové a psychické náročnosti. Univerzita jim stejně nemůže nabídnout většinou více než částečný úvazek, kvůli tomu doktorandi ztrácí motivaci, protože částečný úvazek nenaplňuje jejich perspektivu ani je finančně nezajistí.

Činnosti vysokoškolských učitelů

Náplň práce akademických pracovníků je více než bohatá. V první řadě je to výuka budoucích učitelů, psychologů, právníků a dalších odborných pracovníků. Ale tím to rozhodně nekončí. Vysokoškolští pedagogové také vedou výzkum a bádají po nových informacích ve svém oboru a publikují je. Níže uvádíme přesný soupis činností vysokoškolského pedagoga:

  • Tvorba studijních programů, metodik a učebních postupů a jejich zavádění.
  • Vedení seminárních, ročníkových, diplomových a disertačních prací.
  • Manažerské a koncepční činnosti.
  • Hodnocení rozvojových a pedagogických procesů, tvorba nástrojů a hodnocení výsledků studentů.
  • Studium nových poznatků v oboru a jejich aplikace do vzdělávacích programů a výzkumných úkolů.
  • Vedení řešitelských a pedagogických týmů.
  • Tvorba výzkumných, vývojových nebo uměleckých projektů včetně mezinárodních a řešení vědeckých úkolů v rámci základního a aplikovaného výzkumu.
  • Poskytování vzdělávacích služeb a expertizních služeb.
  • Příprava, rozvíjení a konkretizace vzdělávacích programů a učebních lekcí.
  • Přednášení učební látky, vedení seminářů, cvičení a laboratorních pokusů.
  • Vedení dokumentace výzkumných procesů a výsledků.
  • Poskytování konzultací studentům.
  • Tvorba odborných monografií, studijních textů, vysokoškolských učebnic a programů.
  • Aplikace výsledků výzkumu ve výuce studentů, absolventů vysokých škol, vědeckých pracovníků.
  • Spolupráce se sociálními partnery, zahraničními partnery v oblasti vědy, umění a vzdělávání.
  • Aplikace výsledků výzkumu do praxe ve spolupráci s příslušnými subjekty.
  • Publikační činnost.
  • Expertní a posuzovatelská činnost.
  • Vedení administrativy spojené s evidencí pedagogické činnosti a výsledků studentů.
  • Organizování a vedení účasti studentů na řešení výzkumných a vývojových úkolů.

Zdroj: https://nsp.cz/jednotka-prace/vysokoskolsky-ucitel

Činnosti učitelů základních škol

Toho, co musí splnit učitel vyučující na základní škole, je také dost. Pro srovnání jsme připravili souhrn činností učitele ZŠ:

  • Provádí vzdělávací a výchovnou činnost při vyučování směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků žáků během jejich studia na základní škole ve všeobecných vzdělávacích předmětech.
  • Vytváří a průběžně aktualizuje pedagogickou dokumentaci, studuje nové poznatky z oboru a aplikuje je do vzdělávání.
  • Vzdělávání přizpůsobuje nadaným žákům a podněcuje jejich osobní rozvoj.
  • Diskutuje o pokroku studentů s rodiči a třídním učitelem.
  • Poskytuje konzultace žákům, připravuje hodnocení žáků a jejich klasifikaci.

Zdroj: https://www.pdf.upol.cz/fileadmin/userdata/PdF/ABSOLVENT/2020/7561.docx

Výuka na vysoké škole × výuka na základní škole 

Výuka na vysoké škole se od výuky na základní škole zásadně liší. Na vysoké škole je kladen větší důraz na samostatnou práci studentů, protože ji studují ti, co studovat opravdu chtějí, kdežto základní škola je pro všechny povinná.

Porovnat můžeme například i délku vyučovací hodiny. Zatímco na základní (i střední) škole trvá jedna vyučovací hodina 45 minut, délka vyučovacího bloku na vysoké škole bývá 80 nebo 90 minut.

Ve výuce na základní škole se můžeme kromě obvyklých písemných testů často setkat s takzvanými pětiminutovkami, tematickými testy zkoumajícími průběžně žákův pokrok. Naopak na vysoké škole se zkouší písemně či ústně po ukončení semestru.

Důvody, proč vysokoškolští učitelé berou méně

Základní příčiny jsou celkem tři:

  • Podfinancování vysokých škol – ministerstvo školství finančně podpořilo jak základní, tak i střední školy, ale na vysoké školy v tomto financování zapomnělo, dlouhodobě se snižuje množství investic z rozpočtu školství do vysokých škol
  • Velké množství oborů – v České republice je na vysokých školách vysoký počet oborů, pro které je třeba sehnat kvalitní pedagogy, ti však schází a chybí i granty
  • Podfinancování některých oborů – o některých oborech se soudilo, že nepotřebují vyšší množství finančních prostředků, to se ale během let změnilo (příkladem takového oboru je například archeologie)

Platy učitelů

Průměrný plat na pozici učitele je 48 539 Kč. Hodinová sazba tak vychází na 272 Kč a platy učitelů určují platové tabulky. V těch najdeme platové třídy a platové stupně. Platová třída se shoduje s nejvyšším dosaženým vzděláním učitele a také se složitostí a odpovědností práce. Platový stupeň pak odpovídá počtu odpracovaných let. Učitelé spadají do osmé až čtrnácté platové třídy podle náročnosti práce a zároveň do prvního až sedmého stupně podle délky praxe.

