Léto bývá ve znamení nejrůznějších festivalů. Mezi ty nejvýznamnější české se řadí ten filmový v Karlových Varech, kam se každoročně sjíždějí nejen tuzemské, ale i zahraniční hvězdy a spousta filmů chtivých návštěvníků. Pochopitelně nesmí chybět nezbytná procházka hvězd po červeném koberci. Je to příležitost blýsknout se opravdu zajímavých outfitem.
Kde vznikl zvyk chůze po červeném koberci
Původně se červený koberec využíval na úseky cest, po nichž se pohybovaly korunované hlavy při slavnostních příležitostech. Nejstarší zmínka o tom je ve hře Agamemnón[1] z roku 458 př. n. l. od řeckého dramatika Aischyla. Červenou stezku nabídla v této hře Klyteimnestra svému muži Agamemnónovi, když se vrátil z bitvy o Tróju. Orientální koberce červené barvy bývaly položené na schodech ke královskému trůnu v době renesance, je-li možné soudit podle jejich vyobrazení na obrazech z této doby.
Největší popularitu červený koberec ale získal ve spojení s Hollywoodem a jeho filmovými premiérami ve 20. letech minulého století. Poprvé byl koberec v odstínu karmínu rozvinut před Egyptian Theatre při premiéře filmu Robin Hood v roce 1922. Od té doby se stal nezbytným symbolem, jenž doprovázel tehdejší celebrity nejen filmové světa před zraky publika. A v roce 1961 se po něm poprvé prošli také hosté po vystoupení ze svých limuzín na předávání cen Oscara.
Hlavně zapůsobit, aby bylo o čem psát
Červený koberec se tak stal prestižním místem, na kterém hvězdy a hvězdičky pózují před objektivy fotoaparátů a předvádějí své mnohdy výstřední modely. Čím výstřednější, tím lepší. Je přece nutné fotografy něčím zaujmout. O kom se v tisku a v online médiích nepíše, ten jakoby ani neexistoval. Co na tom, že se na jeho outfit snese vlna kritiky a jsou jí pak plné noviny. O to přece šlo – být vidět a slyšet.
Pózování na červeném koberci samozřejmě vítají také novináři a fotografové. Pro ně je to příležitost k tomu napsat článek nebo dodat fotografii, které zvednou čtenost plátku, do kterého přispívají.
Je libo kousek ňadérka nebo ženského klínu?
Když nezaujme působivý oděv, tak alespoň nechat zpoza něho vykouknout tu kousek nahého ňadra, tam zase holý dámský klín, protože kalhotky nějakou záhadou zůstaly doma v šuplíku. Fotografií s takto odhalenými ženskými těly je v médiích plno. Zajímavé na tom všem ale je, že pánové si na odhalování svého těla moc nepotrpí. Maximálně si dají sako na holou hruď. Nebo jste už někde četli, že herec XY zcela náhodou ukázal svůj rozkrok na Adama? Ale co není, může být. Uvidíme, kam až zajde snaha o to, jak zaujmout za každou cenu.
Zatím si filmové hvězdy tedy vystačí s roztodivnými oděvními kreacemi, pokud chtějí šokovat. Ty jsou mnohdy všechno jiné než estetické. Na druhou stranu se mohou oděvní návrháři do sytosti vyřádit a využít své tvůrčí invence k sebepropagaci. Sice prostřednictvím někoho dalšího, tedy toho, kdo jejich šaty na červený koberec vynese. Pak už jen záleží na daném kritikovi těchto uměleckých počinů, jak pohled na ně pojme. Některé výtvory vynese až do nebes, zatímco druhé zadupe do země a odkáže do módního pekla.
