Říct pečující osobě, že se má, protože je doma a nechodí do zaměstnání, je jako dostat pořádnou facku. Zároveň to svědčí o naprosté nevědomosti toho, kdo danou větu pronesl. Práce pečujícího je bohužel ze společenského hlediska až na samém okraji, i když se jedná o činnost záslužnou a důležitou.
Kdo je pečující osoba
Pečující osobou může být člověk, jenž se stará o své seniorní rodiče odkázané na péči druhých z důvodu nepříznivého zdravotního či psychického stavu. Pečující osoba ale často bývá rodič dítěte, mladistvého nebo dospělé osoby se zdravotním postižením různého druhu. Pečovat lze ovšem i o partnery či děti po úrazech a při dlouhodobých vážných onemocnění. Jedná se tedy o životní situace, které významně zasahují do života rodiny a ovlivňují její chod. Většinou život obrátí naruby a do popředí se dostanou zcela jiné priority.
Být pečující osobou totiž není žádná výhra v loterii a většinou musíte hrát s kartami, které vám osud rozdal. Ale mezi nimi eso ani žolíka nehledejte. Péče o blízké je práce vyčerpávající fyzicky i psychicky, a tak nějak na okraji zájmu naší společnosti.
Příspěvek na péči 2024
Stát sice částečně finančně přispívá ve formě příspěvku na péči[1], ale zpravidla se jedná pouze o drobky ze státního eráru. Možná jste i vy zaznamenali, že se letos od července příspěvek na péči zvýšil. Ano, Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo navýšit některé částky tohoto příspěvku, který oprávněné osoby pobírají podle stupně své závislosti. Ty stupně jsou čtyři (respektive od července 2024 už pět) a zvyšovalo se pouze ve II., III. a IV. stupni.
Kolik je příspěvek na péči 2024?
První zůstal na původní výši, kterou je možné označit jako směšnou, kdyby nebyla spíše k pláči. Například v částkách mezi I. a II. stupněm příspěvku na péči pro dospělé osoby je rozdíl 4 000 Kč. Zatímco jedničky pobírají jen 880 Kč měsíčně, dvojky si již přijdou na 4 900 Kč. Přitom o tom, do kterého stupně budou lidé zařazeni, rozhoduje posudkový lékař ČSSZ, který je nevidí ani z rychlíku. A to jen na základě lékařských zpráv, vyjádření ošetřujícího praktického lékaře a sociální pracovnice, jež u posuzované osoby provede domácí šetření. A tak se stává běžnou praxí, že se do I. stupně závislosti dostanou osoby, které by už dávno patřily do dvojky i výše.
Těch 880 Kč měsíčně v I. stupni vystačí tak na úhradu poplatků za léky, které senior užívá. Pokud se staráte o svého seniorního příbuzného, tak určitě víte, jak náročné to je. Zpravidla je třeba si nechat zkrátit pracovní dobu, což nemusí být zaměstnavateli po chuti. To minimálně v počáteční fázi péče. Pak ale zjistíte, že to nestačí, protože vy nestíháte ani péči, ani své zaměstnání.
Co se posuzuje u příspěvku na péči?
Je to právě těchto 10 věcí, které rozhodují o tom, jestli máte nárok na příspěvek na péči a hlavně v jaké výši.
-
Mobilita: Zvládá se daná osoba sama pohybovat? Umí vstát, umí si sednout? Do jaké míry je samostatná například při nákupech nebo chůzi po schodech?
-
Orientace: Je schopna rozeznávat zvuk a zrakem? Pamatuje si osoby, se kterými je v denním kontaktu?
-
Komunikace: Dokáže si říct o to, co momentálně potřebuje? Chápe přijímaný obsah? Porozumí základnímu psanému textu nebo běžným signálům a symbolům (značky, semafor, různé ukazatele a podobně)?
-
Stravování: Umí se normálně stravovat? Nají se sama? Dokáže si nalít nápoj?
-
Oblékání a obouvání: Není to jen o samotném procesu oblékání, tady se je nutné ptát i na to, jestli je osoba schopná vybrat si vhodné oblečení vůči počasí
-
Tělesná hygiena: Umí si sama vyčistit zuby nebo se vysprchovat či vykoupat? Zvládá se oholit?
-
Výkon fyziologické potřeby
-
Péče o zdraví: Dodržuje samostatně stanovený léčebný režim? Rozpozná zdravotní problém a umí si přivolat pomoc?
-
Osobní aktivity: Umí vytvářet nové vztahy mezi lidmi? Plánuje samostatně a uspořádává osobní aktivity?
-
Péče o domácnost: Jak zvládá úklid? Dokáže udržet pořádek? Vykonává běžné domácí práce?
Kdo má nárok na příspěvek na péči o osobu blízkou?
Nárok na příspěvek má osoba, o kterou je nutné se z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pečovat. Je závislá na cizí pomoci, protože by sama běžné úkony nezvládala. Platí to pro osoby starší 1 roku. Míru závislosti posoudí lékař.
Snadná cesta k vyhoření
Takže na řadu přichází nutnost zůstat doma. Od II. stupně závislosti za vás stát může hradit zdravotní a důchodové pojištění. Znamená to ale, že si nemůžete nic přivydělat bokem ani formou brigády, ani jako OSVČ. Takže zůstanete odkázáni pouze na důchod a příspěvek na péči, které pobírá senior. U dětí a mladistvých do 18 let je to podobné, jen výše finančního příspěvku v I., II. a ve III. stupni je o něco vyšší než u dospělých osob. Se současnými cenami všeho nezbytnému k životu se tak snadno dostanete do situace, kdy počítáte každou korunu a ruce ji několikrát obrátíte, než ji utratíte.
S péčí o blízkou osobu ale souvisí také nápor na psychiku a často i absence dovolené. Sice existují odlehčovací služby pro seniory (poskytují je například Diakonie nebo Charita), ale ty nejsou vždy a všude dostupné, bývají na dlouho dopředu zamluvené a pro někoho mohou být i drahé. Není proto divu, že pečující osoby se dostávají do stavu vyhoření svých fyzických i psychických sil. Ale na druhou stranu jsou doma a nemusejí chodit do práce. No neberte to za ty peníze.