Platová tabulka učitelů (2022)
Platová tabulka učitelů (2022)

Učitelům se ještě navyšuje měsíční příjem o takzvané zvláštní příplatky. Ty se dělí do dvou skupin podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek:

  • I. skupina – pedagogická komora tuto kategorii označuje jako Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života. Řadí se sem třídní učitelé, vedoucí oddělení na konzervatoři nebo ZUŠ, vedoucí studijní skupiny na vyšší odborné škole (VOŠ). Také do této skupiny spadají učitelé praktického vyučování nebo praktické přípravy, kde se používají nástroje či přístroje a hrozí tak úrazy.
  • II. skupina – pedagogická komora tuto kategorii označuje jako Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života. Řadí se sem veškerá pedagogická činnost s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).

Platové tabulky pro vysoké školy nenajdeme, vysoké školy mají totiž autonomii (platy si stanovují samotné školy, a ty se tak liší také napříč univerzitami) a rozdělování peněz na jednotlivé fakulty je také odlišné. Platy na VŠ se pohybují mezi 35–160 tisíci korun v hrubém. Rozptyl je to obrovský, ovlivňuje ho pozice kantora na škole, typ univerzity a dokonce i fakulta. Nejvíce peněz pobírají docenti a profesoři. Naopak nejnižší platy mají odborní asistenti.

Nejvíce peněz berou profesoři na fakultě informatiky (na Masarykově univerzitě se plat pohybuje okolo 100 000 Kč). Nejnižší plat mají naopak profesoři na fakultách pedagogických, jejichž odměna je častokrát stejná nebo nižší, než kterou obdrží absolventi této fakulty.

Učitelé humanitních a sociálně-vědních oborů na vysokých školách (hlavně na filozofických fakultách) zvažují stávku právě kvůli výši platu (docentky na humanitních oborech v Praze berou 32 000 Kč). Ten je také důvodem, proč tito kantoři často odchází pracovat na základní a střední školy, kde se plat učitelů neustále zvyšuje. Kvůli odlivu akademických pracovníků hrozí, že na humanitních a sociálně-vědních oborech bude nedostatek učitelů, což povede k omezení výuky. A platy na vysokých školách by se měli i nadále snižovat, i když už teď jsou pod úrovní platů v regionálním školství. Medián (medián představuje hodnotu platu přesně uprostřed rozdělení; to znamená, že polovina hodnot je nižší a druhá polovina je vyšší než medián) hrubých platů u vysokoškolských pracovníků je 43 400 Kč, medián hrubých platů u regionálního školství činí 47 250 Kč.

Pozice Platový medián (hrubého)
Akademický pracovník (VŠ) 43 400 Kč
Učitel v regionálním školství 47 250 Kč

Platy učitelů se liší kraj od kraje (nejlépe na tom je kraj Středočeský). Důvodem je přidělování peněz mezi školy na základě počtu žáků. V budoucnu by se finance měli rozdělovat podle počtu odučených hodin učitele.

Příklad platů podle měst:

Jak jsme již zmínili výše, průměrné platy vysokoškolských pedagogů se na každé škole zásadně liší. Podívejme se na rozdíl v platech vysokoškolských učitelů na univerzitě v Ostravě, na Univerzitě Karlově v Praze a v Plzni:

Město Průměrný plat (hrubého)
Ostrava 51 246 Kč
Praha 37 528 Kč
Plzeň 28 988 Kč

V Plzni je plat vysokoškolského učitele nižší než učitele na základní škole.

Co všechno má vliv na plat vysokoškolského kantora:

  • financování školství ministerstvem,
  • kraj, kde se škola nachází,
  • typ univerzity,
  • typ fakulty,
  • pracovní pozice,
  • příplatky.

Z tohoto přehledu vyplývá, že na částce se podílí mnoho faktorů, proto nelze generalizovat, že všichni vysokoškolští kantoři mají menší plat než učitelé na základní škole. Najdou se však i tací vysokoškolští učitelé, kterým plat opravdu klesne pod plat učitelů základní školy.

Platy učitelů jsou rozdílné

Oblast činností vysokoškolského učitele je mnohem širší, ale platové podmínky nejsou vždy lákavé. V některých místech České republiky dokonce spadl plat akademiků pod plat učitelů na základních školách. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo na nedostatky upozorněno a začalo je řešit, situace by se tak v budoucnu měla zlepšovat. Jaký názor na tak rozdílné platy učitelů máte vy, je to správně, nebo by se mělo podle vás něco změnit?